Znamení koně

Hodnocení seriálu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 29  
Sdílet
| Poslat odkaz

Milan Cieslar

Milan Cieslar
Milan Cieslar
režisér

Režisérem nového českého televizního seriálu Znamení koně je Milan Cieslar. Úspěšný filmový i televizní režisér. Mezi jeho nejznámější filmy patří Krev zmizelého a Der Lebensborn – Pramen života a loňská pohádka Dešťová víla. Z televizních děl Milana Cieslara připomeňme třeba pohádku Jabloňová panna, Markétin zvěřinec či To horké léto v Marienbadu.

Pane režisére, vy rád natáčíte pod širým nebem, v přírodě, krajině. Dokladem tohoto tvrzení je vaše filmografie plná snímků natočených v pozoruhodných exteriérech. Byl jeden z důvodů, proč jste přijal roli režiséra pro seriál Znamení koně, fakt, že v něm hrají koně, příroda a venkov důležitou – vlastně hlavní roli?

Určitě. Chtěl jsem natočit filmový seriál, tedy v exteriérech, reálech, tak aby měl příběh co největší věrohodnost a neodehrával se v papírových dekoracích. Myslím, že to hrálo podstatnou roli při mém rozhodování, zda vstoupit na seriálový led. Můj první film se odehrával shodou okolností také v dostihovém a chovatelském prostředí. Přišlo mi, že se, ač jsem nechtěl, nějaká životní smyčka opakuje.

Narodil jste se v Českém Těšíně – tedy v blízkosti Beskyd. Měla tato skutečnost vliv na váš vztah k horám, kopcům, stráním a eventuelně k lidem, kteří na nich žijí a hospodaří?

Nevím, pokud ano, podvědomě. Od dětství mám rád hory, kopce, jejich světelné proměny, melancholii, drsnost i opravdovost. Hory jsou fotogenické ve všech ročních obdobích. Náš seriál se také natáčel vlastně ve všech čtyřech ročních obdobích.

Rozmýšlel jste se dlouho, než jste přijal nabídku režírovat Znamení koně? Čím si vás ten seriál kromě koní a přírody získal? Byl to příběh? Myslíte, že děj odehrávající se na farmách a v dostihových stájích bude pro českého seriálového diváka poutavým? Legendární Dobrá voda a její byvší úspěch napovídá, že by tomu tak býti mohlo.

Když mi producent Zdeněk Skaunic poprvé volal, byl jsem na trajektu směrem k Islandu, kde jsme natáčeli pohádku Dešťová víla. Měl jsem, díky té plavbě a telefonické nabídce, dva dny o čem přemýšlet. Prostředí koní mi bylo z předchozích filmů důvěrně známé, věděl jsem také, že právě od zmíněné Dobré vody seriál nebo film z tohoto prostředí chyběl. Dlouhodobě chybí romantický seriál, kde příroda hraje hlavní roli i ve vztahu k hrdinům. To všechno byla výzva. Nakonec, když jsem pochopil, že je mi nabízena i volná ruka, ohledně formální i obsahové podoby díla včetně obsazení, neváhal jsem.

Jak moc je náročné natáčet s koňmi? Předpokládám, že neposlouchají na slovo.

Už v té otázce je odpověď. Ano, je to těžké, navíc sladit požadavky věrohodnosti, že se jedná o anglické plnokrevníky s tím, aby koně vydrželi zdlouhavé tempo natáčení a opakování záběrů, je téměř nemožné. Zvládli jsme to i díky mé předchozí filmové zkušenosti s natáčením zvířat.

Každý režisér se v průběhu své filmařské kariéry postupně obklopí „svými“ herci. Své herce má Jiří Menzel, Jan Hřebejk, Jan Svěrák i další významní režiséři. Mezi ty vaše skalní zajisté patří – mimo jiné – Vilma Cibulková, Igor Bareš, Karel Dobrý, kteří se pravděpodobně nejvíce zapsali do diváckého povědomí ve filmu Krev zmizelého. Ve snímku To horké léto v Marienbadu se zase objevila Vanda Konečná – dnes Károlyi. V Duši na talíři jste chtěl obsadit Richarda Krajča. Všichni jmenovaní se objevují také v seriálu Znamení koně. Zajímalo by mě, kterého herce jste objevil právě pro natáčení Znamení koně a s nímž hodláte spolupracovat i v budoucnu.

Já jsem vlastně objevil všechny jmenované znovu, protože i když se s některými znám více než dobře – jako je Vilma Cibulková – zase jsem byl překvapen, jak věrohodně, znamenitě vystihli nové charaktery a situace. To je pro mě, jako režiséra, největší odměna. Jejich obsazením jsem tušil jejich možnosti a mistrovství, vždy tam ale je jistá pochybnost, nejistota, kterou oni, tím, jak hráli, rozptýlili, a navíc i překvapili. Doufám, že to tak budou cítit i diváci. Já nikdy nepracuji s nějakým stabilním týmem herců, nemám to ani rád. Protože na naší práci je nejzajímavější objevovat nové tváře, nebo starým tvářím dávat nové výzvy. Nesnáším obsazování rolí tzv. „po srsti“, tedy podle nějakého typu a šuplíku, kterými ti herci už v minulosti prošli. Vlastně i Vilmu, s kterou jsem pracoval v průběhu dvaceti let nejvíce, jsem vždy obsazoval po důsledném zvážení a vlastně vždy poprvé. Že to bylo tak často, je její zásluhou, jejího hereckého naturelu. Nikdy to nedostala ze „známosti“.

Seriál Znamení koně se natáčel na několika místech východní Moravy, interiéry potom v proslulých zlínských filmových ateliérech. Byla to Vaše první zkušenost s filmováním v tomto prostoru? Je zde i po letech patrný genius loci? Přeci jen, ve zlínském filmovém studiu točili Zeman, Týrlová a řada dalších významných filmařů.

Ano, v regionu to bylo poprvé a jako vše poprvé i tentokrát to bylo vzrušující. V ateliérech jsem opravdu cítil filmovou historii, natáčeli jsme v proslulém ateliéru, kde pracoval Zeman, natáčeli jsme i v bývalé jídelně, kde se všichni v minulosti setkávali. Navíc exteriérová volba padla i na hřebčín v Napajedlech, kde Karel Kachyňa natáčel Už zase skáču přes kaluže, to bylo inspirativní a výzva zároveň. Já jsem pověrčivý právě na místa, která nesou svého genia loci.

Téměř celý seriál se natáčel ve Zlínském kraji. Hřebčín v Napajedlech, dostihová dráha ve Slušovicích, Bílavsko… Jak jste si tato místa oblíbil?

Natáčet 100 dní v místech, kde by se člověk necítil spolu s herci dobře, to nejde.

V odborných kruzích se Znamení koně setkalo s dobrou odezvou ještě před svým uvedením na obrazovky. Ihned se začalo uvažovat o natáčení druhé třináctidílné série. Těšíte se na další práci se svým štábem mezi koňáky? Utvořila se při natáčení Znamení koně dobrá parta? Kdo byl největším bavičem?

Každé natáčení je ojedinělé, v místě, čase s lidmi. Samozřejmě, že držím palce a přeji si, aby se seriál divákům líbil. Na natáčení vzpomínám, jako na čas, který utekl nesmírně rychle a nebude se už nikdy opakovat, neboť jsem mohl spolupracovat s naprostými profesionály, v pohodě, v přátelské a kamarádské atmosféře. Největší odměnou mi bylo, když mi členové štábu při závěrečné oslavě děkovali za to, že mohli být natáčení přítomni. A to se po takovém maratónu nestává často, navíc, když to srovnávali se zahraničními zakázkami, kde jsou pracovní podmínky nesrovnatelně lepší. Největším bavičem byla kamerová sekce, nebo zvuková? Ale to by bylo nespravedlivé k maskérům, kostymérům, bavili všichni na střídačku.

A na závěr, pane režisére, otázka na tělo. Budete 11. 2. ve 20 hodin, kdy seriál vstupuje na obrazovky, sedět před televizorem? A pokud ano, budete klidný nebo napjatý, jak jej diváci přijmou?

Upřímně. Nebudu. Budu v Livignu lyžovat. Sám jsem si z hotové práce odnesl svou emoci, zadostiučinění. Dokončením míchačky, předáním díla do vysílání je dílo, jako dítě, dospělé a žije svým životem. Teď už žiji jinými projekty.

Díky za rozhovor!

Stopáž: 52 minut – Rok výroby: 2009 – D  ST  AD  HD
Žánr: Seriál
Vysílání pořadu

Tento pořad v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání všech dílů najdete kliknutím na následující odkaz.

Související pořady