Ze závislosti do nezávislosti

5 otázek pro Jana Jílka

Jak obvykle reagují rodiče, když se dozvědí o závislosti na drogách, alkoholu nebo hráčství u svého dítěte?

Rodiče většinou nevěří, když zjistí, že se jejich dítě potýká se závislostí. Může to trvat léta, měsíce, než jim začne připadat, že se s dítětem něco děje. Když se přijdou zeptat, co se s jejich dítětem stalo, že je najednou na detoxu, odpovím, že jsou v tom pravděpodobně drogy. Popírají problém, tváří se, že není, ani ho nechtějí vidět. Ač všichni kolem vědí, jak to je, rodiče bývají poslední, kteří si to připustí. Hledají ujištění a naději, že to není tak hrozné… ale předávkovaný v Bohnicích nikdo náhodou nekončí.

Dá se zjistit, ze kterých rodin pocházejí drogové závislí a proč?

Feťáci nejsou jen ze špatných rodin a z rozvráceného prostředí. Celá léta mě nepřestává překvapovat, že drogám propadají i děti z rodin, kde není žádná patologie. Je zajímavé, že se téměř v každé rodině najde černá ovce… I v televizním příběhu o fetující dceři se rodiče o dceru dobře starali, poskytovali jí harmonické prostředí, nebyla tam neláska. Přesto se to někdy přehoupne až na dno…

Často slyším od rodičů závislých, že je jejich děti přestaly mít rády, že s nimi nechtějí mluvit, že své děti nezajímají. Ale to je omyl. Ony je mají rády, ale neumějí to vyjádřit, strašně se stydí. Ale když se děti stydí, tak je to známka lidskosti, to pak není vůbec ztracené, jen to chce čas.

Rodiče někdy mají představy a děti si jdou vlastní cestou bez ohledu na přání rodičů, to je někdy bolestné… Neuvědomují si, že do své smrti budou bezmocní k jakémukoli rozhodnutí dětí, že nemají žádnou možnost jejich rozhodnutí měnit.

V bohnické léčebně se léčí i patologičtí hráči. Jak jim a dalším závislým může pomoci skupinová terapie?

Někdy se lidi přijdou do léčebny jen schovat, aby se zachránili… Nakonec rozumný člověk, když na něj prší, se přece jde schovat, hrdina jde bouřkou.

Na začátku každého problému je nedostatek lásky k sobě a pýcha na své možnosti. Na kolizi je dobře vidět, když člověk z pýchy překročí své limity. Pokora někdy znamená to, že když neumím lítat, neskáču z nuselského mostu. Vždycky jsem závislosti rozuměl tak, že člověk žije podle své slabosti, ne podle své síly, takže s tím ani nebojuje, a vždy se situacím, které nikdy nemůže zvládnout, vyhne, nesnaží se s nimi vypořádat.

Skupina je i pro závislé hráče důležitá, protože se tu pacientovi ukáže, jak funguje mezi lidmi, jak prožívá vztahy, naznačí se mu slepá místa, na něž ho upozorňují ostatní a člověk si na ně sám nevidí, dostává zpětnou vazbu…

Přílišná pracovitost neboli workoholismus je také závislostí?

Práce je pro někoho ctnost, ale pro jiného se stává závislostí, která vede k destrukci vztahů i zdraví. Pracovitý člověk bývá oblíbený, je vzorem pro své okolí, zárukou podpory, v soukromí žije plnohodnotným životem, umí odpočívat a nemívá psychické zdravotní potíže.

Workoholik oblíbený není, nedokáže dobře pracovat v týmu, vzbuzuje stresové prostředí i pocity nejistoty. Má sklon k přeceňování vlastní práce a podceňování práce druhých. V soukromí je štvancem, dává najevo, že mimo práci ztrácí čas. Proto se mu zhoršuje zdraví. Jde mu hlavně o uznání, obdiv a moc. Mívá chorobné ambice, připadá si nepostradatelný, nebere ohledy na své zdraví ani rodinu. Chce, aby ostatní dělali to, co on, a tak, jak on chce. Neuzná, že to ostatní chtějí dělat po svém, je přesvědčený, že dokáže vše sám a nejlíp. Způsob jeho podnikání se podobá hazardní hře – pohybuje se na hranici lidských možností, svého zdraví, vztahů a mnohdy i zákona.

V cyklu litujete především matky závislých, které obvykle velmi trpí potížemi svých partnerů či dětí, často už dospělých.

Spoluzávislých matek jsem poznal stovky, nechaly se zničit týráním, převzetím veškeré odpovědnosti za děti, chod rodiny. Týrané, udřené, provinilé. Jejich rodiče, okolí, známí na tyto ženy kladou nehorázné požadavky, které ony nemohou splnit. Kladou je, protože netuší, co znamená žít s člověkem, který nemá ohledy na nic a nikoho, ať jde o hráče, alkoholika či feťáka. Nepomohou mu tím, že zaplatí a nenechají mu to zaplatit, když je ujišťuje, že jeho hazardní hra nebude mít žádné následky. Pořád dokola, stejný postup, stejné výsledky.

Jeden ze znaků spoluzávislosti je neschopnost nenechat se stáhnout do potíží, protože je to v zájmu pomoci tomu druhému. Některé ženy nenajdou schopnost se o sebe postarat, aniž by to bylo na úkor druhého. Neuvědomují si, že je druh sobectví, který nutně vede do otroctví. To je sobectví závislých, sobectví hráčů a workoholiků, alkoholiků a závislých na drogách. Ti lidé tolik touží sobecky uspokojovat své zájmy, až je jejich zájmy zotročí.