Zázraky přírody

• Slonice jsou mezi savci rekordmankami v délce březosti – jsou březí téměř dva roky. Slůňata se vyvíjejí v lůně matky stejně jako mnoho jiných savčích mláďat, po narození však váží až 90 kg. Ke konci březosti tedy slonice táhne váhu téměř stovky balení cukru.
• Ve sloním chobotu byste našli přibližně 60 000 svalů.
• Vlk dokáže pozřít najednou až 9 kg masa, lev dokáže na posezení spořádat až 23 kg masa. To odpovídá asi 350 párkům v rohlíku.
• Mravenečník velký vyplazuje jazyk až 150× za minutu.
• Zornice kočkovitých šelem se rozšiřují, aby ve tmě pohltily více světla.
• Když se vačice staví mrtvou, dokonce se jí zpomalí i srdeční činnost.
• Gorila nepatří mezi agresivní savce a to, co vypadá jako hrůzostrašný řev, je ve skutečnosti nervózní zívání.
• Jméno orangutanů pochází z malajského výrazu „orang-utan“ neboli „lesní muž“.
• Klokanům pomáhá udržovat rovnováhu při dlouhých skocích jejich dlouhý ocas.
• Koaly tráví většinu života v korunách blahovičníků a spí až osmnáct hodin denně. Stejnou dobu prospí i neospalejší savec na světě lenochod.
• Tapíři mají díky chobotovitému čenichu výborný čich.
• Mravenečník dvouprstý může denně spořádat až 8000 mravenců.
• Jaguáři zabíjejí rychle – raději svému protivníkovi prokousnou lebku, než by mu drásali hrdlo.
• Každé oko nártouna je těžší než jeho mozek.
• Plši jsou přeborníky ve spaní. Ve spánku stráví neuvěřitelné tři čtvrtiny roku.
• Los má široká kopyta, aby se mohl snadno pohybovat sněhem, bažinami a mělčinami jezer.
• V nebezpečí mohou žirafy uhánět rychlostí až 50 km/h.
• Nikdo přesně neví, proč mají zebry pruhy, ale může to mást dravce, pomáhat při regulaci teploty nebo odpuzovat cizopasníky.
• Oči velbloudů chrání před pískem dvojitá řada očních řas.
• Velbloudí hrb tvoří tuk, ze kterého velbloud žije, když nemá na dosah potravu a vodu. Bez vody může přežít deset měsíců a pak jí najednou vypít hodně a rychle – množství odpovídá asi 340 plechovkám limonády za 10 minut.
• Sobi mají duté chlupy, které dobře zadržují teplotu, a ochlupená kopyta, která se neboří do sněhu.
• Hroši dokážou zadržet dech přibližně na čtvrt hodiny.
• Když vylezou mroži z chladného moře a prohřejí se na slunci, zbarví se do růžova.
• Lachtani dokážou zůstat pod vodou až hodinu a využívají k tomu vzduch zadržený v plicích. Jsou rychlí placi, kteří se dokážou pohybovat rychlostí až 40 km/h.
• Kytovci dýchají dýchacím otvorem na vrchní straně hlavy.
• Myš domácí může mít za rok až 70 mláďat.
• Roh nosorožce dvourohého může dorůst délky až 1,4 metru.

Zdroj informací: encyklopedie Savci, nakladatelství Fragment

• Ptakopysk se poprvé v Evropě objevil zhruba před dvěma stoletími. Vědci jím byli tak zmateni, a proto se domnívali, že jde o podvod. Není divu, neboť ptakopysk vypadá jako kombinace mezi savcem a ptákem. I když mu tělo pokrývá měkká, hnědá kožešina, vlastní také plovací blány na nohou a kachní zobák. Samice, po vylíhnutí z vajec, krmí mláďata svým mlékem více než půl roku. Samci mohou způsobit bolestivé zranění jedovatou ostruhou, kterou jsou vyzbrojeni na zadních nohách.
• Největším a nejrychlejším vačnatec na světě je bezpochyby klokan obrovský. Samec dosahuje vsedě 1,5 metru výšky a vztyčený na zadních nohách je vyšší než člověk. Při běhu se pohybují skoky délky dvou osobních automobilů a na krátké vzdálenosti dokážou vyvinout rychlost až 55 km/h. Mláďata klokana obrovského jsou po narození bezmocná a po dobu šesti měsíců se vyvíjí schovaná v bezpečí ve vaku samice.
• Podle pásů a štítů, brnění zahalující celé tělo, dostali jméno pásovci. Toto brnění se skládá ze stovek malých, tvrdých šupin, spojených ohebnou kůží. Někteří pásovci, jsou-li napadeni, se mohou stočit do koule. Jiní, jako třeba pásovec velký, vážící až 60 kg, je na to příliš mohutný, a tak se snaží utéci do bezpečí nebo se zahrabat pod zem tak, aby vyčnívala jen jeho opancéřovaná záda.
• Největším živočichem žijícím na naší planetě je plejtvák obrovský. Váží přes 150 tun. Tyto velryby mají na spodu těla hluboké kožní záhyby, což jim umožňuje při příjmu potravy široce roztáhnout hrdlo. Živí se pouze během léta a dokážou denně spolknout až čtyři tuny krilu nebo rybek. Po dosažení deseti let věku přivádějí samice každé dva nebo tři roky na svět jedno mládě.
• Fenek, noční obyvatel pouští, je nejmenší psovitou šelmou. Vyznačuje se obrovskými boltci, pomocí kterých vyhledává potravu. Ušní boltce mu také pomáhají udržovat termoregulaci – odpařováním tepla z jejich široké plochy ho ochlazují. Pískovým zbarvením splývá s okolím, což mu umožňuje zůstat i přes den téměř neviditelným.
• Medvěd lední je největším medvědem světa. Samice dosahují váhy přes 300 kg a samci mohou být dokonce dvakrát těžší. Je vynikajícím plavcem, kterému nečiní potíže ani plavání na volném moři ve značné vzdálenosti od pobřeží. Zespoda ochlupené tlapy působí protiskluzově a hustá kožešina nedovolí vodě proniknout až na kůži. Samci jsou obvykle aktivní celý rok, ale samice během zimy hibernují v ledovém brlohu, kde také přicházejí na svět mláďata.
• Mangusty, spoléhající se na svou rychlost, proslavil způsob, jakým útočí na jedovaté hady. Hada chytnou a bleskurychle stisknou hned za hlavou těsně před okamžikem, kdy se chystá k uštknutí. Určitou ochranu jim skýtá to, že jsou rovněž částečně imunní proti hadímu jedu, a hustá kožešina.
• Mnoho šelem je vybaveno žlázami produkující silný pach, avšak skunčí zápach je tak silný, že představuje velmi účinnou zbraň. Jestliže se skunk skvrnitý cítí kýmkoli ohrožen, nadzvedne huňatý ocas a zadupe, ale pokud tento varovný signál nezabere, otočí se k protivníkovi zadkem a vystříkne na něj výměšek podocasních žláz, který protivníkovi ztěžuje dýchání a je po větru cítit přes kilometr daleko.
• Gepard, který dokáže vyvinout během tří až čtyř vteřin rychlost 95 km/h, je nejrychlejším suchozemským živočichem na světě. Za rychlý start a sprint vděčí štíhlému tělu, dlouhým nohám a pružné páteři. Svou kořist při lovu sráží úderem, k čemuž využívá nezatažitelné drápy na předních nohách.
• Způsobem lovu útoku z těsné blízkosti se vyznačuje levhart. Je to mrštné a překrásně skvrnité zvíře, které se na lov vydává hlavně v noci. Nezastaví se ani před zvířetem, které je větší než je on sám. Dobře šplhá a zbytky kořisti si vytahuje na strom, aby je uchránil před mrchožrouty.
• Velbloud se výborně přizpůsobil životu v suchých oblastech. Může najednou vypít přes 50 litrů vody a do hrbu si ukládat tuk, takže s sebou neustále nosí vlastní zásoby potravy. Chodidla má vypolštářkovaná mozoly, které brání boření v sypkém podkladě. Navíc dokáže uzavřít nozdry, takže písek hnaný větrem do nich nepronikne.
• Největším jelenem světa je los. Samci mohou vážit více než půl tuny a jejich paroží dosahuje až dvoumetrového rozpětí.
• Žirafa je nejvyšším žijícím živočichem. Průměrná výška samců je okolo pěti metrů a přibližně polovina žirafí výšky připadá na krk.

Zdroj informací: Velká obrazová encyklopedie Zvířata a ostatní živočichové z nakladatelství Svojtka & Co.