Zábavná show, kde největší hvězdou je příroda sama. Moderátoři Maroš Kramár a Vladimír Kořen vás provedou pořadem, u kterého se budete divit, žasnout a bavit. Účinkují: E. Kočičková, O. Brzobohatý, T. Trapl a P. Karas. Režie A. Rezek

Pořad bylo možné přehrát do 27. 3. 2010.
Video není k dispozici.

Zázraky přírody podeváté

V pořadí již devátou zábavnou show, kde je největší hvězdou příroda sama, vás v sobotu opět provedla ostřílená moderátorská dvojka Maroš KramárVladimír Kořen. Na záludné soutěžní otázky ve studiu odpovídal čtyřlístek známých osobností, složený tentokráte z Ester Kočičkové, zpěváka Tomáše Trapla, herce a zpěváka Ondřeje Brzobohatého a moderátora Pavla Karase.

S první soutěžní otázkou jsme již tradičně zamířili do říše zvířat. Aby ve studiu nebyla nuda, přivedl Vladimír Kořen do studia hned dva zvířecí hosty – predátory. Účinkující si mohli pohladit toho menšího z nich – kajmana brýlového jménem Rudolf z plzeňské ZOO. Předmětem první otázky byli vodní plazové – krokodýli. Tito fascinující tvorové patří k nejstarším a největším plazům. Za dobu 100 miliónů let se změnili jen minimálně. Mají silné čelisti, které při sevření mohou vyvinout tlak odpovídající v přepočtu hmotnosti 1,3 tuny. Krokodýli dokáží mnoho věcí. Jednu však ne. To už bylo předmětem první soutěžní otázky. Hosté měli uhodnout, zda krokodýli neumí žvýkat, mrkat, nebo zůstat pod vodou dvě hodiny. Správná odpověď mnohé překvapila. Možná jste nevěděli, že krokodýlové neumí žvýkat. Krokodýli totiž neumějí posouvat čelistí na stranu, proto kořist polykají celou nebo ji prudkými pohyby hlavy trhají na části. Správně odpověděli a své první body si po tomto prvním kole připsali Tomáš Trapl a Pavel Karas.

Předmětem druhé otázky byly oči, lidské vidění a podprahové vnímání. Do kratičké ukázky z minulého dílu bylo vloženo krátké podprahové sdělení. Hosté měli uhodnout, o jakou informaci se jednalo. Na výběr měli slovo, obrázek citrónu, nebo zvuk. Názorné vysvětlení přišlo záhy. Jednalo se o Marošovo jméno vložené v písemné formě na krátkou dobu do obrazu. Správně tedy byla první varianta. Lidský mozek má omezenou kapacitu a dokáže tedy přijmout jen omezené množství informací. Podle vědců může být vědomí informacemi zahlceno a v té chvíli se ke slovu dostává podvědomí. Správně tentokráte odpověděl pouze Ondřej Brzobohatý a získal za svou odpověď bod.

Třetí téma a také následující otázka se týkala lidského zraku. Nový vynález vědců z ČVUT, zvláštní helmu, představil pan Pieknik. Ještě než se ukázalo, co tato helma umí, byla hostům položena zásadní soutěžní otázka. Hosté měli uhodnout, zda tato helma pozná, kam se koukáte, umožňuje vidět v rozsahu 360 °, nebo dokáže nahradit dioptrická skla. Na odpověď měli hosté jako vždy pouhých deset sekund. Vysvětlení šokovalo nejednoho přítomného v sále. Speciální helma totiž dokáže určit, kam přesně se člověk, jenž jí má nasazenou na hlavě, dívá. Dá se tím například při simulovaných jízdách zjistit, co rozptyluje nejvíce řidiče automobilu. Správná byla varianta první. Tomáš Trapl s Ondřejem Brzobohatým si připsali své další body.

Před další záludnou soutěžní otázkou nabídl Maroš Kramár hostům speciální plněné čokoládové bonbóny. K velkému překvapení všech byly plněné velkými mravenci. Právě tahle zvířátka byla předmětem další otázky. Víte, že mravenci obsahují kyselinu mravenčí, která posiluje imunitní systém lidského organismu? Dokonce se tvrdí, že některé látky obsažené v tomto hmyzu působí jako silné afrodiziakum. Možná nevíte, že doposud je známo 12 520 druhů mravenců. Jednu zajímavou vlastnost mají mravenci listoví, kteří žijí v tropech. Tušíte, v čem jsou jihoameričtí mravenci Atta jedineční? V rozmnožování, ve vytváření vysokých obydlí z listí, nebo v pěstování vlastní potravy? Právě tak zněla soutěžní otázka. Jihoameričtí mravenci Atta žijí ve zvláštních hnízdech, v jejichž nitru pěstují houbu, kterou chrání pomocí antibiotik, vyráběných vlastními baktériemi. Správnou odpověď uhádli Ester Kočičková s Ondřejem Brzobohatým a získali bod. Po této soutěžní otázce se s počtem tří bodů dostal Ondřej Brzobohatý na přední pozici.

K zázrakům přírody patří bohužel i přírodní katastrofy. Tušíte, kterou z následujících katastrof potřebuje k přežití brouk krasec? Naši hosté dostali na výběr erupci sopek, tornáda a lesní požáry. Správná odpověď byla pro někoho možná překvapením. Krasci milují les, a to nejlépe spálený. Vyhledávají ho proto, aby tu nakladli svá vajíčka. Pro mnohé je lesní požár katastrofou, pro tyhle brouky je to otázka přežití. Všichni čtyři hosté na tuto otázku odpověděli špatně.

Také předmětem posledního experimentu a otázky byl nebezpečný ovšem i velmi potřebný přírodní živel – oheň. Vladimír Kořen se na chvíli ocitl v kůži nefalšovaného hasiče a vyzkoušel si boj s tímto živlem. V názorné ukázce Vladimír divákům předvedl hašení nejrůznějšími přístroji. Nakonec šel dobrovolně do speciálního kontejneru, kde se simulují veliké požáry. Hosté měli uhodnout, jak velké teplotě byl v tomto kontejneru Vladimír vystaven. Všichni hosté správně tipli teplotu nejvyšší a sice 600 °C. Vítězem se s počtem čtyř bodů na svém kontě stal Ondřej Brzobohatý.

Další Zázraky přírody uvidíte na svých obrazovkách 1. května 2010. Už teď se můžete těšit na Jitku Zelenkovou, Terezu Kostkovou, Petra Urbana a Františka Ringo Čecha.

Stopáž70 minut
Rok výroby 2010
 P ST
ŽánrZábava