Jak přiblížit dnešním dětem starozákonní a novozákonní příběhy, aby si osvojily alespoň základní znalost Bible a přitom neměly pocit, že je někdo zatěžuje moralizováním či nutí k přijetí náboženské platformy? Autorka seriálu Biblická pátrání Ráchel Bícová si předsevzala nesnadný úkol a naplnila ho ryze moderní zábavnou formou.
Místo suchopárného vyprávění se totiž hned od začátku diváci pouštějí na dobrodružnou cestu, která je spolu s hlavními hrdiny vede po zajímavých místech v Čechách, ale také do vzdálené a pro většinu z nás exotické vlasti většiny biblických příběhů, do Izraele. Ráchel Bícová nabízí dětem hned několik cest za poznáním. V základě se totiž dozvídají i to, jak se vlastně takový televizní pořad dělá.
Kamarádi Johanka a Adam jednoho dne dostanou neobvyklý úkol – připravit televizní pořad o Bibli. Sami by si s ním asi těžko poradili, mají ale naštěstí ještě tajemného rádce, profesora Fridricha, který se Adamovi hlásí prostřednictvím PDA – tedy malého kapesního počítače a komunikátoru. Že by dva Charlieho andílci? To ne, tak akční samozřejmě zase tohle pátrání není, v každém případě ale pomáhá nejmodernější technika a dětem dobře známé pomůcky, s nimiž se ve škole obvykle nepracuje.
Adam dostává od profesora Fridricha vždy přesné zadání úkolu a k němu zeměpisné souřadnice, na kterých najdou děti schránku s citátem z Bible,“ vysvětluje princip pořadu dramaturg Petr Raus. Zadání úkolu je obecné, děti mají například stanovit, co je to odvaha. Jako správní vědci si na začátku určí tři hypotézy. S pomocí konkrétního biblického příběhu – v tomto případě příběhu o potopě, Noemovi a stavbě archy – se pak dopracují konečné odpovědi na svůj úkol. Tím, že děti prostudují z Bible celý Noemův osud, doprovázený obrázky starých map, a putují na místa, kde se vše odehrálo, jde o skutečné dobrodružství poznání, nikoliv o nudné odříkání se závěrečnou moralitou. Přitom ovšem děti dostávají příležitost uvědomit si souvislosti a důsledky určitých typů praktického jednání.“
Je obdivuhodné, jak autoři pořadu uchopili zdánlivě prvoplánovou problematiku. Chtějí samozřejmě seznámit diváky se základní knihou křesťanské kultury. Dva malí hrdinové se ovšem setkávají také s množstvím témat historických, zeměpisných, přírodovědných, na své pouti se seznamují s nerůznějšími druhy zvířat, rostlin, odkrývají ale také hlubiny lidských povah, takže se setkávají i s terminologií psychologickou.
Pořad, určený především dětem od osmi do dvanácti let, otvírá tak zvídavým divákům s pomocí doplňující grafiky stránky Bible, ale v nejširším smyslu je vede především k dobrodružství poznávání, bádání, vědy. To vše za pomoci moderní techniky, s níž děti tak rády pracují, respektive si hrají. Je současná zoo jakási Noemova archa? To je jedna z otázek, které se na základě biblického příběhu o potopě vynořují. Ale také to, jak pečovat o zvířata, čím je krmit, jak zajistit bezpečí plavidla na moři. Nebo jak bleskosvod chrání obydlí v bouřce. To, že Noe rozhodně nebyl blázen, za jakého ho prohlašovali, ale člověk, který projevil velkou odvahu, je už jen konečná odpověď, jíž se na základě prozkoumání všech podrobností děti přirozeně dopracují. Zábavné, že? V sedmnáctiminutových dílech Biblických pátrání se zkrátka děti dozvědí mnohé. A možná si s nimi rádi příběhy knihy knih pojednané tak netradiční formou zopakují i dospělí.
Text: Gabriela Koulová, foto: Martin Benc
Převzato z časopisu ČT+