Opera nás baví

George Gershwin

(26. 9. 1898 New York – 11. 7. 1937 Los Angeles)

Rodiče George Gershwina, ruští Židé, emigrovali na konci devatenáctého století do Spojených států, žili pak v černošské čtvrti Brooklynu. George Gershwin měl tři sourozence, nejstarší bratr Ira ho svými hudebními zájmy hodně ovlivnil, v dospělosti spolu psali hudbu i texty k muzikálům. Rodiče Irovi pořídili klavír, ale nakonec daleko větší zájem o něj měl George.

více

Petr Iljič Čajkovskij

(7. 5. 1840 Votkins na Urale – 6. 11. 1893 Petrohrad)

Narodil se v početné rodině, která v té době patřila ke střední třídě. Byl vnímavé a citlivé dítě. Doma měl orchestrion, ale také klavír, u kterého dokázal sedět hodiny. Když mu ve čtrnácti letech zemřela matka, hudba se mu stala velkým útočištěm, poprvé zkusil i komponovat. Přesto šel studovat práva, hodiny hudby bral soukromě jen ve volném čase.

více

Richard Wagner

(22. 5. 1813 Lipsko – 13. 2. 1883 Benátky)

Narodil se v Lipsku jako deváté dítě policejního úředníka a dcery pekaře. Půl roku po jeho narození mu zemřel otec a matka se znovu vdala za herce a básníka. Celá rodina se přestěhovala do Drážďan. Tady Richard Wagner vyrůstal a studoval literaturu a hudbu, oboje se stejným zaujetím.

více

Gioachino Antonio Rossini

(1792 Pesaro – 1868 Ruelle u Paříže)
www.rossinioperafestival.it

Mistr italské opery Gioacchino Rossiny se narodil několik měsíců po Mozartově smrti v rodině divadelní zpěvačky a městského trubače a dozorce na jatkách. Nejprve se učil uzenářem, pak kovářem. Ale zvítězil u něho hudební talent. Začal v Bologni studovat hudební lyceum. Tady poznal Mozartovo dílo, a to rozhodlo o jeho příštím životě. Toužil se stát „italským Mozartem“. Můžeme říci, že svůj sen naplnil. Jeho sláva stoupala strmě nahoru.

více

Gaetano Donizetti

(29. 11. 1797 Bergamo – 8. 4. 1848 Bergamo)

Život Gaetana Donizettiho je spjatý s italským městečkem Bergamo. Tady se narodil. Protože jeho rodina nebyla bohatá, těžko by mohl studovat hudbu nebýt školy, která pomáhala mladým talentovaným žákům. Platila za ně studium u těch nejlepších učitelů. Díky ní mohl Donizetti studovat hudbu u vynikajících učitelů, jako byl Simon Mayr a v Bologni Padre Mattei.

více

Giuseppe Verdi

(10. 10. 1813 Le Roncole u Busseta – 27. 1. 1901 Milán)
(celým jménem Giuseppe Fortunino Francesco Verdi)

Tento velikán italské opery se narodil v rodině venkovského hokynáře a hostinského. Matka byla přadlenou. Prvním Verdiho učitelem na varhany byl místní farář. Že má Giuseppe výrazný hudební talent, toho si povšiml obchodník Antonio Barezzi z Busseta a začal Verdiho finančně podporovat, stal se jeho prvním mecenášem. Základy hry na hudební nástroje a kompozice mu dal Ferdinando Provesi, hudební mistr filharmonie v Bussetu. V roce 1832 ho Barezzi přivedl k přijímacím zkouškám na konzervatoř v Miláně. Giuseppe zkoušky úspěšně udělal, ale nebyl pro vysoký věk (bylo mu devatenáct) přijat. Přesto už v Miláně zůstal a studoval kontrapunkt u cembalisty z La Scaly.

více

Jakub Jan Ryba

(26. 10. 1765 - 8. 4. 1815 Rožmitál pod Třemšínem)

Tento geniální český skladatel, Jakub Jan Ryba, se narodil v kantorské hudební rodině, jeho otec byl výborným varhaníkem, dokonce i komponoval. Ve čtyřech letech Jakub počmáral mnoho papírů, protože „psal noty“, ale protože bylo potřeba papírem a inkoustem šetřit, dostal malý Jakub raději staré housle. Začal na ně hrát tak horlivě, že mu je dospělí museli brát. Jakub k nim ale přilnul tak, že je často tiskl na srdce, objímal a hovořil s nimi, když usínal. Dokonce je i několikrát v týdnu myl.

více

Giacomo Puccini

(23. 12. 1858 Lucca – 29. 11. 1924 Brusel)

Narodil se v italské hudebně velmi vzdělané rodině, ve které se už přes pět generací tradovalo povolání kostelního skladatele a varhaníka. Po smrti svého otce se místa varhaníka v kostele San Martino ujal, ale jen na krátko, hned v roce 1880 odešel do Milána studovat na konzervatoř, kde se mu dostalo velmi dobrého hudebního vzdělání. Byl přesvědčen, že jeho jediným posláním je opera. Až s třetím pokusem, tedy operou Manon Lescaut (1893) uspěl a od té doby se Puccini věnoval jen psaní oper. Tedy mimo čas, kdy na venkově lovil zvěř a rybařil. Při komponování si liboval v exotice: od japonských melodií v opeře Madame Butterfly (1904) až po melodie z Divokého západu v opeře Děvče ze zlatého Západu.

Mimochodem jméno této Pucciniho opery je spojeno se jménem jedné světoznámé české pěvkyně – Emy Destinnové. Puccini ji velmi obdivoval, a tak není divu, že zpívala například v premiéře této opery.

Během práce na opeře Turandot (začal na ni pracovat v roce 1920) Giacomo Puccini vážně onemocněl a při lékařských procedurách v roce 1924 v Bruselu zemřel. Všechna jeho operní díla měla ve světě velký úspěch, stal se nejoblíbenějším operním skladatelem. Z dalších jeho operních děl jsme ještě nezmínili: Bohéma (1896), Tosca (1900).

Jaroslav Křička

(27. 8. 1882 Kelč – 23. 1. 1969 Praha)

Český hudební skladatel, také dirigent, organizátor, pedagog a publicista, bratr literáta Petra Křičky. Narodil se na Moravě v malém městečku na Valašsku, kde se dodnes udržuje mnoho lidových zvyků a tradic. Jaroslav Křička vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě. Pak byl přijat na pražskou konzervatoř jako žák profesora Steckera. Studia hudby dokončil v Berlíně. Tři roky žil v Rusku (1906–1909) v Jekatěrinoslavi. Učil na hudební škole a všemožně propagoval českou hudbu. Například založil symfonický orchestr, který i dirigoval. Do místních novin psal nejnovější zprávy o hudebních událostech z českého hudebního prostředí. Po svém návratu do Prahy se stal sbormistrem Hlaholu (1911–1920). Uběhlo devět let a byl jmenován profesorem skladby na pražské konzervatoři. V době nacistické okupace byl jejím rektorem. Když skončila druhá světová válka, věnoval se už jen komponování hudby.

více

Georges Bizet

(25. 10. 1838 Paříž – 3. 6. 1875 Bougival u Paříže)
(vlastním jménem Alexandre César Léopold)

Narodil se ve Francii v rodině učitele zpěvu a kompozice, matka byla klavíristka. Jeho výjimečné hudební nadání bylo zřejmé už z toho, že ve čtyřech letech četl noty, v šesti hrál na klavír, v devíti letech jej přijali na pařížskou konzervatoř do klavírní třídy a v sedmnácti zkomponoval svoje první hudební dílo. Během svého života napsal celkem šest oper (např. Lovci perel (1863), Kráska z Perthu (1867), Džamilé (1872)), ale nedostalo se mu žádného uznání. Teprve osm let po jeho smrti bylo jeho dílo přijato, zvláště opera Carmen, která se stala nejhranější operou na světě. Přitom při její premiéře byli diváci naprosto rozhořčeni, zvláště se jim nelíbilo libreto, poprvé totiž na jeviště přeneslo skutečný příběh ze života. A tak Carmen tehdy úplně propadla. Georges Bizet byl neúspěchem opery Carmen tak zdrcen, že za tři měsíce po její premiéře zemřel.

Hans Krása

(30. 11. 1899 Praha – 17(?). 10. 1944 Osvětim)

Talentovaný skladatel, který patřil mezi nejoriginálnější hudebníky česko-německo-židovské Prahy. Spolupracoval s českými avantgardními divadly a českými literáty. Vedle dětské opery Brundibár (1938) zkomponoval také operu Zásnuby ve snu (1933), za niž dostal v roce 1933 Československou státní cenu. Byl také autorem smyčcového kvarteta, kantáty a písně. Nebylo mu přáno dál hudebně tvořit a rozvíjet své hudební nadání. V roce 1942 byl odvezen nacisty do ghetta v Terezíně a o dva roky později transportován do osvětimského koncentračního tábora, a tam byl pravděpodobně hned po příjezdu 18. října zavražděn v plynové komoře.

více

Wolfgang Amadeus Mozart

(27. 1. 1756 Salcburk – 5. 12. 1791 Vídeň)

Jeho jméno jste už určitě všichni slyšeli. Z rádia, z televize nebo z filmu o zázračném chlapci, který už v šesti letech složil svoji první skladbu a s velkým úspěchem koncertoval spolu se svojí sestrou Annou po celé Evropě. Obdivovali ho hudební znalci, šlechtici i králové.

Ve svém životě se převážně věnoval skládání hudby, ale častokrát se musel živit i jako houslista nebo musel vyučovat hudbu ve šlechtických rodinách.

V rodném městě Salcburku rád chodil na představení divadelních společností a na jednom z nich se přátelil s podnikavým režisérem a dramatikem Schikanedrem. Ten později napsal text k Mozartově opeře Kouzelná flétna.

více

Leoš Janáček

(3. 7. 1854 Hukvaldy – 12. 8. 1928 Ostrava)

Mezinárodně uznávaný český hudební skladatel. Jeho rodina byla velmi chudá, a proto se brzo musel o sebe postarat sám. Studoval na učitelském ústavu v Brně, na varhanické škole v Praze a na konzervatořích v Lipsku a ve Vídni. Pak vyučoval v Brně na učitelském ústavu, byl sbormistrem a dirigentem, od roku 1881 do roku 1919 vedl varhanickou školu. V roce 1919–1925 učil na pražské konzervatoři. Sbíral moravské lidové písně a to ovlivnilo jeho hudbu, tzv. nápěvkovou teorii založenou na přesném pozorování rytmu a melodie řeči. (Poslouchal, jak si lidé povídají, a zaznamenával si melodii a rytmus jejich řeči.) Komponoval sbory, světově proslulá je jeho Glagolská mše, dále symfonické skladby a opery. Opera byla nejdůležitější částí jeho umělecké práce. Např. Její pastorkyňa (1903), Osud (1904), Výlet pana Broučka do Měsíce a Výlet pana Broučka do 15. stol. (1917), Káťa Kabanová (1921), Příhody lišky Bystroušky (1924), Věc Makropulos (1925).

Více na
www.janackovy-hukvaldy.cz
www.mzm.cz/mzm/expozice/pamatnik_janacka.html
www.janacek-brno.cz

Benjamin Britten

(22. 11. 1913 Lowestoff, Anglie – 4. 12. 1976 Aldeburgh)

Už jako dítě projevoval výjimečné hudební nadání. Některá pozdější díla komponoval na základě hudebních motivů, které napsal mezi svým devátým a jedenáctým rokem. Celý svůj život komponoval s nevšední tvůrčí bohatostí. Největšího úspěchu dosáhl svými operami: Peter Grimes (1945), Únos Lukrécie (1946), Albert Herring (1947), Kominíček (1949), Billy Bud (1951), Gloriana (1953) Pod koly osudu (1954).

Bedřich Smetana

(2. 3. 1824 Litomyšl – 12. 5. 1884 Praha)

Velký český operní skladatel, který se narodil jako první syn po devíti dcerách, a to byla opravdová sláva v litomyšlském zámeckém pivovaru, kde byl jeho otec sládkem. Již od čtyř let hrál tajně na otcovy housle, od pěti hrál na klavír a od šesti let veřejně vystupoval. Od dětství se pokoušel komponovat, a tak po získání hudebního vzdělání se rozhodoval mezi dráhou klavíristy a skladatele. V roce 1848 otevřel v Praze vlastní hudební školu. Od roku 1856 do roku 1860 působil ve Švédsku jako koncertní pianista a dirigent. Po návratu se plně zapojil do hudebního života, mimo jiné byl pedagogem a hudebním kritikem. Vznik Prozatímního divadla (1862) jej podnítil ke komponování opery. Když psal Prodanou nevěstu, chtěl původně vytvořit komickou operetu, a tak při prvním uvedení měla Prodaná nevěsta jen dvě jednání a jednotlivá čísla byla spojena mluveným slovem, ale v roce 1870 ji předělal počtvrté – do té podoby, jak ji známe dodnes. V padesáti letech vlivem vážné nemoci přišel o sluch, ale to mu nebránilo dále komponovat. Jeho bohaté hudební dílo tvoří klavírní skladby, symfonické básně a komorní skladby.

Z oper: Braniboři v Čechách (1866), Prodaná nevěsta (1866), Dalibor (1868), Dvě vdovy (1874), Hubička (1876), Tajemství (1878), Libuše (1881), Čertova stěna ( 1882).

Antonín Dvořák

(8. 9. 1841 Nelahozeves – 1. 5. 1904 Praha)

Narodil se v chudých poměrech. Po studiích na pražské varhanické škole se uplatnil jako violista nejdříve v Kozákově kapele, později v orchestru Prozatímního divadla (1862–1871). Živil se i jako varhaník. Když mu po sobě zemřely tři jeho děti, ponořil se do komponování a s velkým ohlasem uspěl v Anglii jako skladatel. Tak byl konečně finančně zajištěn. Od roku 1891 byl profesorem kompozice na pražské konzervatoři a ve stejném roce ho pozvali, aby řídil hudební konzervatoř v New Yorku a dirigoval své koncerty. V září 1892 odplul do New Yorku a prožil tam dva velmi úspěšné roky. Jeho hudební dílo je rozsáhlé – devět symfonií (velmi známá je symfonie e moll Z nového světa, 1893), dvě suity, dvě serenády, cyklus Slovanských tanců, Slovanských rapsodií, Legend, symfonické básně podle K. J. Erbena, řada koncertů a drobné skladby pro housle, klavír a violoncello. Z oper Rusalka (1900), Čert a Káča (1899), Jakobín (1887), Dimitrij (1881–1884), Armida (1903). Dosáhl za svého života velkého uznání a slávy doma i ve světě.