Hudebně vzdělávací cyklus pro děti podle knížky Jiřiny Markové a Anny Novotné (2009). Režie J. Dlouhý
Pohádková Rusalka je první operou cyklu České televize, který stejně jako stejnojmenná knížka autorek Jiřiny Markové a Anny Novotné, která mu byla předlohou, přibližuje dětem svět operního umění s jeho nejznámějšími díly, jejich skladateli, divadelními profesemi a hudebními pojmy, bez nichž by žádný z příběhů, které děti uvidí a uslyší, nikdy nevznikl.
Jaká byla životní pouť velikána české hudby Antonína Dvořáka, o čem příběh nešťastné lásky vodní víly Rusalky k lidskému princi? Jaké se v téhle opeře objevují hudební motivy? Jak vypadá maska vodníka, ježibaby nebo princezny? Koho si představit, když se řekne dirigent? To vše malým i velkým divákům hravou a zábavnou formou s profesionálními divadelními ukázkami z operních árií v půvabných kulisách výtvarníka Jiřího Votruby nabídnou průvodci pořadem Jiřina Marková a Pepa Nota (Kotěšovský) a děti z Dětské opery Praha.

(8. 9. 1841 Nelahozeves – 1. 5. 1904 Praha)
Narodil se v chudých poměrech. Po studiích na pražské varhanické škole se uplatnil jako violista nejdříve v Kozákově kapele, později v orchestru Prozatímního divadla (1862–1871). Živil se i jako varhaník. Když mu po sobě zemřely tři jeho děti, ponořil se do komponování a s velkým ohlasem uspěl v Anglii jako skladatel. Tak byl konečně finančně zajištěn. Od roku 1891 byl profesorem kompozice na pražské konzervatoři a ve stejném roce ho pozvali, aby řídil hudební konzervatoř v New Yorku a dirigoval své koncerty. V září 1892 odplul do New Yorku a prožil tam dva velmi úspěšné roky. Jeho hudební dílo je rozsáhlé – devět symfonií (velmi známá je symfonie e moll Z nového světa, 1893), dvě suity, dvě serenády, cyklus Slovanských tanců, Slovanských rapsodií, Legend, symfonické básně podle K. J. Erbena, řada koncertů a drobné skladby pro housle, klavír a violoncello. Z oper Rusalka (1900), Čert a Káča (1899), Jakobín (1887), Dimitrij (1881–1884), Armida (1903). Dosáhl za svého života velkého uznání a slávy doma i ve světě.
Operní lyrická pohádka, k níž libreto napsal Jaroslav Kvapil. Její premiéra se konala 31. března 1901 v Národním divadle v Praze.
Nejjednodušší tematický prvek hudebního díla, který se ve skladbě či v opeře opakuje a vyjadřuje určitou charakteristiku postavy, nálady atp.
Je slovo, které pochází z italského „partire“ neboli rozdělit. Je to veliká kniha, z níž dirigent diriguje v opeře. Na každé stránce má pod sebou napsány všechny nástroje, které v určité opeře hrají a také všechny účinkující pěvce a sbor.

Umělec, který řídí hudebníky, tedy orchestr. Jeho práce je náročná. Dlouho se zpěváky a hudebníky na hudebním dílu pracuje, než ho může představit divákům. Gesty svých rukou udává tempo, v jakém se má dílo hrát a kdy mají zpěváci začít zpívat.

Hudebník, většinou klavírista, který studuje se zpěváky jejich pěvecké party.

Pomocí líčidel mění zpěvákovu tvář tak, aby ji přizpůsobil určité pěvecké roli.

Sbor hudebníků, kteří hrají na různé nástroje. Operní orchestr má specifické uspořádání nástrojů nástrojů.

Zpěvák, který zpívá hlavní pěvecké party. Zpívá ponejvíce sólo.
michal 29. 11. 2010 22:21
to ano…
Jitka 18. 11. 2010 17:20
Výborný pořad. Jenomže si myslím, že málo našich dětí, dokáže vnímat a brát hudb…
Majka 18. 11. 2010 15:41
Je to bezva pořad!!!!! Musíš se naučit vnimat hudbu,…
Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:
Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.
Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu
Ilustrace © Jiří Votruba
Domů | iVysílání | TV program | ČT24 | ČT24 živě | Sport
eShop | Vše o ČT | Pořady A–Z | Chat s osobností | Teletext | TV poplatek