Filmový publicista Jan Foll o filmu

Dokument o projektu Národní knihovny, který navrhl architekt Jan Kaplický (1937 – 2009) a který vstoupil do povědomí pod přízviskem „Chobotnice“, líčí jednu z nejznámějších politicko-společenských kauz uplynulých let. Ukazuje její absurdní peripetie: od autorovy radosti z vyhrané soutěže, přes odmítavou reakci prezidenta Václava Klause, zpochybňování místa realizace projektu a obskurních úřednických průtahů, po Kaplického náhlou smrt a následné zrušení plánované stavby. Ve sporu, který rozjitřil naši odbornou i laickou veřejnost, se angažovala řada známých osobností, včetně bývalého prezidenta Václava Havla. Jeho dopis Kaplického dceři Johance (publikovaný i v tomto tiskovém materiálu) tvoří jednu z point snímku.

Další rovina kroniky, protkané šoty z televizního zpravodajství, záznamy z veřejných i soukromých debat i záběry z demonstrací na podporu projektu, přibližuje Kaplického pozoruhodnou osobnost a jeho unikátní dílo. Na jejich mládí a společné záliby vzpomíná architektův spolužák a celoživotní přítel Pavel Bobek. Další zajímavé postřehy zazní od světoznámé architektky Evy Jiřičné, teoretika Zdeňka Lukeše, či od mladých členů Kaplického týmu z jeho londýnského studia Future Systems. Mnohavrstevné svědectví nahlíží i do Kaplického soukromí a rekapituluje jeho vztah s pozdější manželkou Eliškou. Dá se vnímat i jako kronika o lásce v pozdním věku a okouzlení zralého muže mladistvým ženským půvabem. Ale také jako truchlivé drama o nepochopení výjimečného umělce ze stran nevzdělanců, závistivců a politických intrikánů.

Film poukazuje i na inspirace Kaplického díla, jež se neomezuje jen na návrhy proslulých staveb, realizovaných po celém světě. Diváky seznamuje také s autorovými návrhy nábytku, příborů, či šatů, v nichž rovněž uplatnil své originální estetické cítění. Koláž režisérky Olgy Špátové propojuje vzrušující příběh o umělecké fantazii, občanské angažovanosti a politickém pletichaření s atraktivní podívanou. Obrazové „motto“ dokumentu Oko nad Prahou tvoří záběry lidských očí, jež korespondují s dominantním prvkem Kaplického návrhu. Vizuálně vytříbená kronika vypráví o nevšedních vizích i o spletitých procesech jejich uskutečňování. Některými motivy připomíná známý Pollackův dokument Skici Franka Gehryho. Tragický epilog (Kaplického smrt v den, kdy se narodila jeho dcera) potvrzuje názor, že skutečný osud je leckdy dramatičtější než sebenapínavější fikce.

Jan Foll, únor 2010