Benno a Irena

Příběh dvou bývalých dětských vězňů v Terezíně, kteří se našli a setkali teprve nedávno už jako staří lidé

Terezín si právě pro jeho uspořádání vybrali za 2. světové války nacisté k soustředění Židů téměř z celé Evropy. Dodnes je sice ojedinělou, ale chátrající památkou evropského pevnostního stavitelství 18. století. Za 2. světové války bylo město na samé hranici mezi Třetí říší a Protektorátem Čechy a Morava. Je vůbec možné se do těchto míst a časů vracet a vrátit? Pro naši paměť je to určitě nezbytné právě proto, že o nich víme stále málo. Město bylo přestupní stanicí na věčnost pro většinu Židů z Čech a Moravy, ale také pro Židy z Německa, Rakouska, Slovenska, Maďarska, Holandska a Dánska. Přirozenou součástí terezínského válečného osazenstva byly děti všech věkových skupin. Bylo jich na patnáct tisíc, které odtud odjely transporty dál. Z dětí přežila a po válce se vrátila sotva stovka. Jedním z nich, který se sem, do Hamburgských kasáren, kde pobývali spolu s kamarády, vrací, je i Václav Šimeček, tehdy Benno Pulgram…

Přehrát video