Veni, vidi, vici

Rozhovor s Radanem Dolejšem

Jak často jste byl coby scenárista na place a kdo měl ve spolupráci režisér-scenárista hlavní slovo?

Na place jsem byl, jak jen mi to dovolily mé další pracovní závazky, ať coby dramaturga, scenáristy nebo režiséra. S Pavlem (režisérem) jsem byl ale ve stálém kontaktu a probírali jsme denní práce alespoň telefonicky. Pak jsme měli třeba jednou týdně společné projekce již natočeného materiálu. A hlavní slovo měl vždycky film samotný, říkali jsme si nápady, co bylo dobré pro film, pro příběh, prošlo dál.

Řadu let se zabýváte televizní zábavou. Jak jste hledal klíč k romantické komedii, když muži většinou tomuto žánru moc neholdují…

Já mám rád romantické komedie. Například Lásku nebeskou (Love Actually) považuji za jeden z nejlepších filmů vůbec. A pokud to jen trochu půjde, chtěl bych i v budoucnu pracovat na filmech, na které můžu vzít manželku a děti a po jejichž zhlédnutí nebudeme naštvaní na celý svět, ale půjdeme třeba na zmrzlinu a budeme se mít o něco radši.

Měl jste dovoleno mluvit režisérovi do hereckého obsazení?

Ano. Byl jsem na všech castinzích, konzultovali jsme spolu všechny hlavní postavy a spolu s producentem Honzou Nejedlým a dramaturgem Radkem Johnem jsme chtěli výborné hráče i ve vedlejších rolích. Protože jsem v poslední době často a rád spolupracoval například s Václavem Postráneckým, Bobem Kleplem i Karlem Gottem, myslím, že jste na stopě. Mám radost, že se to nakonec povedlo.