|
Po nasazení nových Albatrosů se misky vah přiklonily opět na stranu Němců. Aby spojenci zvrátili situaci zpět na svou stranu, byli nuceni vyvinout nové letouny. S jedním z úspěšných typů přišla Royal Aircraft Factory. Základem konstrukce S.E.5 byl kapalinou chlazený vidlicový osmiválec Hispano Suiza H.S.8A. Motor, který původně sloužil k pohonu závodních automobilů a luxusních limuzín se stal základem i dalších úspěšných letounů (např. francouzských SPAD VII).
Proti letounům s rotačním motorem představoval S.E.5 stabilní platformu, protože netrpěl gyroskopickým momentem. Na druhou stranu byl méně obratný, ale nezáludná pilotáž umožňovala standardizovat výcvik a nasadit větší množství pilotů.
Výzbroj letounu tvořil jeden pevný synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm. Druhý kulomet Lewis stejné ráže byl namontovaný na kolejnici Foster nad horním křídlem. Kulomet Lewis bylo možné sklopit a na nepřátelské letouny (hlavně bombardéry) útočit zespodu, kdy byl slepý úhel. Nevýhodou tohoto uspořádání bylo, že v bubnovém zásobníku bylo jen 47 nábojů (později 97).
Zdokonalená S.E.5a dostala výkonnější motor Wolseley V.4A Viper, což byl motor H.S.8 se zvýšeným kompresním poměrem. Dalších 50 koní zvýšilo stoupavost i maximální rychlost, která přesahovala 220km/h. Zvýšená spotřeby naopak znamenala zkrácení vytrvalosti. Letouny S.E.5a znamenaly pro Němce nepříjemné překvapení a do příchodu nových Fokkerů umožnily spojencům získat iniciativu.
|
Další informace o letounu S.E.5
I. řada
II. řada