Letečtí stíhači v boji

F-8C Crusader byl typickým stíhacím letounem z padesátých let, kdy vzrostly výkony letadel, ale z hlediska taktiky se jednalo o podobné souboje, jaké probíhaly za druhé světové války. Jen ve větších výškách, vyšších rychlostech a s větším přetížením.

Letoun byl piloty oblíben především pro svůj výkonný a robustní motor, který fungoval i se značným poškozením a dokázal piloty dopravit do bezpečí. Crusader byl vybaven radiolokátorem a měl možnost nést první řízené střely krátkého dosahu. Nejprve AIM-9B Sidewinder, ale jejich podvěšování nebylo příliš oblíbené, kvůli zhoršení letových vlastností a malé spolehlivosti. Piloti proto často spoléhali na kanony, obratnost letounu a výkon motoru. Považovali se za poslední opravdové stíhače a k Phantomům se příliš nehrnuli.

Lepších výsledků dosahovala nová verze řízených střel AIM-9D, která měla čidlo chlazené dusíkem. Přestože si Vietnamci nárokovali sestřely Crusaderů, USN (námořnictvo) žádný Crusader ztracený v leteckém souboji nepostrádalo.