Katyň

Šokující příběh o neuvěřitelném zločinu, který měl zůstat navždy zapomenut. Polský koprodukční film (2007). Hrají: A. Zmijewski, A. Chyra, J. Englert, A. Glinská, P. Malaszynski, M. Komorowska, W. Kowalski a další. Režie Andrzej Wajda

K jedné z nejtemnějších událostí novodobých polských dějin se vrací film slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy. Vypráví o zavraždění téměř pětadvaceti tisíc polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940.
Toto traumatem poznamenané téma, dlouho provázela řada zfalšovaných důkazů, rozporuplných faktů a nejasností, proto bylo příznačně nazýváno Katyňská lež. Přitom hromadné hroby obětí odhalili Němci již v roce 1941. Moskva ale na oplátku z masakru obvinila Němce, západní evropské státy o hrůzyplné události raději mlčely. Až v roce 1990 Rusko přiznalo, že Stalin vraždy příslušníků polské vojenské a společenské elity skutečně nařídil. Přesto ruská strana stále odmítá odtajnit dokumenty, jež se týkají této události a uznat masakr za genocidu. Filmové drama začíná v roce 17. 9. 1939, kdy Sovětský svaz napadl Polsko, krátce předtím šokované drtivým útokem německé armády.
V popředí děje jsou manželé Jerzy a Anna, na jejich příběhu jsou ukázány osudy příbuzných zajatých polských důstojníků, později také složitý úděl zajatců, končící tragédií...
Scénář vznikl podle knihy Katyń: Post Mortem spisovatele Adrzeje Mularczyka.
Pohled režiséra Andrzeje Wajdy zaznamenává nejen brutální zvěrstva obou režimů, stalinského i nacistického, v Polsku čtyřicátých let, způsobená totalitní ideologií a státní mocí, která v zahraničí nekompromisně prosazuje svou moc, ale také jejich následnou propagandistickou manipulaci i tresty pro všechny, kdo se oficiální lživé propagandě pokusí postavit. Dobové dokumentární záběry zůstávají součástí filmové výpovědi, stejně jako velmi realisticky a nekompromisně zobrazený masakr. Snímek přitom nepodporuje žádnou ideologii, na události pohlíží z hlediska obyčejných lidí.
V Polsku Katyň získala významné ocenění v podobě sedmi Orlů, udělených v kategorii nejlepší film, za kameru (Pawel Edelman), kostýmy (Magdalena Biedrzycká, Andrzej Szenajch), hudbu (Krzysztof Penderecki), scénografii (Magdalena Dipontová), zvuk (Jacek Hamela) a ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Danuta Stenka). Snímek byl také v roce 2008 nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film a získal řadu dalších cen na zahraničních festivalech.