Rytmus v patách

Známý hrdina Josefa Škvoreckého Danny Smiřický miluje domnělou špionku, malou pražskou "mataháru" (2009). Hrají: V. Dyk, M. Šoposká, V. Kotek, J. Meduna, B. Kohoutová, E. Smetanová, Z. Procházková, F. Němec, M. Kubaš, J. Přeučil a další. Kamera V. Holomek. Scénář a režie A. Sedláčková

Nový film Česká televize režíruje Andrea Sedláčková. Ta je také autorkou scénáře, který napsala podle předlohy Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové.

Příběh je obrazem doby, začátku padesátých let, kdy ještě existují poslední relikty svobodného světa, jako např. americká tisková agentura, poslední jazzové kapely, a kdy berou za své i naivistické demokratické představy „bývalých“, tj. lidí, kteří neoddiskutovatelně patřili ke světu první republiky. Komunistický režim všechno „bere šmahem jako smrt“ a nejen jako.

Ve středu dění se ocitá parta mladých lidí, kteří se točí kolem jazzové kapely a jedné krásné dívky. Geraldinka, ještě vlastně nedospělá a rozhodně nezodpovědná slečna, která si myslí, že je chytřejší než všichni a že na světě je proto, aby se bavila, se zaplete do režimních sítí, které ji zničí. Ale její životní nezkušenost nepřehluší její sílící a postupně vědomý smysl pro spravedlnost: potřebným je třeba pomáhat a oportunismus je jí rozhodně cizí.

Původní Škvoreckého příběh je odrazem skutečných událostí, ale jeho stylizace je pro autora příznačná. Zdánlivě lehká a vtipná konverzace zamilovaných mladých lidí zachycuje jen část jejich života, druhá část neodvolatelně spěje k dramatickým událostem.

Andrea Sedláčková si s látkou velmi dobře poradila, nepodstatné vynechala, k podstatnému dofabulovala příčinné motivace. Dosáhla dokonce i toho, že Josef Škvorecký je s adaptací velmi spokojen.

Natáčení začalo v pondělí 23. února 2009 ve studiích na Kavčích horách. První fáze – zimní trvala do začátku března a vyžádala si 9 natáčecích dnů. Letní část filmaři zahájili 8. května a po 15 filmovacích dnech ji ukončili začátkem června. Točilo se především v Praze a v Králově Dvoře.

Hlavní role byly svěřeny Vojtěchu Dykovi a Marice Šoposké, ve vedlejších úlohách se objeví například Jan Meduna, Vojtěch Kotek, Emma Smetanová ad.

Režisérka Andrea Sedláčková studovala v druhé polovině osmdesátých let scenáristiku a dramaturgii na pražské FAMU, na to emigrovala do Paříže, kde pokračovala ve studiu na tamější filmové škole. Pro Českou televizi natočila televizní filmy o osudech Renaty Soukupové – Ze života pubescentky (1999), Můj otec a ostatní muži (2002), Krásný čas (2005), Opravdová láska (2008) a řadu dokumentárních snímků. V celovečerním filmu debutovala v roce 2000 psychologickým dramatem Oběti a vrazi, o dva roky později představila hořkou komedii Musím tě svést.

Dramaturgyně Helena Slavíková o Rytmu v patách

„Některá díla mají pestré osudy a trvá dlouho, než se původní nápad zrealizuje. Scénář Malé pražské mataháry napsal Josef Škvorecký pro Českou televizi podle svých povídek (Povídky tenorsaxofonisty) skoro před deseti lety. Text nenašel režiséra, protože tenkrát se ještě nikomu nechtělo padesátá léta točit, a pak je třeba říct, že ten scénář měl spíše prozaické vlastnosti, než aby byl sevřeným dramatem, které drží kauzálně pohromadě. Ale látku, které jednou uvěřím, hned tak neopustím: dala jsem relativně nedávno scénář přečíst Andree Sedláčkové, která měla původně chuť na Salivarové Honzlovou, a trefila jsem se. Zaujal ji, jenže i ona viděla, že by text musela znova dramaticky postavit, že by mu musela najít páteř, nosnou linii. Poslala jsem Škvoreckému Andreiiny poslední filmy, líbily se mu a souhlasil, aby napsala podle jeho textu vlastní scénář. A tak chodily mailové podoby scénáře z Paříže ke mně do Prahy, k panu Škvoreckému do Toronta a zpátky do Paříže. Andrea Sedláčková si se scénářem poradila opravdu dobře, nepodstatné vynechala a podstatné dofabulovala a dosáhla toho, že je spokojeno nejen vedení Centra dramatických pořadů, ale i Josefovi Škvoreckému se volná adaptace jeho díla velmi líbí.“