Taxík

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 4231  
Sdílet
| Poslat odkaz

Rozhovor s Alešem Hámou:
„Chceš-li býti v balíku, jezdi se mnou v TAXÍKU!“

Máte za sebou první natáčecí dny pořadu Taxík. Jaké máte z natáčení pocity?
Taxík je moc hezká práce a hrozně mě baví. Je to pro mě stokrát lepší, než stát na podiu a moderovat nějakou oficiální akci, nebo ve studiu uvádět televizní soutěž. Zkoušeli jsme zatím jezdit mezi Vinohrady a Karlínem a zatím se nám moc nedařilo nabírat lidi na ulici. Možná to bylo taky tím, že to byla neděle večer, kdy se toho v pražských ulicích zase tolik neděje.

Aleš Háma

Na co byste televizní diváky v případě Taxíku nalákal?
Taxík je komunikativní soutěž. Přímo v autě se odehrávají živé, autentické situace, které se absolutně nedají připravit ani načasovat. Fóry vznikají přímo na místě a myslím, že právě tohle je hlavní devíza pořadu. Jsem přesvědčený, že třicet minut týdně v našem Taxíku může být příjemným zpestřením v programu České televize. Můj vzkaz pro diváky zní: Chceš-li býti v balíku, jezdi se mnou v Taxíku!

Podařilo už se vám natočit nějakou zajímavou situaci?
V jednom případě například manželka vynadala manželovi, že špatně odpovídá. Ten chudák byl vyděšený a jen se divil. Měl v sobě pět piv, do Prahy přijel z Orlických hor a vůbec v tu chvíli nechápal, proč ho veze právě Háma.

Co vás během prvního natáčení nejvíce překvapilo?
Znal jsem zahraniční verze pořadu a každá z nich byla samozřejmě úplně jiná. Ruská verze je asi zřejmě nejdivočejší, ale zajímavá je i řecká verze, kde taxi řídí postarší tlustá blondýna. Musím říct, že naše auto je opravdu na úrovni. Česká televize si dala záležet a taxík vypadá moc hezky. A jestli mě něco překvapilo? Vůbec nerozumím tomu, jak se tolik taxíků v České republice může uživit. Měl jsem z prvních jízd pocit, že na ulici nejsou vůbec žádní lidé, kteří by chtěli svést. To je ale zatím můj prvotní dojem po dvou natáčecích dnech. Uvidíme, jak to bude dál.

Na co všechno se můžou diváci v taxíku těšit?
Na celou řadu překvapivých situací, kterých Taxík nabízí opravdu nepřeberně. Kromě toho si mohou odzkoušet své vlastní vědomosti. Do budoucna, až natočíme první sérii v Praze, bychom velmi rádi vyrazili i po republice a jezdili i v jiných větších městech. Takže všem divákům České televize v blízké budoucnosti hrozí, že narazí na ušatého taxikáře.

Do jaké míry v Taxíku improvizujete?
Já dostávám pouze otázky. Na jednu jízdu jich vychází přibližně patnáct. Jinak je to celé o mojí a zákazníkově improvizaci. Dopředu jsou připravené pouze otázky, které mám naučené, nebo mi je říkají do ucha z druhého vozu, který jede za námi.

Jak často jezdíte taxíkem?
Já osobně jezdím taxíkem dost často. Ať už na natáčení, z práce, nebo popřípadě z restauračních zařízení. Zkušeností mam více než dost.

Jaký máte k taxikářům vztah?
Taxikařina je podle mě hezká a tradiční profese. Ale myslím si, že je negativně poznamenaná tím, jak to tady u nás vypadalo v devadesátých letech a občas vypadá ještě dneska. Teď mám na mysli třeba taxikáře ze Staroměstského náměstí, kteří si účtují devadesát korun za kilometr. Chtěli jsme tam taky natočit jeden záběr a místní taxikáři na nás nebyli zrovna dvakrát příjemní. Jinak jsou mé zkušenosti ale vesměs pozitivní.

Máte nějakou kuriózní historku z taxíku?
Mám, ale nestala se mě, ale kamarádovi. Taxikáři se na Nuselském mostě z ničeho nic udělalo špatně, tak se vyměnili a kamarád jej odvezl do nemocnice. Mě se to jednou stalo na autostopu. Zastavil mi člověk a po chvíli začal usínat, tak jsem si sedl za volant.

Myslíte, že byste se mohl život jako taxikář?
Momentálně si myslím, že by to pro mě nebyl problém. Nemám ale žádné zkušenosti s opilci a agresivními zákazníky. To jsou ty nepříjemné stránky tohohle povolání, stejně jako probdělé noci. Ty mě teď také čekají.

Aleš Háma
Co patří u televizního taxíku k nadstandardní výbavě?
K nadstandardní výbavě patří komunikační zařízení mezi mnou a režijním vozem, který jede za mnou. To je taková ta dodávka, kterou znáte z francouzských kriminálek. Většinou je označena jako květinářství nebo pekařství. K výbavě patří ještě tlačítko, které auto rozbliká při dobré odpovědi a rozsvěcí ho také v okamžiku, když zákazník nastoupí. Interiér je stejný jako u každého jiného auta. Pouze jsou zablokované přední dveře, aby si klienti nesedli vedle mě. Zvenku není poznat, že se náš taxík od ostatních nějak liší.

Okradl vás někdy taxikář?
Určitě se mi několikrát stalo, že po mně řidič chtěl víc peněz, než bylo za tu cestu správné. Poslední roky jezdím pořád s jedním taxikářem, takže se mi tyhle věci moc nestávají. Vždycky reaguji podle momentální nálady. Buď mám náladu se hádat a handrkovat, nebo to nechám bejt.

Jak dlouho máte řidičák?
Řidičský průkaz mám od roku 1999.

Jak vidíte sám sebe jako řidiče?
Je to stejné, jako kdybyste se mě ptal, jaký jsem herec. Vždycky to záleží na těch, kteří jsou s vámi spoluúčastníky silničního provozu. Je rozdíl, když jedu s rodinou a když sedím v autě sám. To jedu třeba i rychleji nebo si dovolím předjet v místě, kde bych se normálně neodvážil. Určitě ale nejsem žádný pirát silnic. Myslím si, že jezdím docela slušně.

Aleš Háma
Jste v civilu nebo se budete nějak maskovat?
Jsem v civilu. Když jsem dělal kamerové zkoušky, tak jsem měl na hlavě takovou bekovku. Ta se nějak zalíbila dramaturgům. Takže mou image taxikáře dotváří právě tahle bekovka.

Jaké byly reakce lidí při prvním natáčení?
Byli vyděšení a překvapení zároveň. Myslím si ale, že pouze v pozitivním smyslu. Určitě nikdo nečekal, že taxík budu řídit právě já. Všichni soutěžící byli komunikativní a reagovali velmi pozitivně.

Stalo se v některém případě, že někdo soutěžit odmítl?
Celá soutěž je šikovně postavena tak, že bude chtít myslím soutěžit každý. Nejhorší co se lidem může stát je to, že je po třech špatných odpovědích vyhodím v půli cesty.

Troufnete si odhadnout, k jaké částce byste došel vy, kdybyste v taxíku seděl?
To je strašně težké odhadnout. Asi bych byl silný v umění a částečně v historii, ale třeba v chemii bych asi tak silný v kramflecích nebyl. Ty otázky jsou namixované tak, aby si každý přišel na své.

Jste soutěživý typ?
Já právě soutěživý nejsem vůbec. Vždycky je velký problém namotivovat mě k nějakému výkonu. Když jsem chodil třeba hrát hokej s klukama, tak mi šlo o to, abych si zahrál hokej. Vůbec jsem neměl žízeň po vítězství.

Připravil Jiří Nedvídek
Stopáž: 25 minut – Rok výroby: 2014 – P  ST
Žánr: Zábava