Je občanství totožné s vlastenectvím? Čím překonávalo Německo totalitní návyky svých obyvatel? A proč Švédové diskutují míň o politice než Češi?

V příštím roce uplyne už sto let od okamžiku, kdy se Češi a Moravané stali poprvé občany demokratického státu a přestali být poddanými mocnáře. Jedním z hlavních úkolů školní výchovy za první republiky bylo proto naučit žáky výchově k občanství. Jakkoliv už jejich rodiče si přinesli z mocnářství návyky parlamentarismu a rovnost před zákonem, jejich děti se učili v hodinách občanské výchovy řadu nových návyků a poznatků o demokracii. Posléze žel výuku poznamenaly totalitní režimy a její obsah prosáknul propagandou. A tak se začínalo s výukou k občanství po roce 1989 znovu, a to nejen u dětí. Po vzoru Německa i jiných západních států se – zatím obtížně – prosazuje, že výchova k občanství je celoživotní záležitostí.

Stopáž52 minut
Rok výroby 2017
 P ST