5. června 2013

Podíváme se na světové trendy v umění a samozřejmě i do Česko-slovenského pavilonu, kde letos je na řadě slovenská tvorba. Byl vybrán projekt Stále to isté miesto, jehož tvůrci jsou Petra Feriancová a Zbyněk Baladrán. To, že v umění nejsou rozhodující národnostní hranice, dokládá i německý pavilon, v němž za tuto zemi vystavuje i světoznámý čínský umělec Aj Wej-wej.

Jiří David ke své výstavě lapidárně říká: „Své první betonové obrazy, tedy reálný beton nanášený prostou zednickou technikou na nenašepsovaném, bavlněném malířském plátně, jsem uskutečnil v roce 1994. V roce 2011–2012 jsem se k tématu betonu na holém malířském plátně vědomě navrátil.“

Kurátor Vladimír Birgus pojal téma vnitřní okruh jako autorské sebereflexe, reflexe rodiny, nejbližších lidí a věcí. Zatímco v západoevropské, americké či japonské fotografii mnozí autoři už dlouho ve svých dílech ukazují i ty nejintimnější chvíle svého života, v české fotografii se až na malé výjimky takovéto záběry donedávna příliš neobjevovaly.

Patrik Hábl patří ke generaci vstupující na výtvarnou scénu na přelomu tisíciletí. Hlavním tématem a inspirací je pro autora krajina, ovšem krajina spíše tušená, abstraktní. I když se tématicky zabývá nadčasovými motivy, je pro něho typická touha po experimentu. Barvu na plátno stříká, lije, nechává ji stékat, nanesenou malbu vymývá, nechává ji zamrzat, nebo naopak vysychat na slunci. Pracuje i s otisky a výjimečně malbu vrství. Samu malbu nechává spoluutvářet výsledný obraz a sám se stává jakýmsi médiem.