čtvrtek 24. 7. 2014 po půlnoci 00:30 ČT2
ST 

Přežít!

Originální název: I Shouldn't Be Alive V.
Stopáž: 48 minut
Rok výroby: 2011

Jak přežít v horách

Ať už se ocitneme uprostřed vysokých hor nebo jen uvízneme ve vánici jako hrdinové, mějme na paměti několik málo rad, které mohou přispět ke zlepšení našeho nedobrovolného pobytu v extrémních mrazech.

Stejně jako v ostatních nehostinných prostředích, i v mrazu budeme muset uspokojit především základní potřeby nezbytné k přežití, tj. získání vody a potravy a vybudování vhodného přístřešku. A více než kde jinde zde budeme potřebovat vůli žít. Zima je nebezpečnější, než by se mohlo zdát. Snižuje totiž schopnost myšlení a odolnost jedince, jehož jedinou touhou je zahřát se.

Terén

V horách se nejspíše setkáme se sněhem, ledem. Neminou nás vítr, vichřice, sesuvy půdy a další nástrahy. Také bychom měli pamatovat na to, že počasí se v horách mění extrémně rychle.

Pohyb v horách

Vždy je naším cílem dostat se k obydleným oblastem, které se zpravidla nacházejí v údolí. Pokud půjdeme po hřebenu, nevstupujeme na převisy, které se mohou snadno utrhnout. Dále bychom si měli být vědomi možného nebezpečí pádu laviny.

  • Při výstupu do příkrých svahů je méně namáhavé traverzovat
  • Ve skupinách by se členové měli jistit lanem
  • Při přechodu zasněžené pláně se opíráme o paty, nikoli o prsty

Ve sněhu se nikdy nesnažíme pochodovat, uvědomme si, že pokud se ocitneme na úzkém můstku, kterému hrozí zřícení, můžeme rozložit váhu těla a zdolat úsek plazením se. Svahy, které se zdají být bezpečné, také můžeme sklouznout.

Klikněte pro větší obrázek
Na sněhu se samozřejmě nejlépe pohybujeme s použitím lyží nebo saní. Chůze samotná je poměrně namáhavou a vyčerpávající činností. Pokud s sebou neseme náklad, je vhodné alespoň improvizovaně vyrobit saně z větví a provazu.

Oděv

Důležitou pomůckou pro přežití v extrémních mrazech je teplý oděv.

Být dobře vybaven, především oblečen, je téměř základem, ale jen dostatek teplého oblečení nestačí. Je třeba také umět maximálně ho využít k zateplení. Například vždy mějme zakrytou hlavu, neboť odkrytou hlavou ztrácíme až 45 procent tělesného tepla a hodně ztrácíme z nezahaleného krku, zápěstí a kotníků.

Jsou čtyři základní principy, jak využít oblečení k uchování tepla. Nejjednodušším návodem, jak si je pamatovat, je anglické slovo COLD (zima):

Clean. Keep clothing clean – Udržujeme oblečení čisté, špinavé oblečení více ztrácí svou izolační schopnost.

Overheating. Avoid overheating – Vyhněme se přehřátí. Když se příliš zahřejeme, začneme se potit a oblečení bude zvlhlé. Vlhkost snižuje izolační vlastnosti, navíc když se pot vypařuje, tělo se ochlazuje.

Layers. Wear clothes loose and in layers – Oblékejme volné oblečení a ve vrstvách. Nosit upnuté oblečení brání cirkulaci krve a také snižuje objem vzduchu mezi jednotlivými vrstvami, čímž snižuje izolační schopnost.

Dry. Keep clothing dry – Udržujme oblečení suché. Nejlepší je nosit vodou nepropustné prádlo a oblečení. Přestože někdy může být usušení prádla velký problém, snažme se o to, suché oblečení izoluje lépe.

Voda

Je spousta zdrojů vody v horách. A tyto zdroje jsou většinou nezávadné a čisté. Využít můžeme prameny, jezera, řeky. Voda z jezera nebo nádrže je horší kvality, ale stále pitná, tekoucí voda je lepší. Vodu můžeme získat také ze sněhu, který necháme před konzumací úplně roztát, neboť pouhé rozpuštění v ústech zahřeje tělo a může způsobit vnitřní zranění.

Na rozpuštění sněhu lze použít tělesné teplo. Sníh dáme do nádoby a tu umístíme mezi vrstvy oblečení. Využijeme raději tohoto způsobu, než abychom plýtvali podpalovače jen na přeměnu sněhu ve vodu. Když je k dispozici led, užijeme ho raději než sníh. Jeden hrnek ledu má více vody než hrnek sněhu.

Ve velmi chladných oblastech se vyvarujeme toho, abychom hodně pili těsně před tím, než jdeme spát, abychom v noci nemuseli chodit si odlehčit z vyhřátého spacáku.

Přístřešek

Je v zimě naprosto nepostradatelný. Je třeba, aby úkryt chránil před větrem a vlhkostí. Pokud s sebou nemáme stan, není to ještě žádná tragédie, je možné k vybudování přístřešku využít přírody.

Velmi dobrou výbavou, kterou ne bohužel máme vždy při ruce, je pro přežití v mrazivých podmínkách spacák. Ale mějme na paměti, že chrání pouze tehdy, pokud je suchý. Pokud nemáme spacák, můžeme jej vyrobit z látky na padák nebo podobných materiálů, nebo z materiálů přírodních – listí, jehličí a mechu. Přístřešek lze postavit v zalesněném prostředí, v otevřeném terénu i na pláni. Zalesněné prostředí nabízí nejlepší možnosti – dřevo, otevřený prostor nabízí jako stavební materiál jen sníh.

Drží-li se teplota pod bodem mrazu, není stavba přístřešku příliš obtížná. Cílem je především ochrana před větrem. Postavit lze různé úkryty od jednoduchých sněhových jam až po iglú, přičemž vždy je třeba myslet na to, aby přístřešek měl dostatečnou ventilaci a nedošlo k udušení.

V extrémní zimě nepoužíváme pro stavbu přístřeší kovové materiály jako například letadlový trup, neboť kov odvádí teplo. Nikdy nespíme přímo na zemi. Pod sebe si dáme nějaké listí, jehličí, trávu nebo jiný izolační materiál. Nikdy neusneme, než zhasneme lampu nebo uhasíme oheň. Jsme-li v nevětraném prostředí, mohli bychom se udusit.

Klikněte pro větší obrázek
Mezi alternativní přístřešky patří stavba velmi náročného iglú, sněhové jeskyně, záhrabu apod. Sníh má výborné izolační vlastnosti, kterých musíme využít v náš prospěch. Ale pamatujme, že stavba a příprava takových přístřešků zabere hodně času a energie. Využít lze také přírodní dutinu, což je vlastně již hotový přístřešek, který můžeme najít pod převislým zasněženým jehličnanem, musíme jen dávat pozor, abychom nesetřásli sníh.

Oheň

Oheň je velmi důležitý. Není jen prostředkem k přípravě jídla, je to také zdroj tepla a sloužit může jako zbraň. Podle ohně také mohou potenciální zachránci určit naši polohu. Oheň má také velký psychologický význam, vyvolává v nás pocit alespoň relativního bezpečí.

Uvědomme si, že ne všude je možné oheň rozdělat. Vždy budeme potřebovat palivo, které může být na rozlehlých pláních velmi obtížné sehnat.

Ve vysokých horách také můžeme nalézt několik materiálů na podpal. Možná se nám podaří najít nějakou trávu a mech, ale nebude toho mnoho. Pokud máme například olej nebo palivo z havarovaného vozu nebo letadla, použijeme ho.

Na podpal lze použít i některých plastových věcí (lžička, skla lyžařských brýlí atd.)

Ale pamatujme si:

  • Nikdy nerozděláváme oheň poblíž přístřešku/stanu
  • Ve sněhovém přístřešku příliš velké vedro roztaje izolační vrstvu sněhu
  • Při nedostatku ventilace hrozí otrava oxidem uhličitým
  • Sušíme-li oblečení, dáváme pozor, abychom ho nepodpálili
  • Tající sníh z prostoru nad námi může horkem tát a zasypat nás

Potrava

Jsou různé zdroje potravy v zimních oblastech. Ryby, ptáci, zvěř nebo rostliny. Záleží jen na oblasti.

Hygiena

Přestože mytí se v zimních podmínkách může zdát jako nepraktické a nepohodlné, je velmi důležité. Mytí pomáhá předejít vyrážkám, které se mohou vyvinout v mnohem vážnější problémy. K osobní hygieně využijeme sněhu, ale vždy se dobře utřeme do sucha. Pokud si můžeme měnit prádlo a ponožky, je to velkou výhodou.

Zranění

Nejlepší je zraněním předcházet. Znalost příznaků nám pomůže zranění začít léčit ještě dříve, než propukne ve vážnější.

Nejčastější zdravotní komplikace v mrazech nás potkají ve formě:

  • Podchlazení – Prvním projevem je třesavka, doprovázená apatií, ztrátou soudnosti a změnou chování. Postižený většinou žádá odpočinek. Zhoršuje se koordinace pohybů, dochází k pádům. Příčinou svalové slabosti je jejich prochlazení. Klamný pocit tepla (selhání chladové vazokonstrukce a zvýšení prokrvení kůže) může být provázen paradoxním odkládáním oděvu. Při fyzickém selhání se ztrácí mimika, smazává se řeč a postupně dochází k bezvědomí. K úmrtí může dojít i za 1–2 hodiny po začátku prvních příznaků. První stádium je doprovázeno svalovým třesem a celkovou slabostí, zrychlením tepu a dýchání, v dalším stádiu již dochází k upadání do bezvědomí. Okamžitě by postiženému měla být poskytnuta pomoc – zateplení, ochrana před dalším prochladnutím, a snaha zachovat jej při vědomí – v žádném případě ale nepodáváme alkohol.
  • Omrzliny – Vznikají mrazem. Lehké omrzliny postihují kůži a projevují se bledými skvrnami. Hluboké omrzliny jdou pod kůži. Pokožka je měkká a nehybná. Nejvíce zranitelné jsou ruce, nohy a tváře. Nejlepší prevencí je kontrolovat se s ostatními členy skupiny. Když jsme sami, zakrýváme nos a obličej. Tvář a uši zahříváme dlaněmi, ruce mneme, hýbáme prsty na rukou i nohou. Při prvních příznacích stačí kontakt postiženého místa se zdravou kůží. Můžeme využít také teplou vodu, ale musíme být velmi opatrní a zvážit, zda je to vhodná metoda, neboť opakované rozehřívání omrznuté tkáně je nebezpečné. Pokud již vzniknou omrzliny, tak je nemasírujeme a netřeme. Ani sálavé teplo není vhodné k léčbě, neboť na necitlivé kůži mohou lehce vznikat popáleniny. V případě podchlazení se omrzlinám nevěnujeme!
  • Onemocnění dolních končetin – Příznaky jsou píchání, brnění, znecitlivění a bolest. Kůže bude připadat jako mokrá, bílá a scvrklá. Chůze bude obtížná, nohy budou těžké a ztuhlé. Nejlepší prevence je udržet se v suchu.
  • Dehydratace – Když jsme zabaleni v mnoha vrstvách oblečení, ani si neuvědomujeme, že přicházíme o tělesnou vlhkost. Oblečení ji absorbuje a voda se odpařuje do vzduchu. Musíme pravidelně doplňovat tekutiny. Prvním příznakem dehydratace je jiné zbarvení moči. Ta bývá tmavě žlutá a zabarvená.

Počasí

Jedním z nejtěžších obtíží v horách je zimní chladné počasí. Pamatujme, že zimní počasí je velmi variabilní, proto se připravíme na vánice, i když je obloha slunečná a jasná. Existují některé dobré indikátory klimatických změn:

  • Vítr – Směr větru lze vypozorovat podle toho, jak padá listí nebo podle koruny stromu. Když určíme směr větru, jsme schopni předpovědět počasí. Rychlý vítr znamená změnu počasí.
  • Mraky – Mraky proudí v různých tvarech a vzorech. Znalost mraků může být také nápomocna při předpovědi počasí.
  • Kouř – Kouř stoupající rovně vzhůru indikuje pěkné počasí. Slabé stoupání značí bouřku.
  • Ptáci a hmyz – Ptáci a hmyz létají nízko při zemi, když očekávají vlhký těžký vzduch. Je jasné, že bude pršet.

Laviny

V horách nám kromě zimy, větru sněhu a obtížného terénu hrozí ještě nebezpečí lavin. Sníh může spadnout kdekoli, kde leží, i když většinou jsou k tomu potřeba určité okolnosti. Je-li sníh dobře spojený, riziko pádu se snižuje.

Pravděpodobnost pádu lze vysledovat například kopáním do sněhu. Pokud zaznamenáme náhlé změny tvrdosti, pravděpodobnost uvolnění sněhu se zvyšuje. Také mokrý sníh, oblasti závějí, prachový sníh, kluzký povrch, prudký svah jsou náchylnější k lavinám.

Nejčastěji k lavinám dochází v zimním období a také při oteplení. Uvolněný sníh na určitém místě nabývá sesuvem na své mohutnosti. Existují určité faktory, které bychom měli znát, protože nám pomohou poznat, kde laviny nejspíše hrozí a jaký je jejich průběh. K uvolnění sněhové pokrývky dochází často ve stejné oblasti. Jakmile si jedna lavina vytvoří svou dráhu, je pravděpodobné, že další budou následovat. Charakteristickými znaky pro místa lavin jsou otevřená koryta s vyvrácenými stromy, nebo balvany. Také se vyvarujme míst, kde zní sníh jakoby dutě, nebo kde vydává praskavé zvuky a objevují se v něm trhliny.

Jak se vyvarovat lavin

Rizikovou oblast přecházíme po jednom a svázáni lanem a přecházíme ji v nejvyšších místech, přičemž využijeme nejrůznější dostupné ochrany, jako jsou skalní výběžky apod.

Jak se chovat v lavinách

Pokud nás lavina zachytí, měli bychom se snažit zůstat na místě, například pomocí zaseknutého cepínu. Když nás lavina strhne, zkusíme válet sudy kolmo ke směru pádu laviny, čímž se dostaneme z jejího dosahu, pokud můžeme vykonávat pohyby, měli bychom plavat, a to styl znak, tedy zády proti směru laviny a se zdviženou hlavou.

V případě, že jsme zasypáni lavinou, měli bychom si především udělat prostor na dýchání, okamžitě sundat batoh a lyže a snažit se dostat se na boční okraj laviny. Mysleme na to, abychom měli zavřená ústa, v prachové lavině je dobré si dokonce je zakrýt. Vydržet bychom měli až do doby, kdy lavina ztratí na své síle a zklidní se, abychom se zbytečně nevyčerpávali. Taky zbytečně nekřičíme, abychom šetřili kyslíkem. Velmi důležité je dostat se k nějaké vzduchové dutině u povrchu laviny, poté se pomalu prohrabáváme k povrchu.

Záchrana

Pokud jsme svědky toho, že někoho strhla lavina, ihned označíme místo, kde se dotyčný před pádem laviny nacházel, a místo, kde ho lavina strhla. Tyto dva body propojíme, postupujeme po přímce ze svahu. Zde se zasypaný nachází s největší pravděpodobností.

Od zavaleného neodcházíme, není-li pomoc v dosahu vzdálení se maximálně 10 minut. Oblast prohledáváme cepínem, hůlkou nebo proutkem. Pokud oběť nalezneme, nejprve se snažíme uvolnit ústa a cesty dýchací.

Hlasujte pro pořad:

Celkem hlasů: 4667