Úvod » Záhady? » Planina Nazca

Planina Nazca

Přidat do mého PORTu

16. 5. 2007

Planina Nazca

Paleoastronomie se zabývá zkoumáním úrovně astronomických znalostí dávných civilizací. Dva čeští vědci, kteří se jí věnují, Jaroslav Klokočník a František Vítek, se rozhodli prověřit hypotézy týkající se indiánských civilizací střední Ameriky. Na planině Nazca pátrali po významu proslulých obrazců a v Mexiku se pokoušeli zjistit, zda stavitelé pyramid znali kompas.

Podivuhodné obrazce na peruánské planině Nazca nebo mayské pyramidy zná každý, ale dozvědět se, kdo je postavil a proč, je překvapivě obtížné. I když nebereme vážně fantazírování o zásahu mimozemských civilizací, existuje řada hypotéz, které se někdy vzájemně vylučují. Čeští vědci se pokusili ověřit pravdivost dvou z nich: pátrali po významu obrazců na planině Nazca a zjišťovali, zda stavitelé středoamerických pyramid používali kompas.

Docent Jaroslav Klokočník je astronom a zabývá se dráhami umělých družic země. Zároveň jej zajímá paleoastronomie, tedy výzkum astronomických znalostí dávných civilizací. Na výpravách do Peru, které podnikl s geodetem Františkem Vítkem, zkoumali planinu Nazca. Jde o oblast asi padesát kilometrů dlouhou a deset kilometrů širokou, kde se nacházejí desítky pozemních obrazců, geoglyfů.

Doc.Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., Astronomický ústav AV ČR: Geoglyfy jsou vyrobeny tak, že je odstraněna horní vrstva zvětralé horniny, a tím se v té tmavé části dostaneme pět,deset, dvacet centimetrů pod povrch na písek, a ten je světlý. Vzhledem k tomu, že tam téměř neprší, tak se geoglyfy mají šanci udržet.

Vznik geoglyfů spadá do období kultury Nazca, která na planině existovala pravděpodobně v období dvě stě let před naším letopočtem až osm set let našeho letopočtu. Čeští vědci se v Peru pokoušeli ověřit hypotézu Američana Davida Johnsona. Ten porovnal družicové snímky vodních zdrojů na planině Nazca a v jejím okolí s mapou geoglyfů, které v půdě planiny vytvořili představitelé dávné civilizace. Soustředil se zejména na linie, které se táhnou po planině i horských úbočích a jsou mnohdy dlouhé desítky kilometrů. Zjistil, že mnoho těchto linií míří ke zdrojům podzemní vody. Jde o velmi suchou oblast a voda musela být pro indiánské civilizace životně důležitá.

Doc.Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., Astronomický ústav AV ČR: Tady vidíme bezprostřední okolí města Nazcy, to je město, tady je řeka, a pak jsou tu modrou barvou vyznačena místa, kde jsou trojúhelníky, geoglyfy, které svojí špičkou míří tam, odkud má přicházet podzemní pitná voda, tedy ke geologickým zlomům. Je tady tedy návaznost: zlom, geoglyf, a potom podzemní voda vedená systémem studní.

Docent Klokočník dnes preferuje Johnsonovu hypotézu jako velmi pravděpodobné vysvětlení: linie protínající planinu Nazca souvisejí s vodními zdroji a jejich uctíváním. Podobný smysl mohou mít i obrazce, které planinu Nazca proslavily. Jsou vytvořeny stejnou technikou jako linie, tedy odkrytím svrchní vrstvy půdy. Měří až několik desítek metrů a jejich počet přesahuje tři stovky. Znázorňují nejčastěji různé živočichy, ale i lidské postavy a geometrické vzory. Předpokládaný astronomický význam se potvrdil jen u několika z nich.

Doc.Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., Astronomický ústav AV ČR: Linie budovali proto, aby tam mohli pořádat obřady, třeba i vzývání božstev, která měla dodávat vodu.

Peruánský archeolog Aurelio Rodríguezdokonce na podkladě dochovaných indiánských kreseb zrekonstruoval podobu takového rituálu. Jeho účastníci se drží dlouhého provazu a tančí po linii obrazce. Třetí expedice zavedla Jaroslava Klokočníka a Františka Vítka do Mexika. Zaujala je hypotéza amerického vědce Roberta Rusína. Podle ní používali Olmékové a Mayové při stavbě svých pyramid kompas. Teoreticky to není vyloučeno. Při vykopávkách v mexickém městě San Lorenzo byl nalezen úlomek zmagnetizovaného kovového materiálu. Na modelu vidíme, že jej stačí položit na kus balzy plovoucí na vodě a otáčí se k severu. Pro Klokočníkův a Vítkův výzkum je podstatné, že severní magnetický pól, k němuž se obrací střelka buzoly, ale není stabilní – jeho poloha se postupně mění.

Doc.Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., Astronomický ústav AV ČR: Na tomto obrázku vidíme Zemi a severní rotační pól. Ale ten není totožný se směrem magnetického pólu z toho důvodu, že gravitační pole a magnetické pole jsou dvě různé záležitosti.

Pohyb magnetického pólu v posledních tisíciletích dokázali vědci zmapovat. Pokud tedy známe stáří indiánských staveb, můžeme zjistit, zda odchylky v jejich orientaci odpovídají změnám polohy magnetického pólu.

Doc.Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., Astronomický ústav AV ČR: Pokud byly stavby orientovány podle kompasu, musel by se projevit fakt, že magnetický pól se velmi rychle mění. Ty rozdíly jsou v průběhu, jak vidíte, tisíce let třeba i dvacet stupňů. Pro Yucatán platí, že v období devátého a desátého století je ta odchylka výrazná, patnáctistupňová zhruba, východní, což by sedělo.

Klokočník s Vítkem proměřili orientaci řady staveb na území Mexika a zjistili, že odchylky odpovídají předpokládaným změnám magnetického pólu. U starších staveb nejsou tato data přesná, protože neznáme jejich věk a chybí i údaje o pohybu pólu. Přesto pokládají vědci hypotézu o indiánské znalosti kompasu za velmi pravděpodobnou.

Vstoupit do diskuse

komentářů: 1

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější