Úvod » Věda a umění » Blue Morph – člověk motýl

Blue Morph – člověk motýl

Přidat do mého PORTu

13. 6. 2009

Blue Morph – člověk motýl

Nanotechnologie mění naše pojetí života. Krásná modrá barva křídel motýla Blue Morph není způsobena pigmenty, ale strukturou. Obor zvaný nanofotonika zkoumá lamelární struktury šupin křídel. Motýl fascinoval celé generace vědců, a to právě díky jemnému optickému inženýrství, se kterým manipuluje s fotony. Jeho oslnivá křídla hrající všemi barvami duhy jsou dnes základem trhu, který se snaží napodobit jeho krásu – ale také poskytnout důkazy o padělcích peněz nebo kreditních karet. Skutečným překvapení je však objev, jak se u motýlů mění buňky během metamorfózy z housenky na motýla. Tyto změny nejsou postupné, buněčná proměna se děje v náhlých vlnách, které jsou přerušovány nehybností a tichem. Přitom osm pump, nebo-li „srdcí“, která stále pracují i v obdobích změn, udávají rytmus v pozadí. Během proměny se každá z plochých buněk křídla stane nanofotonickou strukturou černé bílkoviny, vedoucí ke hře barev. Nové technologie přispívají nejen k tomu, že neviditelné se stane viditelným, ale také mění náš vztah k „tichu“: neslyšitelného se totiž stává slyšitelným. Interaktivní instalace Blue Morph se skládá z nanofotografií povrchu motýla a zesílených zvuků proměny housenky v motýla. Člověk sedí uprostřed místnosti a je přímo s instalací propojen. Jako by se sám stal motýlem …

Krásná modrá barva křídel motýla Blue Morph – Modrého Morfa – není způsobena žádnými pigmenty. Jde o jemné optické inženýrství na úrovni fotonů. Barva je tvořena jedinečnou nanostrukturou. Světlo, hluk přerušený tichem, zážitek proměny, nanofotonika – to všechno propojuje interaktivní instalace Blue Morph.

Vědec James Gimzewski, který se zabývá nanotechnologiemi, nanoarchitekturou a zobrazováním „neviditelných“ nanosvětů, na instalaci spolupracoval s umělkyní a performerkou Victoríí Vesnou.

prof. James K. Gimzewski, Ph.D., Ústav chemie a biochemie, UCLA, USA: Není to jen o krásném motýlovi. Díváme se na nanošupinky motýlích křídel. A popravdě, modrý motýl vlastně není modrý, ve skutečnosti je černý. Ale bílkovinné struktury na povrchu šupin mění světelné vlny na krásné metalické modré barvy.

Jeden vědecký rozměr instalace Blue Morph je tedy nanofotonika. Nanostruktury šupin křídel a jejich reakce na světlo. Další vědecký pohled přibližuje zázrak proměny – metamorfózu motýla.

prof. James K. Gimzewski, Ph.D., Ústav chemie a biochemie, UCLA, USA: Tady jsme použili nanotechnologie, abychom mohli sejmout a týden nahrávat zvuky pohybů, které vydává housenka, když se mění v motýla.

Člověk sedí uprostřed místnosti a je přímo s instalací propojen pomocí zvláštního turbanu.

prof. Victoria Vesna, mediální umělkyně, Fakulta umění, UCLA, USA: Vlastně motýla nikdy nevidíte. Vidíte jen projekce nanočástic křídel, krásnou modrou barvu a slyšíte velmi hlasitě zvuky metamorfózy, proměny, ty ve vás přímo vibrují.

Buňky housenky se mění na buňky motýla v náhlých dramatických vlnách, které jsou přerušovány nehybností a tichem. Nové technologie umožní vidět neviditelné a mění náš vztah k „tichu“: Neslyšitelné se stává slyšitelným.

prof. Victoria Vesna, mediální umělkyně, Fakulta umění, UCLA, USA: Naše společné dílo využívá vědeckých dat z laserů a z mikroskopů snímajících síly na úrovni atomů. Tato data jsme přeměnili tak, aby je lidé mohli cítit. Když strohé údaje jen vysvětlujete, většina nereaguje, nezajímá je to. Když ale lidé data cítí vlastním tělem, možná se budou o vědu více zajímat.

prof. James K. Gimzewski, Ph.D., Ústav chemie a biochemie, UCLA, USA: Natotechnologie je tvořivý proces a pomáhá přistupovat k vědě novým způsobem. Při této práci jsem se stal více umělcem a Victoria zase v určitém smyslu více vědcem.

Dramatická přírodní proměna na vlastní kůži, jakoby se člověk sám stal motýlem …
Instalace Blue Morph byla k vidění v rámci loňského Týdne vědy a techniky.

Petr Tomaides

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější