Úvod » Téma » Kosti velmožů

Kosti velmožů

Přidat do mého PORTu

6. 6. 2009

Kosti velmožů

Němečtí archeologové poblíž Řezna odkrývají neobyčejně bohatý hrob. Podle výbavy, kterou tvoří stříbrné masivní spony, množství mečů a podobných artefaktů je zřejmé, že zde byl pohřben zámožný muž. Nebyl však sám. V těsném okolí kostry leží dalších pět lidí. Dvě kostry jsou k sobě obráceny tvářemi a drží se za ruce. Kdo jsou ti lidé? Odpověď s mnoha překvapeními přinesl genetický rozbor, provedený v České republice.

V letech 1997 až 2002 našli němečtí archeologové nedaleko Ergoldingu raně středověké pohřebiště. V jeho centru odkryli šest nejvýznamnějších koster. Významná byla i pohřební výbava ostatků. Svědčila o velkém významu pohřbených osob. Díky této výbavě se podařilo určit, že pocházejí z období kolem roku 670. Překvapivé bylo, že ruce koster A a B, se překrývaly. Jakoby se držely.

RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D., genetik, Forenzní DNA servis, s.r.o.: Oni pro to neměli žádné vysvětlení, oni už to tam objevili v Německu při jednom archeologickém průzkumu ještě na jednom místě, ale opravdu se tam v té době množily vlastně takové teorie, co to může znamenat. Nebyl pro to jasný důkaz.

Jedna z teorií, jak to vysvětlit, se nabízela – příbuzenská vazba mezi pohřbenými osobami. Třináct set let staré kosti proto putovaly z Ergoldingu do Prahy na genetickou analýzu. Pro její úspěch bude klíčové, jestli jsou v pořádku stehenní kosti nebo zuby.

RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D., genetik: V zásadě si vybíráme materiály, kam se nedostanou bakterie, a tam máme velkou šanci na to, že DNA zůstane neporušená, nebo v tom stavu, že je ještě zpracovatelná.

Stehenní kosti všech šesti koster se sice dochovaly, ale vypadaly jako kousky ztrouchnivělého dřeva. To by znamenalo, že zhoubné procesy prostoupily celou kostí a genetická informace byla nevratně poškozena. Pak ale vědce zarazila poměrně velká hmotnost kostí. Rozhodli se tedy odebrat vzorek. A tady přišlo překvapení. Pod povrchem narazili na tak tvrdý materiál, že i diamantové kotoučky pilky se na něm lámaly jako by byly z papíru.

RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D., genetik: Pro nás ale tato tvrdost byla signálem, že tam nějaká DNA mohla být.

Genetikové proto s nadějí nejprve odstranili povrchové vrstvy a obrousili je od materiálu, znečištěného cizí DNA. Kupříkladu DNA archeologů, kteří ji vyzvedli ze země. Potom kost rozřezali na malé kousky a vložili do obyčejného desinfekčního prostředku, který spolehlivě zničí novodobé bakterie i lidskou DNA na povrchu. Kosti pak rozemleli na jemný prášek, aby uvolnili historickou DNA, ukrytou uvnitř. Výsledkem je zkumavka s čirou tekutinou, kde je jen pár stovek pikogramů DNA.

RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D., genetik: Což je množství, aby si lidi představili – v jedné buňce je nějakých šest nebo sedm pikogramů. Takže já, když promluvím, tak ze mne vylétnou sliny, tak je tam mnohem větší množství genetického materiálu, než se mi podaří získat z gramu kosti, což je takový pěticentimetrový proužek, který já si vyřezávám.

I tak malé množství ale dokázalo přinést zásadní informace o 1300 let starých pohřbech v Ergoldingu. Především se prokázalo, že kostry A a B, které se držely za ruce, byli bratři.

RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D., genetik: A pak jsme ještě zjistili, že kostra C má ten holotyp chromozomu téměř identický, je tam jenom jedna odchylka, což je takové typické pro bratrance.

Haploskupina chromozomu ypsilon, tedy té části mužské DNA, která může ukázat původ rodové linie, prozradila, že čtyři kostry z Ergoldingu patří ke skupině R1B.

RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D., genetik: R1B – udělejme si rovnítko mezi lovci a sběrači, to jsou ti, kteří tady byli v Evropě, kteří se tady s největší pravděpodobnosti potkávali s neandrtálci.

Skupina R1B je dodnes typická pro západní Evropu. Dokonce i u nás v České republice ji má kolem třiceti procent mužů. To největší překvapení ale na genetiky čekalo ve chvíli, kdy obdrželi výsledky analýzy kostí zavražděného ruského cara Mikuláše II. V obou DNA byly jen dvě odchylky.

RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D., genetik: A spočítali jsme si, že právě na takovéto vzdálenosti přes takovýto rozdíl století by tam měly být právě ty dvě změny, které my jsme tam našli podle soudobých poznatků a to nás ještě utvrdilo v tom, že tyto kosterní pozůstatky, které jsme nalezli v tom hrobě, možná patřily pro pra pradědečkovi cara Mikoláše, který byl následně bolševiky zavražděn.

Paradoxem je, že českému týmu se podařilo získat 25 z 26 kategorií chromozomu ypsilon, zatímco ruští badatelé z kostí cara Mikuláše získali jen 17 parametrů. Jde o teorii, kterou bude třeba prověřit. Pokud by se ale potvrdila, mohly by výsledky genetického bádání v Ergoldingu prokázat, že příslušníci vladařského rodu začátku 20. století měli významné postavení už v 7. století.

Marek Janáč

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější