4. 1. 2007
Tak jak je vybral a zhodnotil americký časopis Science.
Není snadné z mnoha událostí, které byly ve světě vědy zaznamenány v letošním roce, vybrat ty nejvýznamnější. Tohoto nesnadného úkolu se vždy na konci roku ujímají některé prestižní časopisy – mezi nimi i populárně vědecký magazín Science, který vydává Americká asociace pro rozvoj vědy (American Association for the Advancement of Science, ve zkratce AAAS).
Redakce časopisu v letošním výběru věnovala podstatné místo prokázání jednoho z nejobtížnějších problémů dějin matematiky, takzvané Poincarého domněnky.
Henri Poincaré, který se v roce 1854 narodil ve francouzském Nancy, je dnes považován za jednoho z největších světových matematiků a fyziků. Mnoho nechybělo a předběhl by dokonce Einsteina v objevu speciální teorie relativity. Díky obrovskému záběru svých vědomostí a výsledků, které sahají od několika matematických oborů přes mechaniku vesmírných těles k moderní fyzice a dokonce k psychologii, bývá Poincaré nazýván posledním velkým univerzalistou vědy.
K jeho velkým zásluhám patří pochopení trojrozměrného světa pomocí matematického oboru zvaného topologie. Právě v ní se zrodil pátý z problémů tisíciletí, Poincarého domněnka Poincarého domněnka tvrdí, že jednoduše souvislá uzavřená trojrozměrná varieta je trojrozměrnou sférou. To se však dlouho nedařilo dokázat.
Už v roce 2004 se ve světovém tisku psalo o tom, že tento „matematický oříšek dneška“ zřejmě rozlouskl ruský matematik Grigorij Perelman – a že by si svým počinem, kromě nesmrtelné slávy, mohl vysloužit i vysokou finanční odměnu. Po určitých pochybnostech skutečně přišlo potvrzení řešení a 22.srpna 2006 za něj Perelman obdržel prestižní Fieldsovu medaili. Cenu, která je označována za "Nobelovu cenu za matematiku" a která je spojena s možností získat milion dolarů (22 milionů korun), však vědec známý svým podivínstvím vzápětí odmítl.
O udělení ceny rozhodli v Madridu účastníci Mezinárodního matematického kongresu, který se na různých místech světa koná každé čtyři roky. Laureáty se stali další tři vědci - druhý Rus, Francouz a Australan. Ocenění jim přišel předat španělský král Juan Carlos I..
"Je mi líto,že Perelman odmítl přijmout medaili," řekl při této příležitosti předseda Mezinárodního svazu matematiků John Ball, který se osobně vydal do Petrohradu přesvědčit samotářského vědce k převzetí ceny. Čtyřicetiletý génius, který žije léta v ústraní, je pro většinu kolegů záhadným mužem.
Podle domněnek některých matematiků si vědec nechtěl cenu převzít, protože je uražený, že nebyl v prosinci 2005 znovuzvolen členem petrohradského Steklovova matematického institutu. „Cena mě nezajímá,"vzkázal vědec.
Jeho přítel Anatolij Veršik však uvedl, že Perelmanovi jde jen o uznání správnosti jeho práce, všechny ostatní formy ocenění považuje za "povrchní". "Je velmi uzavřený, nechce o tom mluvit," doplnil předseda petrohradské matematické společnosti.
Perelman také odmítá svou práci řádně publikovat, což je podmínka pro získání milionu dolarů. Peníze mu budou nabídnuty podle pravidel až za dva roky, pokud jeho teorii prověří čas.
Před třemi lety způsobil senzaci Martin Dunwoody se Southamptonské univerzity v Británii, když zveřejnil svůj důkaz Poincarého hypotézy, ale vědci ho za několik měsíců vyvrátili. Perelmanově práci však věří. Řešením Poincarého hypotézy se zabýval pět let.
Magazín Science pak dále uvádí další významné vědecké události roku 2006, které považuje za zásadní.
Patří k nim mimo jiné například plášť, který zabraňuje tomu, aby ho detekovali mikrovlny. Stejně jako světelné a radarové vlny, mikrovlny se odrazí od objektu a učiní ho tak neviditelným pro vyhledávací zařízení.
27.října v Jihoafrické republice vědci objevili nejstarší dosud známou rybí fosilii, 360 milionů let staré pozůstatky pravěké mihule.
16.listopadu se vědcům pomocí analýz stehenní kosti neandrtálce staré 38 000 let podařilo sestavit část jeho DNA.
Časopis na závěr uvádí i největší vědecký podvod roku 2006. Je jím oznámení z 10.ledna, kdy jihokorejský vědecký tým pod vedením Hwang U-soka podvrhl dokumentaci o klonování lidského embrya a výzkumu kmenových buněk. Tým ale nelhal, když tvrdil, že se mu podařilo naklonovat psa. Později byl Hwang U-sok obžalován z podvodu a ze zpronevěry státních dotací do vědy.
