Úvod » Michaelovy experimenty » Příliš hlasitá reklama

Příliš hlasitá reklama

Přidat do mého PORTu

13. 4. 2012

Příliš hlasitá reklama

Zdají se vám reklamy v televizi příliš hlasité? Michael vám ve svém experimentu vysvětlí proč.

Také patříte mezi televizní příznivce nebo dokonce náruživce? Kolik z vás ruší jedna ze součástí televizního vysílání, které nejsou vidět? Že nevíte, o čem je řeč?

Tereza: Nám dvěma s Michaelem ta neviditelná věc opravdu dost vadí. A tak jsme jí věnovali dnešní pokus.

Michael: Dnešní Michaelův experiment se věnuje jednomu z rušivých aspektů televizního vysílání.

Filip: Tím rušivým aspektem teď nemyslím dva přihlouplé obličeje – jeden bez vlasů a druhý s vlasy.

Michael: Jistě to znáte doma. Sledujete svůj oblíbený pořad a najednou cvak … a začnou na vás řvát z televize reklamy.

Filip: Snažíte se svým dálkovým ovladačem okamžitě ztlumit zvuk nebo aspoň přepnout na jiný program. Stížnosti na přílišnou hlasitost reklam se vrší na stolech ředitelů televizí i zodpovědných institucí. Přerostlo to do podoby nových zákonů a předpisů s mezinárodní platností.

Michael: Jenže vysvětlit, proč se zdají reklamy hlasitější než běžný program, není zrovna jednoduché.

Filip: Proto jsme tady, v míchací hale na Kavčích horách v České televizi, abychom vědecky zjistili, co všechno se dá se zvukem dělat.

Michael: Ano, tady se náš Port …

Filip: … nemíchá. Tady se míchají velké filmy. Protože každý pořad, každý film obsahuje spoustu zvukových složek. To máte …

Michael: … Například v Portu: já mluvím, Filip mluví, …

Filip: Terezka …

Michael: Jsou různé komentáře, background, notes – zvuky, pokusy, …

Filip: A všechno to se musí navzájem promíchat dohromady.

Michael: Zde, takové míchací hale.

Filip: No, haličce. Ale co je skromné, to je hezké, že. Tak pojďme. Ahoj, Jardo.

Michael: Čau, Jardo.

Filip: Tak to pusť.

Michael: Mícháme … Počkej, počkej. To není nový Port. To je nějaký starý.

Filip: Ale sluší mi to tam.

Michael: Člověče, to je Tereza.

Tereza: A právě tento starší Michaelův experiment jsme se rozhodli použít jako názornou pomůcku do dnešního experimentu.

Michael: Super, gumičky.

Tereza: Co to máš na sobě?

Michael: To neřeš. Jednoduchá, prostá … Tady máme jedinečnou možnost porovnávat dvě rozdílné zvukové podoby Portu. První je, jak znáte Port z běžného vysílání.

Filip: A pak Port, jehož zvuková stránka by byla zpracována jako reklama.

Michael: … A tam zůstane, dokud ji nepustím.

Filip: Jaké jsou vlastně základní fyzikální vlastnosti zvuku?

Tereza: Dnes jsme opět sáhli po názorné pomůcce – trubici fyzika Heinricha Rubense. Ta zobrazuje akustický tlak pomocí plamínků hořícího plynu.

Filip: Membrána reproduktoru kmitá. Toto chvění se přenáší vzduchem jako jemné vlny zhuštěného a zředěného vzduchu. Vlny rozechvívají membránu na Rubensově trubici – a tím i propan butan uvnitř. Projevuje se to na výšce plaménků.

Michael: Ale pozor. Tyto fyzikální parametry zvuku nejsou úměrné subjektivním vjemům, které v nás vyvolají. Obecně tedy neplatí, že když zdvojnásobíme akustický tlak, máme vjem dvojnásobné hlasitosti.

Tereza: Rozhodli jsme se podrobněji prozkoumat subjektivní vnímání zvuku. A tak jsme se vypravili na Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Zabývají se tam také akustikou.

Filip: Á – výzkumná laboratoř. Jsme tu … Dobrý den.

Dr. Ing. Libor Husník, katedra radioelektroniky, Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze: Ahoj, Filipe.

Filip: Dobrý den, těší mě.

Dr. Ing. Libor Husník, katedra radioelektroniky, Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze: Dostaneš sluchátka, zavřeš se s nimi do audiologické buňky, kde budeš dokonale hlukově odizolován do okolí. A budeš poslouchat zvuky – samozřejmě přes sluchátka – a budeš hodnotit hlasitost. To znamená, že do tohoto formuláře budeš psát čísla, která budou odpovídat nějakému vjemu hlasitosti. Nejhlasitější bude 120, reference, kterou uslyšíš vždycky před každým dalším zvukem, bude 100 a nejméně hlasitý zvuk bude -20, to znamená 80. Tak si to vezmi a můžeš jít na to.

Jako zdroj zvuku slouží nahrávka Americké společnosti pro akustiku.

Dr. Ing. Libor Husník, katedra radioelektroniky, Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze: Střední úroveň, maximální, minimální. A teď budou následovat úrovně mezi a Filip je bude hodnotit z hlediska jejich hlasitosti. Takže my vidíme, co Filip slyší. A toto je fyzikální veličina a on vlastně bude hodnotit své vjemy, tzn. v tomto případě hlasitost.

Jak probíhá zpracování zvuku lidským sluchem? Zvukové vlny na své cestě uchem nejprve rozkmitají ušní bubínek. Čím vyšší tóny, tím rychleji bubínek kmitá. Čím silnější zvuk, tím víc se prohýbá. Na bubínek jsou napojeny tři malé sluchové kůstky: kladívko, kovadlinka a třmínek. Chvění se těmito kůstkami přenáší a zesiluje. Třmínek chvění předává do hlemýždě ve vnitřním uchu. V něm se převádí na elektrické impulzy a ty putují do sluchového centra v mozku.

Probíhá setkání objektivní fyziky, měřitelné pomocí přesných přístrojů, a nedokonalého lidského smyslu – sluchu. Jak vlastně slyšíme? Jak citlivý je náš sluch? Tento graf ukazuje, že sluch není citlivý na všechny zvukové frekvence stejně. Pro srovnání: ani oko není stejně citlivé na všechny frekvence – tedy barvy světla. Nejcitlivější jsou zrakové buňky čípky, které vnímají červenou, a to na pomezí zelené a žluté.

Dr. Ing. Libor Husník, katedra radioelektroniky, Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze: První dobře, druhý dobře, třetí – menší chyba. Další dobře, … tady trošku jinak. Zkrátka člověk není měřicí přístroj.

Michael: … že když gumu natáhneme, dodáme jí …

Náš sluch není stejně citlivý na všechny frekvence. Skrývá se snad v tomto zjištění záhada příliš hlasitých reklam? Ale jak se s tímto faktem vyrovnávají zvukoví mistři, když míchají reklamy? Musejí přece dodržovat technické předpisy o maximální úrovni zvukového signálu. Horní světlejší pásy jsou grafické podoby levého a pravého zvukového kanálu našeho Portu. Spodní, tmavší dvojice je tentýž zvuk v reklamní verzi. Původní Port má velké rozdíly mezi slabým středem a špičkami hlasitých zvuků. V „reklamním“ zvuku se špičky vytratily a naopak výrazně přibyla oblast středních frekvencí. A na ty jsme přece nejcitlivější. A stačí jediné zmáčknutí tlačítka, aby se původní zvuk změnil na mnohem plnější.

Jaroslav Fryš, zvukový technik, Česká televize: Zvuk z vašeho Portu proženu kompresorem, což znamená, že snížím dynamiku, a následně ho můžu zesílit. Tohle je originální nahrávka vašeho Portu, a tohle je zkomprimovaná nahrávka. Reklama.

A teď praktická ukázka. Reklamní verze. Zpět do původní verze. Jsme v osmém patře známé výškové budovy na Kavčích horách. Odtud se vysílají všechny čtyři programy České televize. Vyrovnaná hlasitost jednotlivých pořadů je jedním z úkolů, kterým se specialisté i technické vedení České televize věnují. Vycházejí přitom z doporučení Evropské vysílací unie. Technická data tohoto doporučení byla zadána do vysílacích procesorů na odbavovacích pracovištích.

Ing. Rudolf Pop, technický ředitel, Česká televize: Postupně jsme tuto normu a tyto procesory aplikovali nejprve na těch programech, které vysílají reklamy, to znamená na programech ČT2 a ČT4 Sport. Po té jsme tyto procesory nasadili na ostatní programy, ČT1 a ČT24, a to vlastně z toho důvodu, aby divák měl vyrovnanou hlasitost mezi jednotlivými programy a komfort co nejpříznivějšího poslechu zvuku.

Tím Česká televize vytvořila jakýsi vzor pro ostatní televizní stanice u nás, jakým způsobem by se zvuk v České republice měl zpracovávat a vysílat.

Michael Londesborough, Vladimír Kunz

Vstoupit do diskuse

komentářů: 2

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější