18. 4. 2007
Česká polární stanice J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě má za sebou zatěžkávací zkoušku. Patnáct vědců a techniků tady prožilo první polární léto. Vybudování stanice patří mezi největší úspěchy české vědy. V našem příspěvku se podíváme na práci geologů, klimatologů, biologů a botaniků a ukážeme si všední život v tomto nevšedním prostředí.
Česká polární stanice Johanna Gregora Mendela v Antarktidě má za sebou první vědeckou sezónu. Začátkem března se vrátilo patnáct badatelů, kteří tu strávili několik měsíců. Budova stanice, postavená na jaře 2005 nákladem kolem 60 milionů korun, obstála. Vydržela i nečekaně chladné počasí letošního polárního léta.
Vědecký program stanice se věnuje několika tématům. Geologové podnikají několikadenní výpravy, během kterých mapují geologickou stavbu ostrova. Soustřeďují se také na rekonstrukci vývoje paleoklimatu v posledních tisíciletích.
Zdeněk Venera, PhD., Česká geologická služba: Sledujeme pohyb ledovců a už nyní můžeme říci, že od přelomu letopočtu ledovce ustupují, posledních padesát let je ústup nejrychlejší.
K týmu patří také botanici. Zkoumají adaptaci organismů na extrémní klima Antarktidy a na měnící se klimatické podmínky. Při ústupu ledovce kolonizují primitivní organismy nově uvolněnou oblast a my máme možnost sledovat, jak tento proces probíhá. Další částí výzkumného programu jsou meteorologická měření a pozorování, měření intenzity slunečního záření a jeho ultrafialové části, monitoring mikroklimatu rostlinných společenstev a klimatu typických částí horského terénu.
A jak se na stanici žije? Skromně. Zatímco na základnách jiných států mají například kuchaře, tady musí všechno obstarat sama posádka. Technici se starají o údržbu energetických zařízení, zásobování vodou a podobně.
Zdeněk Venera, PhD., Česká geologická služba: Byl tam zaveden systém služeb, každý den dvojice, která připraví jídlo, zajistí úklid, zatímco ostatní se věnují vědecké práci.
Živočichům z ostrova vědci očividně nevadí. Tučňáci a tuleni se odvažují až těsně ke stanici. Nejvíce se ale v okolí vyskytují ptáci: rybáci, chaluhy a buřňáci. Přes špatné počasí se vědcům podařilo do konce pobytu většinu úkolů splnit. Jejich největší starostí je teď získání peněz pro další práci. Výzkum v Antarktidě totiž nemá zajištěno pravidelné financování.
Zdeněk Venera, PhD., Česká geologická služba: Já jsem optimista a doufám, že příští sezonu se uskuteční další výprava na stanici, ale myslím si, že by bylo záhodno otázku financování antarktického výzkumu řešit nějakým systematickým způsobem, abychom ji všichni mohli využívat.
Výzkum polárních oblastí přitom patří mezi priority současné světové vědy. V době návratu české výpravy z ostrova Jamese Rosse byl v Paříži slavnostně zahájen Mezinárodní polární rok. Zaměřuje se zejména na vliv klimatických změn na Antarktidu. Výzkumů se účastní 64 států – včetně České republiky.
