Chat
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.
Vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně. Nyní je přednostou Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a prorektorem pro vědu. Jeho výzkumným oborem jsou kmenové buňky, obzvláště se zabývá signalizací růstového faktoru fibroblastů v lidských embryonálních kmenových buňkách. Proniká i do dalších oblastí, jako je postup diferenciace kmenových buněk na buňky různých typů tkání, stabilitou genetické informace při kultivaci kmenových buněk a jejich užití pro vývoj léků. K jeho zájmům patří sportovní kynologie a dlouhé procházky po lese.
Více najdete v reportáži Buňky budoucnosti z cyklu PORT.
Záznam chatu z pátku 6. dubna 2012
Pawel: „Dobrý den! Zajímalo by mě jak je možné, že v těle které onemocní, začne tělo produkovat látky, které by tělo měly uzdravit. Jak tyto látky poznají kam se mají ,,vrhnout", kdo to nebo co to zařídí? Nejsem odborník, proto promiňtě určitou amatérskost v otázce.“
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.: „Ptáte se zřejmě na tzv. imunoglobuliny, které jsou produkovány buňkami imunitního systému v případě např. zánětlivých onemocnění. Imunoglobuliny jsou velice specifické a rozeznávají své "cíle" dle velmi jemných rozdílů ve složení bílkovin.“
Klára: „Dobrý den. Mohly by se kmenové buňky dejme tomu do padesáti let stát jakýmsi "všelékem"?“
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.: „Určitě nepůjde o všelék. Ale jsem poměrně pevně přesvědčen, že budou představovat jeden z výzmaných způsobů tzv. biologické léčby. Tedy léčby bez použití chemie nebo jiných razantnějších způsobů léčby.“
Olina: „Jak jste daleko se výzkumem změněných genů, které mohou vést k autismu, a nalezením léku na ně? Zdá se mi, že lidí s autismem přibývá a jakákoli pomoc by byla dobrá.“
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.: „Výzkum začal teprve nedávno a snažíme se o vytvoření dobrého buněčného modelu a také o získání grantové podpory na tento typ výzkumu. Snad budeme úspěšní a potom bude výzkum rychlejší.“
Jana, Praha 10: „Už víte, proč při kultivaci kmenových buněk po delší dobu v laboratoři dochází ke změně DNA? Není to proto, že ta kultivace přece jen není dokonalá? Nebo ta buňka přichází o své opravné mechanizmy?“
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.: „Velmi dobrá otázka. Pravděpodobně jde o kombinaci obou. Navíc ještě dost dobře nevíme, co by to po navrácení buněk zpět do těla mohlo znamenat. Dokonce je důvod se domnívat, že nic nebezpečného. Ukazuje to několik experimentů na myších. "Špatné" buňky jsou prostě v těle eliminovány.“
Aleš, Beroun: „Dobrý den, proč je tak obtížné najít v tkáni její kmenovou buňku? Ona se od diferencovaných buněk neliší třeba tvarem nebo zabarvením?“
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.: „Je to velice obtížné a je pro to několik důvodů. Je jich velmi málo, většinou se neliší téměř ničím kromě tzv. genetického programu, což je pro kmenové buňky typické "nastavení" aktivních genů, nebo jsou dobře zamaskovány jinými typy buněk, které jim vytváří vhodné prostředí.“
Vašek B.: „Existuje nějaké principiální omezení pro to, aby postupné proměny "kožní buňka - embryonální buňka - diferencovaná buňka jiné tkáně - embryonální buňka" nemohly opakovat donekonečna?“
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.: „Takové omezení při současných znalostech tzv. reprogramace diferencovaných somatických buněk neexistuje. Snad jenom: proč to dělat?“
Klára: „Dobrý den. Byl váš tým první na světě, který pro kmenové buňky vymyslel kultivační médium bez zvířecích proteinů? Čím se tedy buňky živí?“
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.: „Určitě jsme nebyli první na světě. Jenom jedni z několika. Je to jeden z hlavních směrů bádání, které by mělo vést k buněčným terapiím, proto zajímá spoustu týmů. Naše kultivační médium je zajímavé tím, že je levné a jde ho teoreticky vyrobit velké množství. Buňky dostávají z velké části rostlinné bílkoviny, respektive jejich definované fragmenty.“
babel: „Co vy a nedávné protesty některých studentů v ČR?“
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.: „V mnohém jsem studenty podporoval, a o něčem, jako jsou třeba funkční místa profesorů, jsem se je snažil přesvědčit. V každém případě velmi oceňuji schopnost studentů se hlasitě ozvat a bránit akademické prostředí.“
babel: „To máte čas při své jistě náročném zaměstnání i na sport.kynologii a dlouhé procházky po lese?“
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.: „S tou sportovní kynologií jsem již mírně na štíru ale procházky se psy po lese provozujeme s manželkou stále intenzivně. Pročistí to hlavu a zlepšuje náladu.“
sk: „Jakeho mate psa - rasu?“
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.: „RTW (2x).“
Michaela, Ostrava: „Je otázka tvorby nádoru v těle pacienta po přijetí derivátů embryonálních kmenových buněk opravdu tak palčivá? Byly takovéto případy ve skutečnosti někdy zaznamenány?“
Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.: „U skutečných pacientů se to naštěstí nikdy nestalo. Klinické zkoušky jsou teprve na počátku. Ale u zvířecích modelů se to stalo. Souvisí to s přítomnosti zbytkových, nediferencovaných tedy kmenových, buněk. Těch stačí několik a mohou se začít v těle intenzivně množit. Nádor by s velkou pravděpodobností nebyl maligní, ale přesto musí být toto nebezpečí ve 100% vyloučeno. Odpovědnost je na vědcích.“