PORT

Záznam chatu z pátku 2. března 2012

slavkov: „Co si myslíte o experimentální archeologii?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, k experimentální archeologii mám vcelku kladný vztah. Umožňuje nám v mnoha směrech osvětlit různé výrobní či stavební procesy, jejichž pozůstatky nacházíme na archeologických výzkumech. Ale v některých směrech nás může také svést z cesty, kterou kráčíme k objasnění minulosti.“

slavkov: „Jak stíháte pendlování mezi Libercem a Brnem?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, pendlování mezi Libercem a Brnem zvládám vcelku dobře, protože studuji dálkovou formu doktorského studia a tím pádem mám méně povinnosti vůči své alma mater než studenti interního doktorského studia.“

slavkov: „Je pro Vás archeologii mimo profesi i koníček?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, archeologie je mou profesí i koníčkem. Tato práce musí být koníčkem, protože se stává, že se v terénu pohybujete za jakéhokoliv počasí. V Hrádku jsme prováděli výzkum i v zimních měsících při teplotách mínus deset až patnáct stupňů celsia.“

slavkov: „Znáte archeoložku Kamilu Věšínovou a její archeologickou práci?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, paní kolegyni Věšínovou osobně neznám. Mám letmou představu o její práci, ale podrobnosti neznám.“

slavkov: „Studujete jako interní doktorand?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, ne, jsem studentkou dálkové formy doktorského studia.“

slavkov: „Kdy začíná raný novověk?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, počátek raného novověku je tradičně datován objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem.Ale to je velmi zjednodušené datování. Např. pro české země můžeme mluvit o období vlády Jagellonců.“

Michal S.,Praha: „Prosím, vysvětlete, čím se liší sloví upír od vampýr. Děkuji.“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, rozdíl mezi těmito pojmy není, avšak jejich význam se v moderní době soustředil především na představu bestie sající krev. My výraz vampýr potažmo vampýrský pohřeb používáme pro ty pohřby, které vyčleňovali pohřbené jedince z tehdejšího křesťanské společnosti, protože pro tehdejší obyvatele představovali hrozbu v podobě tzv. revenanta, tedy živého a mrtvého zároveň, který je nemusel ohrožovat jen vysáním jejich krve. S touto problematikou pak souvisí i pohřbívání lidí, kteří byli zdánlivě mrtví.“

Sylva: „Jaký je Váš názor na hraběnku Bathory?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, otázka hraběnky Bathoryové je v posledních letech velice frekventovaná a vyvolává mnoho rozporů. Myslím si však, že by historické prameny k této kauze by měly být podrobeny kritické analýze, protože pokud je mi známo, tak se rekonstrukce jejího životního osudu, tedy té pohnuté stránky zakládá na záznamech získanými výslechy podle útrpného práva a to je dle mého názoru velmi tenký led pro stanovení absolutní pravdy. Bohužel neznám blíže pramennou základnu tohoto příběhu.“

Dana, Mělník: „Dobrý den. Myslíte, že se u nás ještě dá vykopat něco velmi převratného? Nebo už archeologové našli vše podstané?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, zcela jistě si myslím, že naše území skrývá nemnohá překvapení a jistě můžeme nalézt i "převratné" nálezy. Převratný nález pro archeologa nemusí znamenat to, co pro laika. Pro nás to může být i nepatrná věc, která laikovi může připadat zcela obyčejná, ale jak jsem již napsala výše, tak můj názor je, že nás pár dalších převratných objevů i z hlediska laika čeká.“

Venca K.: „Co je úlohou archeologa, když na většinu důležitých otázek odpovídá genetik, biomechanik, chemik ...?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, archeolog je velmi důležitý, protože zaznamenává nálezovou situaci, která sama o sobě nám dává důležité prvotní informace o nálezu (např. jeho dataci), které jsou důležité pro další analýzy, které nám pomáhají při interpretaci nálezu. V případě hrádeckého Tobiáše lze mluvit o ukázkové mezioborové spolupráce.“

Honza z Běchovic: „Nedaly by se nějaká záznamy o Tobiášovi najít v tehdejších kronikách?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, bohužel v tehdejších kronikách prozatím nic nenajdeme, protože se v nich hovoří jen o významných osobnostech tohoto období, které s největší pravděpodobností nemůžeme ztotožnit s osobou hrádeckého Tobiáše. Pro Hrádek se pak dochovaly mladší kroniky, ve kterých sice nalézáme informace z tohoto období,ale ty se týkají majitelů města a panství.“

Petra: „Máte ještě nějakou jinou možnost příběhu nalezeného T., než bylav pořadu? Dík.“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, prozatím pracujeme jen s těmito hypotézami, ale je možné, že se s novými poznatky objeví další.“

Věra l.: „Dobrý de. Bude výzkum na Tobiášovi i nadále pokračovat? Jaké analýzy ještě nebyly provedeny?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, zcela určitě budeme pokračovat. Stále čekáme například na výsledky ohledně nalezených mincí u hrádeckého Tobiáše, ale i další vědecké obory se dále rozvíjejí a doufáme, že v budoucnosti nalezneme odpovědi na otázky, které v případě Tobiáše vyvstávají.“

Kája V.: „Kolik koster pohřbených nějakým divným způsobem se u nás nachází? Lze nalézt také analogie v zahraničí?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, nenachází se jich mnoho. Tyto nálezy se v počtu zdokumentovaných hrobů pohybují v jednotkách. Nejnověji byl objeven podobně pohřbený jedinec při archeologickém výzkumu v Bílině. Analogie lze nalézt i v zahraničí. Z poslední doby se jednalo o pohřeb ženy v Benátkách, která byla pohřbena s ostatními obětmi moru, ale na rozdíl od nich měla v ústech vloženou cihlu.“

Petr, Praha 3: „Jak se rozhodujete, kde budete kopat? Navedou vás na ta místa nějaké historické prameny, nebo se spíš jedná o náhodu při zemních pracích při stvbách domů a dálnic?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, archeologický výzkum je ve většině případů v dnešní době vyvolán stavební činností, který nám odhalí lokality, o kterých jsme dosud nevěděli. Ale ve většině případů máme již např. informace získané nedestruktivními metodami ( např. letecká archeologie, sběry archeologického materiálu atd.) nebo informace ze starších výzkumů provedených v určité oblasti. V případě středověké, ale hlavně raně novověké archeologie se můžeme opřít o historické prameny, ale zejména jsou pro nás důležitá i stará mapování českého království či městských lokalit.“

Alena Ručková: „Dobrý den, prý je prostoupena republika mnoha archeologickými nálezy. Ve které části si myslíte, že je to největší bohatství prozatím neodhaleno?“

Mgr. Michaela Bradáčová: „Dobrý den, děkuji za otázku. Odpověď na ni není zcela jednoduchá, protože záleží, na jaké období se ptáte, neboť osídlení území české republiky bylo v různých obdobích i různě osídleno. Otázku bych spíše obrátila ve smyslu, která území jsou prozatím lépe prozkoumána. V tomto případech bych mluvila o některých městech (např. Praha nebo Brno) nebo o významných lokalitách např. Bylany u Kolína. Jak jsem odpověděla již dříve, mnoho z tajemství naší minulosti je ještě ukryto v zemi. Tímto bych se ráda rozloučila s diváky pořadu Port“