PORT

Záznam chatu z pátku 25. února 2011

Honza, Uhříněves: „Dobrý den, jsou papoušci inteligentnější, než jsme si mysleli, nebo ne? Jak se vlastně měří IQ u ptáků?“

Mgr. Jitka Lindová, Ph.D.: „Dobrý den, papoušci jsou zcela jistě inteligentnější, než si myslela předcházející jedna až dvě generace vědců. V 60. letech bylo možné se dočíst v běžných učebnicích, že ptáci sice létají, což je pro ně výhoda, ale bohužel kvůli tomu musel být velmi omezen jejich mozek, proto u nich nemůžeme očekávat složitější schopnosti než jednoduché automatické reakce. Dnes už se ví, že to je nesmysl. Ptáci jsou zhruba na úrovni savců, včetně schopnosti zacházení s abstraktními koncepty, používání nástrojů, sdělování informací v rámci komunikace. A papoušci patří k nejinteligentnějším ptákům.“

Zdeněk, Praha: „Dobrý den, dokáží domácí zvířata - nebo ptáci, jako jsou papoušci - číst z výrazů našich obličejí nebo i z jiného nonverbálního chování?“

Mgr. Jitka Lindová, Ph.D.: „V tomto jsou nejšikovnější psi. Alespoň podle dosavadních výzkumů. Psi jsou totiž nejen inteligentní, ale také velmi pozorní vůči signálům, které člověk vysílá. Je to důsledek desítek tisíc let společného na sobě závislého života, během kterého se vzájemně přizpůsobili. Psi dokáží porozumět lidskému ukazovacímu gestu a dokáží se orientovat podle toho, kam se člověk dívá. Je dost možné, že kočky dokáží něco podobného také, ale problém s kočkami je, že se nerady podřizují nějakým povelům, včetně experimentálního protokolu, takže to u nich není jednoduché zkoumat. U papoušků šedých jsou experimenty na porozumění gestům a mimice teprve v samém počátku a výsledky nejsou jednoznačné. Možná, že se u nich tato schopnost neprokáže, nebude to ale znamenat, že jsou "hloupí", spíš že narozdíl od psů ve svém přirozeném prostředí nepotřebují rozumět lidským signálům, tak se u nich tato schopnost nerozvinula.“

Tereza, Olomouc: „Papoušci, které chováte, se vylíhli u nás, nebo byli odchyceni někde v zahraničí? Jde mi o to, jestli byli jen v českém prostředí, nebo se kromě jiného jazyka museli učit i česky.“

Mgr. Jitka Lindová, Ph.D.: „Náš Shango a Toku se narodili v naší laboratoři. Přesto bychom mohli říct, že čeština je jejich druhý jazyk :-) Mají totiž také zkušenost s "řečí" vlastního druhu - od našich divokých papoušků - a ta jim jde mnohem lépe než ta lidská. Někteří papoušci v domácnostech na tom mohou být trochu jinak, protože se prakticky s papouščími zvuky nesetkají. Mnohem lépe se jim proto pak odposlouchává lidská řeč.“

Petr, Benešov: „Dobrý den, docela by mne zajímalo, jestli zkoumáte, zda se mezi sebou mohou domlouvat i psi s kočkami, pokud žijí spolu s lidmi?“

Mgr. Jitka Lindová, Ph.D.: „Kočka a pes si do jisté míry rozumí. Dokáží si vzájemně hrozit, dávat najevo strach, slabost... Komunikují řečí těla i hlasem. Ačkoli je v té souvislosti celkem zajímavé, že jejich řeč těla je v jednotlivých projevech dost odlišná. Někdy dokonce opačná - pes vrtí ocasem, když je spokojený, kočka když je rozčílená. Nevím o tom, že by ale někdo zkoumal speciálně vzájemnou komunikaci v domácnostech. Je to jistě zajímavý nápad. Jen myslím, že z výše zmíněných důvodů s kočkami může být zase problém...“

Petra, Brno: „Dobrý den, dokážou papoušci vyjádřit své pocity, nebo že se jim něco líbí, nelíbí, že to mají rádi neradi...nebo například dají najevo svůj vztah ke konkrétnímu člověku?“

Mgr. Jitka Lindová, Ph.D.: „Ano, papoušci jsou individuality stejně jako lidé a snaží se své osobní preference dávat najevo. Zkušený chovatel se může naučit svému papoušku velmi dobře rozumět a z jeho chování vyčíst i drobné nuance. Někdy to ani není tak těžké. Neoblíbenou osobu mohou papoušci třeba zcela záměrně štípat, naopak na oblíbenou si sedají a například vyžadují drbání.“

Jindra, Mělník: „Dobrý den, jste ve spojení i dalšími skupinami v zahraničí, které provádějí podobné pokusy? Liší se vaše poznatky nějak, nebo do sebe zapadají?“

Mgr. Jitka Lindová, Ph.D.: „Co se týče výuky lidské řeči a použití výukové metody model rival, existuje velký rozdíl mezi výsledky americké laboratoře Irene Pepperbergové a ostatními laboratořemi, což je naše a podobná francouzská laboratoř. Bohužel v náš neprospěch - ani nám ani francouzům se nepodařilo zopakovat famózní úspěchy americké skupiny. Nicméně dá se to velmi dobře vysvětlit rozdílem v podmínkách chovu papoušků a kvalitě a kvantitě tréninku. Nejsme totiž schopni vystavit papouška mnohaletému intenzivnímu tréninku jednou osobou, která by tomu zcela podřídila svůj život. Naše laboratoř se pak specializuje na přirozenou hlasovou komunikaci papoušků a tam žádné srovnání nemáme, protože jako jediní vlastníme divokou skupinu ptáků z odchytu.“

Marie, Vsetín: „Dobrý den, když někdy nechám svoji kočku samotnou doma přes noc, tak když se vrátím, sedne si přede mne a hlasitě mňoučí. Mám dojem, že mi prostě nadává. Je to možné?“

Mgr. Jitka Lindová, Ph.D.: „Porozumění mezi majitelem a kočkou se často vytváří postupně během jejich soužití a je vždy nějak specifické, takže pokud vy tušíte, co se vám kočka snaží sdělit, je na tom zřejmě něco pravdy. Osobně mohu dodat, že naše kočka dělá to samé, takže vám věřím :-) Děkuji za příjemné dotazy a nashledanou.“