PORT

Záznam chatu ze středy 8. prosince 2010

Líba, Uhříněves: „Byl i jinde v republice proveden sociologický výzkum, podobný Ostraváku? Je i v dnešní době zájem o podobné vědecké sociologické průzkumy, nebo na ně "nejsou peníze"?“

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D.: „Zdravím, výzkum tohoto rozsahu pokud je mi známo nebyl v české sociologii realizován, v menším provedeni byly obdobné výzkumy realizované v Brně i Praze a s ohledem na součastnou situaci ve financováni vědy se nedá předpokládat, že by v dohledné době byl obdobný výzkum města byl realizován.“

Jakub, Mělník: „Máte už najaké indicie nebo dokonce tvrdá čísla, jak krize změnila rozvrstvení naší společnosti?“

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D.: „Jak již bylo řečeno v příspěvku, v české sociologii nejsou přesně vymezeny jednotlivé vrstvy, pro to se nedá změřit dopad na rozvrstvení společnosti, pokud bychom se zaměřili pouze na ekonomickou polarizaci osob dle příjmů tak je zde vidět výrazná polarizace již před krizí, rovněž je zde jasně identifikován rozdíl mezi muži a ženami v neprospěch žen. Blížeji viz Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti. Na http://accendo.cz/ záložka publikační činnost. Krize prohloubí rozvrstvení společnosti, o tom není pochyb, je velmi pravděpodobné, že se přestane hovořit o nerovnosti, ale o nesouměřitelnosti společenských vrstev.“

Markéta, Přelouč: „Dobrý den, můžete v rámci současných sociologických studií určit, jak se přesouvají v době snižování industrializace různé profese? Kolik je dnes asi dělníků ve srovnání se situací před čtyřiceti nebo dvaceti lety?“

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D.: „V rámci všech industriálních oblastí dochází k snižování zaměstnanosti v průmyslu a narůstá zaměstnanost ve službách. Konkrétně na příkladu Ostravy došlo k poklesu ze 60 % osob zaměstnaných průmyslu v roce 1960 na součastných cca 25 %. Pokud se zaměříme na celou republiku došlo k poklesu dělníků z počtu 1 900 tis. v roce 1993 na 1 600 tis. a v součastné době tj. 32 %.“

Jirka, Olomouc: „Dobrý podvečer, máme u nás nějak definovanou střední třídu, o které se tolik mluví? Pokud ano, jaké procento obyvatel pod ní spadá? A liší se podstatně její zastoupení v jednotlivých regionech? měli jsme ji už před dvaceti lety?“

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D.: „Viz výše uvedená odpověď, my jsme s prof. Kellerem v rámci předchozích výzkumu definovaly týmy A a B na trhu práce tzn. úspěšnější a neúspěšnější osoby, ale nepodařilo se statisticky prokázat regionální rozdíly, o kterých si ale myslíme, že existují. Statisticky byly potvrzeny pouze rozdíly mezi muži a ženami a dle věku.“

Honza, Mělník: „Dobrý večer. Čím vším se zabývá sociologie u nás? Máte nějaké plány na svou práci, nebo nějaké konkrétní zaměření?“

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D.: „Hlavní otázky české sociologie jsou spojené především s procesem modernizace a proměny společnosti, ke které v této době dochází a lze ji pozorovat v nejrůznějších rovinách, například nárůst nových sociálních rizik, narůstu nerovností, snižování možnosti jak řídit regiony a města, a vůbec otázkou existence regionální a národní identity. Aby nám v tom velkém „byznysování“ nám zbylo trochu možnosti řídit český stát.“

Zaharowska: „Dobrý den, jmenuji se Zuzana Zaharowska a chtěla bych chatu s Vámi tak trochu zneužít, ale snad pro dobrou věc. Působím jako lektor přípravy na rodičovství a jsem maminka dvou dětí. Proto bych se Vás chtěla zeptat MYSLÍTE SI, ŽE JE DŮLEŽITÉ ABY SE RODIČE VĚDOMĚ UČILI ZLEPŠOVAT SVÉ RODIČOVSKÉ SCHOPNOSTI? Váš názor sociologa mě velmi zajímá. Myslíte, že by to nějak pomohlo naší kultuře a společnosti? Budu moc ráda pokud mi odpovíte a kdybyste dal své laskavé svolení, abych mohla Váš názor napsat na svou internetovou stránku, byl by to podle mne zase bodík vpřed k větší zainteresovanosti k vědomé výchově dětí v ČR. Děkuji a zdravím“

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D.: „Rodiče na své děti musí působit tak, aby byly schopny zdravě růst. Z mého pohledu se jedná o návrat ke kulturním tradicím národa, zpevňující sociální vazby, posilující národní identitu a vytvařující tak nejen ochrany štít součastným, ale i budoucím generacím. Je otázkou zda na to součastní rodiče nezapomněli, při zvyšování požadavků na výkon svých vlastních dětí a rozvojem jejich individualismu za každou cenu, přičemž výsledky této snahy jsou přesně opačná, dochází k nárůstu socio-patologických jevů. Chceme-li měnit své děti, musíme změnit především sebe. Základní principy kvality života se nedají dětem vysvětlit, ale musí je s Vámi žít. Tato skutečnost na ně bude sama o sobě působit výchovně v dětství i po celý život. Nejsilnější páky k této účinné změně třímají v rukou ženy, které jsou nositelky života a provázejí nás muže od dětství po celý život. Řekl bych že je to právě žena, která ovlivňuje nejvnitřnější oblast člověka v myšlení, cítění a prožívaní.“