Úvod » Astronomie » Sluneční hry a hříčky

Sluneční hry a hříčky

Přidat do mého PORTu

11. 4. 2007

Sluneční hry a hříčky

V rámci roku Slunce připravili naši astronomové také mnoho aktivit pro veřejnost. Jejich účelem je propagace vědy, a to zejména u mladší generace. Patronem se stala Hvězdárna v Úpici. Upozorníme na některé soutěže a poskytne podrobný návod, jak pozorovat Sluneční skvrny jednoduchým dalekohledem, či jak stanovit okamžik slunovratu podle západů a východů Slunce. Pro studenty středních škol je připravena soutěž o nejlepší webovou stránku věnovanou energetickému využití slunečního záření.

Snad žádná země na světě nemá tolik regionálních hvězdáren jako Česká republika. Jejich pracovníci dělí svůj čas mezi vědeckou práci a popularizaci astronomických poznatků. A ještě v jednom je astronomie výjimečná. Poskytuje široké pole pro uplatnění zkušeným amatérům. Například při výzkumech Slunce je jejich role nezastupitelná. Sluneční aktivita totiž probíhá v cyklech. Trvání těch nejdelších se počítá na desítky let a údajů není nikdy dost.

RNDr. Eva Marková, CSc., ředitelka, Hvězdárna v Úpici: Takže je potřeba strašně moc pozorování a všechna ta pozorování vlastně profesionální astronomové nepokryjí, nebo není vždy všude dobré počasí, takže amatérská pozorování mají dost velký význam.

Na hvězdárně v Úpici se zájemci o astronomii učí pozorovat sluneční skvrny. Jejich výsledky slouží jako podklady pro studium sluneční aktivity.

Jan Klimeš ml., Hvězdárna v Úpici: Tady máme před sebou upravený dalekohled, který slouží k zakreslování slunečních skvrn metodou projekce – z důvodů ochrany zraku. Takže promítáme sluníčko na papír, pomocí tužky zakreslujeme útvary, kterým se říká sluneční skvrny.

Jedním z úkolů Mezinárodního heliofyzikálního roku, který letos probíhá, je ukázat veřejnosti, že pozorování oblohy je zajímavým oborem, kterému se může věnovat každý – i bez složitých a drahých přístrojů. Úpická hvězdárna organizuje v rámci Roku slunce několik soutěží určených základním a středním školám i veřejnosti.

Právě pozorování slunečních skvrn je jednou z nich. Všechno, co k tomu potřebujete, je jednoduchý dalekohled, který astronomové znají jako „Šolcátko“. Můžeme jej buď koupit ve specializovaných prodejnách, nebo vyrobit z lékovky. Při měření jej klademe na zem.

Jan Klimeš ml., Hvězdárna v Úpici: Zrcátko nastavíme tak, aby hřebíček byl v nejvyšším možném bodě.

Zachytíme na papír sluneční odraz a ustoupíme asi tři a půl metru od zrcátka.

Jan Klimeš ml., Hvězdárna v Úpici: Zde jemně doostříme a Slunce nasadíme tak, aby vykrývalo prostor v té tlusté výseči.

Pokud jsme postupovali správně, můžeme na disku zakreslit sluneční skvrny.

V rámci heliofyzikálního roku byla pro veřejnost vyhlášena také fotosoutěž s tématy „Slunce – naše nejbližší hvězda“ a „Variace na téma Slunce“.

Ing. Marcel Bělík, Hvězdárna v Úpici: Pokud chceme udělat dobrou fotografii Slunce, a hlavně takovou fotografii, abychom si u ní nezničili oči, musíme splnit některé požadavky. Můžeme použít v podstatě libovolný fotoaparát, digitální nebo analogový, ideální je použití drátěné spouště a stativu.

Pro ochranu zraku je nejbezpečnější vyrobit si clonu z takzvané Baaderovy folie. Koupíme ji ve fotopotřebách.

Ing. Marcel Bělík, Hvězdárna v Úpici: Na pořízení jednoho snímku třeba spotřebujeme celý film, protože musíme odzkoušet různé kombinace clony a času tak, aby fotografie byla taková, jak si představujeme.

Čím větší ohnisková vzdálenost objektivu, tím lépe Slunce zachytíme.

Ing. Marcel Bělík, Hvězdárna v Úpici: Optimální objektiv pro použití při fotografování Slunce, nebo respektive detailů na jeho povrchu, je od 500 milimetrů ohniskové délky více, samozřejmě musíme ho zase chránit nějakou krytkou s Baaderovou folií.

Zkušený fotograf dokáže zachytit i sluneční skvrny nebo zatmění Slunce. Pokud si u snímků poznamenáme datum a okolnosti vzniku, mohou je použít i profesionální astronomové. K poznání vesmíru tak může přispět doslova každý.

Víte, že Slunce zapadá v našich zeměpisných šířkách přesně na západě pouze dvakrát ročně, v den letního a zimního slunovratu? Tento den se stal pro naše předky základem kalendáře. A právě na určení dne slunovratu je zaměřena třetí soutěž Mezinárodního heliofyzikálního roku. Potřebujeme k tomu kompas a náčrtek krajiny se zachycením obzoru, kde Slunce zapadá nebo vychází.

Ing. Marcel Bělík, Hvězdárna v Úpici: Zde nám zapadá Slunce, my si jeho pozici vykreslíme do našeho náčrtku, který máme, a pomocí kompasu si změříme pozici zapadajícího Slunce, respektive jeho azimut.

Měření v průběhu roku opakujeme. Pro zvýšení přesnosti můžeme výsledek zanést do grafu. V bodě jeho minima je datum slunovratu.

Získáme záznam pohybu Slunce po obloze od letního do zimního slunovratu. Můžeme se tak vžít do pocitů našich předků, pro které byl zejména zimní slunovrat, oznamující ústup nejkrutější zimy, velmi důležitý.

Poslední soutěží vyhlášenou v rámci roku Slunce je určení zeměpisné délky. Vyrobíme si k tomu jednoduchý přístroj – podobný, jako kdysi používali astronomové nebo námořníci. Jde vlastně o spojení úhloměru s olovnicí. S jeho pomocí můžeme odečíst výšku Slunce nad obzorem.

Podrobné návody ke všem soutěžím najdete na webových stránkách Mezinárodního roku Slunce. Třeba během těchto pokusů zjistíte, co už astronomové dávno vědí: že pozorování oblohy je zajímavá hra a zároveň nikdy nekončící dobrodružství.

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější