Úvod » Škola budoucnosti

Škola budoucnosti

Přidat do mého PORTu

23. 3. 2012

Škola budoucnosti

Doba, ve které stačilo naučit se nazpaměť předepsané údaje, už dávno zanikla. Ve světě zahlceném informacemi, ke kterým má přístup každý, memorování nikomu nepomůže. Otázkou zůstává, jak se v datech vyznat – čili jak se naučit samostatně myslet. Role učitelů se tím dramaticky mění. Už nejsou zdrojem informací. Měli by dětem sloužit jako průvodci chaosem moderního světa. První vlaštovkou v moderní výuce je projekt iTEC.

Jak budeme žít za sto let? Čím se budeme pohybovat a kde
budeme bydlet? Předpovídání budoucnosti lidstvo nikdy neomrzí. Věštci,
astrologové, futurologové, umělci i filozofové odedávna vykreslují své
představy budoucího světa – a velká část se skutečně naplňuje. I proto je třeba
se jejich vizemi zabývat.

Doba, ve které stačilo naučit se nazpaměť předepsané údaje, už dávno zanikla. Ve světě zahlceném informacemi, ke kterým má přístup každý, memorování nikomu nepomůže. Otázkou zůstává, jak se v datech vyznat – čili jak se naučit samostatně myslet. Role učitelů se tím dramaticky mění. Už nejsou zdrojem informací. Měli by dětem sloužit jako průvodci chaosem moderního světa.

Žákyně 1: Budoucí školu si představuju jako velkej balón, do kterýho bysme přiletěli …

Žákyně 2: Třeba bysme komunikovali přes skype, facebook …

Žákyně 3: Učili bysme se třeba nějaký nový předměty, který by nás zajímaly, ty, co by nás zajímaly, bysme se neučili …

Projekt organizací European Schoolnet s názvem iTEC má načrtnout, jak by mohla vypadat výuka v budoucnosti. Vychází přitom ze současného vybavení průměrné evropské školy, a snaží se maximálně využít aplikace, které jsou dnes zdarma k dispozici. V hodinách informatiky se děti běžně učí používat počítače. Podle projektu iTEC by ale mohly používat moderní technologie k výuce jakéhokoli předmětu.

Petr Chaluš, Dům zahraničních služeb – DSZ: iTec přináší nástroje, které jsou dnes už skoro zdarma a jsou přístupné školám, jenom jde o to, změnit trochu myšlení, změnit scénář průběhu té hodiny, a samozřejmě dát obrovskou podporu učiteli a dětem.

iTEC je dlouhodobý projekt, kterého se účastní tisíce evropských tříd a kdykoli se mohou připojit další. Stačí pouze kontaktovat národního koordinátora – Dům zahraničních služeb, vybrat si jeden z navrhovaných scénářů a vyzkoušet ho v praxi. Na výběr je několik postupů. Například ve scénáři Výuka v terénu učitelé zeměpisu a biologie společně zadají projekt pro týmovou práci. Děti pomocí různých nástrojů zaznamenávají situaci v dané lokalitě.

Učitel je především v roli pozorovatele. Ve třídě pak dětem ukáže, jak se pomocí softwaru zpracovávají data. O závěrech bádání pak děti vytvoří video, namluví spolu komentář a výsledek pověsí na internet.

Další z navrhovaných scénářů právě testují žáci osmé třídy základní školy v Klášterci nad Ohří při hodinách chemie. Cílem je přimět žáky, aby se namísto učení ze sešitu naučili informace sami vyhledat, formulovat otázky a vyhodnotit fakta.

Monika Bártová, učitelka Základní školy v Klášterci nad Ohří: Měla by to být ukázka toho, jak se děti budou vzdělávat v budoucnu, že škola nebude třeba fungovat tímto zprostředkovávacím způsobem, že jim nějakou látku předvedeme a řekneme, co je důležité, ale že si některé informace budou zjišťovat samy třeba prostřednictvím internetu, prostřednictvím videokonferencí …

Videokonference – Petr Cígler, chemik: Dobrý den.

Žáci: Dobrý den, my máme jodidy a chtěli bychom se zeptat, jak se vyvolává umělý déšť…

Děti si vyhledaly ve wikipedii informace o halogenidech, a čemu nerozumí, na to se teď ptají známého českého chemika a propagátora vědy Petra Cíglera.

Videokonference – Petr Cígler, chemik: Praktické využití by to mohlo mít spíš v zemědělství, ale problém je, že stříbro je docela drahé a nedá se to zatím používat velkoplošně. Jestli vám to stačí jako odpověď.

Žáci: Jo …

Získané informace děti zpracovávají pomocí programu TeamUp, softwaru, který byl v rámci projektu iTEC vyvinut a který lze po registraci zdarma stáhnout z internetu. Jednotlivé týmy se v minutovém šotu pokouší pro spolužáky shrnout, co o dané látce zjistily.

Žákyně: Sůl – chlorid sodný NaCl … Já to prostě neřeknu …

TeamUp umožňuje dětem zábavným způsobem vytvořit svůj profil a rozdělit se ve třídě do skupin podle společných zájmů a sympatií.

Monika Bártová, učitelka: Ono ti to vyfotí fotku, a pak si k tomu přidáš nějaký zájmy.

23 04 Filip: (Žákyně před displejem)

Při nahrávání se samozřejmě pozná, jestli žáci informacím opravdu rozumí a dokáží je předat dál. Přehrávání záznamu jim samotným poskytuje představu o tom, co se povedlo a v čem by se měli zlepšit.

Monika Bártová, učitelka: Ten výstup pomáhá k tomu dětem říct, co dělají špatně, když shrnou informace, aby věděly, co je důležité a co důležité není, co zdůraznit, jak prezentovat svoje nápady a informace.

Žákyně: Jodid stříbrný je anorganická sloučenina jódu a stříbra. Tato sloučenina se používá ve fotografii a pro umělé vyvolávání deště.

Existují i scénáře pro výuku znuděných dětí. Například návod, jak pomocí technologií propojit školu a volný čas. Žák, který se nerad učí, ale miluje jízdu na skateboardu, donese do školy návrhy svého loga, fotografie, jak staví novou skateboardovou rampu a video dětí, které na hotové rampě jezdí. Za použití kamery, střihového softwaru i scanneru si vytvoří vlastní portfolio. Výsledek práce může sdílet buď jen se svým učitelem, který mu za jeho volnočasovou aktivitu dá známku, nebo s celou školou, případně přes internet s celým světem.

Na konci experimentu učitelé z různých evropských zemí informují tvůrce projektu iTEC, jakou měli se scénářem zkušenost, co fungovalo a co nikoli. Z osvědčených postupů pak vznikne vize školy budoucnosti.

Petr Chaluš, Dům zahraničních služeb – DZS: Cílem toho projektu je připravit evropské školy, všechny evropské školy, základní, střední školy, na budoucnost, která přichází a která je velmi rychlá. Nástroje se zdokonalují, jsou levnější a umožňují nám je využívat v rámci vzdělávání.

Zatímco soudobé vědě věrný Verne v 19. století popisoval let na Měsíc vsedě na dělové kouli, fantasta Wells ve stejné době předpovídal genetické pokusy a televizi. Jak tedy správně odhadnut budoucnost? Uvěřit divokým fantaziím, nebo zůstat při zemi?

Žák 1: Škola za padesát let se podle mě moc nezmění.

Žákyně 2: Budeme chodit za kamarády a budeme chodit do školy …

Žákyně 3: Jo, a mohli bysme chodit tak dvakrát do tejdne do tý školy.

V oblasti techniky se lze v předpovědích zmýlit, v oblasti lidské psychologie a potřeb nikoli. Neboť ta zůstává stejná jako na počátku věků. A tak i dnes lze s jistotou tvrdit to, co už věděl Jan Ámos Komenský: že děti se budou nejlépe učit, když se přitom budou bavit, hrát hry, kamarádit se a spolupracovat se spolužáky.

Bára Kopecká

Následující díl

Vstoupit do diskuse

komentářů: 1

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější