PORT → Není radar jako radar → Diskuse

Příští chat

Úvod » Není radar jako radar » Diskuse

Není radar jako radar

Přidat do mého PORTu

17. 9. 2008

Diskuse

• Reagovat M.Hajný, 9. 7. 2009 06:59

  Má smysl

  Proč se domnívám, že diskuse o radaru smysl má je tento:

  Nechci být špatným prorokem, ale až se to "překlopí" a my (díky aktivitám zemí jako je Severní Korea a pod.), přijdeme ne to, že radar skutečně potřebujem bojím se spíše toho, že hygienické limity, rušení příjmu televize či rozptlyl na dešti, bezletové zóny a pod. už nikdo nebude řešit.

  Asi tak, jako nikdo nikdy neřešil (a nemluvilo se o tom), kolik oleje a nejrůznější ekologické zátěže, případně munice, zůstalo všude tam, kde se v minulosti v Čechách zabydlela Sovětská armáda...

  A neřešil to nikdo s vysvětlením: "To byla okupační armáda" (ve smyslu "ta může").

  • Reagovat Hlobil, 9. 7. 2009 13:13

    Vážený pane Hajný,
    určitě jste zaznamenal v médiích zprávu, že 12 předních odborníků na protiraketové systémy (šest z USA a šest z Ruska) došlo k závěru, že navrhovaný protiraketový systém v ČR a Polsku by byl neefektivní a že je třeba věci řešit jinak (tedy efektivně). Proto probíhá v USA revize tohoto systému. Argumentování s korejskou hrozbou neobstojí (to snad nemůžete myslet vážně).
    O tom, že by Američané byli ochotni draze financovat něco, co je neefektivní a navíc by to komplikovalo mezinárodní vztahy se dá s úspěchem pochybovat. To už je ale otázka politická, kterou se já nezabývám.

    S pozdravem
    Hlobil

    • Reagovat M.Hajný, 10. 7. 2009 08:15

      Dobrý den,

      připouštím (na základě diskuse s Vámi), že předpokládat, že by to bylo Rusko, kdo si přeje násilí a "usiluje o válku" není resp. by nebylo ani diplomatické, ale zřejmě ani ne pravdivé... (A co se tedy týká oné poznámky na blogu v diskusi OPAKOVANĚ jsem žádal administrátora, aby tu moji reakci smazal - bez úspěchu.)

      Na druhou stranu - vzhledem k zakřivení Země - jak to na obrázku 4 ve ST06/09 ukazuje Ing.Nerad lze (bude možné) případný radar v Brdech použít pouze ke sledování případných raket - nikoliv např. k monitorování "prostoru nad Ruskem" - jak tvrdí jeho oponenti.

      Z grafu 4 totiž plyne, že vzhledem k poloze případného radaru "vidí" nad evropskou částí Ruska až od výšky 300km (i kdyby to bylo 200km...), nad Ukrajinou od 90-100 km.

      Přitom dopravní letadla létají "jen" 10km a nová generace kosmických lodí má létat v cca 100 km. Tj. ani zájmy Ruska tím nemohou být nijak ohroženy...

      Co se týká Severní Koreje - ano, podíval jsem se do mapy... :)

      V případě např. Iránu či jiných arabských zemí by případné rakety z těchto míst už vidět být zřejmě mohlo.

      Technicky to je otázka. (Ale předpokládám, že taková raketa není zase "tak malá" + rozdíl teplého a studeného vzduchu za ní též vyvolává určitou stopu - nevím, to tušíte určitě Vy lépe než já.)

      Nicméně otázka osobní:

      Jste voják - tudíž to vidíte i "z jiné strany". Připusťme čistě teoreticky, že by některá z zemí skutečně se rozhodla použít takových raket - např. Irán. Co je podle Vás tedy to "efektivnější řešení"? Např. zásah typu toho v Iráku?

      Nejsem voják. Ale případný radar a antirakety mi přijde rozumější. Ale prosím o váš názor.

      • Reagovat Hlobil, 10. 7. 2009 19:58

        Dobrý den pane Hajný,
        pokusím se o krátké vysvětlení podstatného:
        Z fólií uvedených v literatuře (Postol, Lewis: The proposed US Missile Defense in Europe:Technological Issues Relevant to Policy, American Assciation for the Advancement of science Washington, DC August 28,2007) a které gen. Obering "zapomněl" ukázat při prezentacích PRO v ČR, lze snadno vyčíst, že systém PRO umístěný v ČR a v Polsku poskytuje v budoucnosti potenciální možnost ničení ruských strategických raket. Na fóliích je uvedena předpokládaná trajektorie ruských raket a antiraket z polské odpalovací základny. Tím by došlo nepochybně k narušení dohodnuté rovnováhy strategických sil USA-Rusko. Toto je zřejmě jednou z hlavních příčin rozporů. Dokonce i americká strana připouští do určité míry opodstatněnost ruských námitek. Sporné otázky jsou zřejmě v současné době předmětem jednání expertů obou stran.
        Schůdným řešením by bylo např. ničení odpálených raket v počáteční fázi letu, což by umožnilo změnu konfigurace systému PRO, která by mohla být přijatelná i pro ruskou stranu. Mohlo by jít např. o použití bezpilotních prostředků vybavených řízenými střelami (s rychlostí 15M)v okruhu několika set km od odpalovacího zařízení. Odpálená raketa by mohla tak být zničena v počáteční fázi letu, kdy nemá ještě velkou rychlost.
        Výhodou by bylo:
        - trosky rakety by dopadly na tu zemi, která raketu odpálila,
        - nepředstavovalo by to hrozbu pro Rusko a Čínu,
        - systém by byl rel. levnější.

        Více informací viz: Profesor Theodore A. Postol pro ATM: Radar nemá deklarované schopnosti.
        http://www.blisty.cz/art/44558 html

        S pozdravem
        Hlobil

        • Reagovat M.Hajný, 11. 7. 2009 07:38

          Děkuji za vysvětlení. Budu o tom přemýšlet. Laicky mi jen nepřijde reálné, že by ten, kdo rakety hodlá odpalovat na svém území (či v jeho těsném, okolí - a to už jen vzdálenost Praha - Brno je 200km) chtěl umístění rychlých "protiraket".

          Stran Ruska, nemám na to příliš názor, ale v případě, že je cílem, aby žádné "rakety nelétaly" (tj. ani ty Ruské), přijde mi systém v ČR + Polsku potenciálně účinnější (akčnější).

          (Nepředpokládám však, že by Rusko chtělo na US či Evropu útočit. - Pakliže ano, je z pohledu našeho lépe i tomu se umět bránit...)

          Ale už se to posunuje jinam. nechci hájit radar jako takový. Nejlépe, pokud by žádný radar nebyl třeba.

          • Reagovat Hlobil, 11. 7. 2009 12:01

            Dobrý den pane Hajný,
            z vojenského i fyzikálního hlediska je zřejmé, že sestřelení odpálené rakety v počáteční fázi je jedinou reálnou šancí.
            To co údajně nabízí PRO umístěná v ČR a Polsku je sestřel ve střední fázi letu, ale to tento systém neumí (tento systém je jakýmsi derivátem nereálného projektu hvězdných válek). Šance na sestřelení malé bojové hlavice (navíc za použití klamných cílů) tímto systémem je velmi malá (i když bude všechno fungovat, jak to fungovat má). Tedy - takový systém neposkytuje požadovanou bezpečnost ani USA a ani Evropě.
            Souhlasím, že by bylo lepší, kdyby žádné rakety nelétali. Dávám za pravdu prof. Postolovi, že se o to musí zasadit především Rusko a USA, protože mají 95% jaderného potenciálu.

            H.

            • Reagovat M.Hajný, 19. 9. 2009 09:25

              Obavy Ruska tedy jsou (po zkušenosti z Černobylu) ekologické podstaty: Po sestřelení případné rakety ve stratosféře by radioaktivní spad zasáhl i území Ruska.

              Řešení, prosazené "odpůrci radaru" tedy znamená buď se a) nebránt vůbec, nebo b) riskovat zamoření radioaktivním spadem.

              (viz "trosky rakety by dopadly na tu zemi, která raketu odpálila")

              V každém případě díky.

              • Reagovat M., 1. 1. 2010 15:55

                "Trosky rakety by dopadly na tu zemi, která anti-raketu odpálila." ...

• Reagovat Hlobil, 8. 7. 2009 19:57

  Hlobil

  Dobrý den pane Hajný,
  diskuse je samozřejmě prospěšná, dovolím si ještě několik poznámek.
  ad1) Pochopitelně anténa vyzařuje i ve vzdálenosti menší než 8km a to velmi intenzivně. Nemyslím, že by Ing.Nerad kladl sobě past - to co uvádí vyplývá z teorie antén. Souhlasím s Vámi, že smysluplné je řešit problematiku hlavního svazku - rozptyl (odrazy), refrakci... Toto bohužel postrádám v "závěrečné zprávě Nár. ref. laboratoře".
  ad2) Moje přirovnání k proudu vody bylo pouze pomocné pro vytvoření si představy o energ. toku.
  ad3) Souhlasím s tím, že účinky pole ve směru bočních smyček jsou malé.
  ad4) Nevím přesně jaký názor zastává prof. Schejbal v souvislosti s navýšením počtu T/R modulů. Já zastávám (shodně s prof.Postolem i Ing.Neradem), že radar se špičkovým výkonem 170 kW a dalšími uváděnými údaji nebude mít deklarované schopnosti a musel by být nepochybně modernizován co do výkonnostních parametrů. Řešením není ani případné spojení XBR radaru s radarem UHF ve Vel. Británii (tento nevyhovuje z hlediska rozlišovací schopnosti a z dalších důvodů).
  ad5) Nezaznamenal jsem výhrady prof. Schejbala k odhadovaným systémovým parametrům uváděným Ing.Neradem, nicméně zaznamenal jsem výhrady Ing.Nerada k nesystémovému přístupu prof. Schejbala a k tomu, že vychází z nezdůvodněných vstupních hodnot (já zastávám podobný názor). Nezdůvodněnou vstupní hodnotou je např. ef. odraz. cíle 5 m2. Jednou z prvních otázek, kterou jsme s Dr. Pokorným položili v Praze při konzultaci prof. Postolovi byla hodnota ef. odraz. plochy cíle (bojové hlavice). Reálná hodnota je dle prof. Postola 0,01 m2 (gen. Obering přirovnával tuto plochu k odraz. ploše basebal. míčku) a v případě použití technologie "stealth" dokonce jen 0,001 m2. Stejné vysvětlení poskytnul pan Postol i prof. Schejbalovi. Jestliže vyjdeme z objektivních energetických podmínek pro detekci takového cíle na vzdálenosti 2000 km musel by být imp. výkon radaru řádově až v desítkách MW. Mimochodem, toto lze snadno vyčíst z obr.3 Ing. Nerada (včetně započtení systémových ztrát).

  Podle mého názoru uvádí Ing.Nerad rozbor, který naznačuje metodu odhadu tech. a oper. parametrů radaru. Podobný rozbor měl být proveden před výjezdem na Kwajalein. Provedená měření jsou skutečně bezcenná, odborníci v oboru radiolokace by asi těžko na takové měření přistoupili.

  S pozdravem
  Hlobil

  • Reagovat M.Hajný, 14. 7. 2009 09:31

    Z diskuse, která zde proběhla tedy činím závěr, že stran hygienických limitů, velikosti bezletové zóny, postranních laloků antény atd. se původní námitky vůči radaru v Brdech - v případě deklarovaných parametrů (tj. výkon do 170 kW) ukázaly jako liché.

    (Stejně jako obrázky v tisku s nápisy "GRIL" či hlášky typu "radar ničí vše živé v okruhu do 100 km" a pod.).

    Současným výhradám (z pohledu technického) rozumím tak, že deklarované parametry v budoucnu nemusí stačit na to, k čemu je radar zamýšlen, tj. že může dojít k navýšení počtu vysílacích modulů resp. jejich výkonu. V tomto případě by však intenzita pole v hlavním svazku byla vyšší a tedy i bezletová zóna atd.

    Se závěrem, že hygienická zpráva platí pro deklarované zadání (tj. že v případě několikanásobného navýšení výkonů by skutečně vycházaly velké hodnoty el.mag. pole) v podstatě souhlasí i pan Prof. Schejbal.

    • Reagovat Hlobil, 15. 7. 2009 21:46

      Dobrý den pane Hajný,
      ve Vašem závěru mám výhrady k deklarovanému zadání. Již toto zadání není korektní. Oponentura předběžné zprávy Nár. ref. laboratoře nebyla provedena, takže laboratoř a další členové měřícího týmu obdrželi (obrazně řečeno) "patent na rozum" a zároveň "punc neomylnosti". Měření na Kwajalein bylo evidentně provedeno za nereálných podmínek a nereálných parametrů radaru a navíc nedostatečně. Závěry z měření vlastně nic nevypovídají.
      Správně jste pochopil, že parametry radaru ve stávající podobě nestačí pro udávaný účel tak, jak je definován ve smlouvě ČR-USA a že je nutné navýšení výkonnostních parametrů. Se špičkovým výkonem pouze 170kW nelze počítat - toto tvrdíme s Dr. Pokorným ve shodě s prof. Postolem a se závěry Ing. Nerada (viz předcházející diskuse). T.zn., že při navýšení výkonu již nelze zanedbat některé fyzikální jevy a vznikala by rizika spojená s překročením hyg. limitů elmgn. záření do vzdálenosti řádově až desítek km (v závislosti na výkon. hustotě elmgn. záření).

      Se závěry prof. Schejbala tak, jak je uvádí v ST 2/2009 ( a které jsou obhajobou závěrů Nár. ref. laboratoře) nesouhlasím. Prof. Schejbal vychází z nezdůvodněných údajů, k problematice radaru přistupuje nesystémově ( v tom se shoduji s Ing. Neradem), neuvádí věcné, relevantní výpočty a snaží se o dezinterpretaci informací prof. Postola. Snahu prof. Schejbala o znevážení mé osoby (ST 2/2009) komentovat nebudu.

      S pozdravem
      Hlobil

      • Reagovat Hajný, 23. 7. 2009 23:24

        Dobrý večer,
        nemyslel jsem to nijak zle a za formulaci se omlouvám.

        Myslel jsem, že "zpráva", jak o ní byla řeč se týká pouze těch podmínek, kterých se týká. Tj. v případě, že parametry budou jiné, závěry už nebudou platit. A pochopil jsem, že s tím (s Vámi) souhlasí i Prof. Schejbal.
        (Tj. věřím, že interpretuji spávně i jeho v tom, že v případě, kdy by došlo k neúměrnénu navýšení výkonu - nad rámec, o kterém hovoří zpráva ref. laboratoře - např. na hodnoty, o nichž hovoříte Vy, by již závěry "zprávy" neplatily.)

        Stran odrazů od letadel předpokládám, že v případě, kdy letadlo bude vně bezletové zóny, tak i případný odraz musí být menší, než limit určený normou.

        Stran odrazů na dešti - předpokládám, že pro extrémně silný déšť by mohl být signál rozptýlený v těsné blízkosti radaru na hranici hyg. limitu, nemám to však zatím číselně spočteno. Prof. Schejbal mi pouze psal, že pro příklad, který v minulosti počítali, to ve vzdálenosti cca 0,5 km od radaru činilo jen cca 1/6 limitu hygienické normy.

        Co se týká výkonu 170 kW - na základě čeho byla hodnota stanovena nevím, ale předpokládám, že to jsou podklady, které dodala Americké strana - t.j. ten, kdo toto zařízení navrhuje. Myslím si tedy, že zadání pro autory hygienické zprávy neznělo "Navrhněte radar, který ochrání US i Evropu" ale pouze, "určete velikost bezletové zóny a hygienické limity pro případ, že šířka anténního svazku a výkon je tolik a tolik."

        Námitky stran systému nejsou nepodstatné, ale jednak i sám Ing. Nerad přiznává, že systémové parametry neznáme, pak je však též možné, že způsob, jak zlepšit dosah radaru nemusí nutně znamenat pouze navýšení výkonu. Myslím si, že možnosti jsou i na straně přijímaného signálu - tj. jak v oblasti HW (citlivost přijímače, šum atd.), tak i v oblasti zpracování signálu. Např. pouze poznámka, že dnes jsou už komerčně dostupné i 16 bit A/D převodníky (Tj. kvantizační šum je 20*log 2^N = cca -96 dB) atd.

        Zdravím

        M.H.

        • Reagovat Hlobil, 28. 7. 2009 18:53

          Dobrý den pane Hajný,
          Ke korektnosti (resp. nekorektnosti) zadání a zprávy, včetně výkonu 170kW si dovolím citovat vyjádření prof.Postola. Udělejte si názor sám.
          Cituji: ...A otázka přirozeně zní, jak je možné, že by měl být použit radar s natolik malými schopnostmi. Jediná odpověď, která mě napadá, a je to odhad, je, že důvod pro umístění radaru v této lokalitě je vytvořit fait accopli, dosáhnout v podstatě nezvratné situace. A nový radar, který by musel být vybudován, pokud by měla být jakákoliv šance na to, že bude plnit tu funkci, by tam byl umístěn někdy později. V mezidobí by se tam ale vybudovala základna, kterou by pro příštího prezidenta po Bushovi bylo obtížné odstranit vzhledem k politickým závazkům, které by se mezitím vytvořily. ...Pokud je zbraňový systém řádně vyvíjen, a je zde šance, že bude fungovat, vždy mě zajímá užitečnost takovéhoto zbraňového systému. Ale tento zbraňový systém, to je jiná kategorie, to je science fiction. Je založen na falešných tvrzeních a dalších a dalších falešných tvrzeních, které se vrství jedno na druhé. Je docela vážné, že vojáci, jejichž úkolem je starat se o bezpečnost své vlastní země, a kteří v tomto případě mají reprezentovat Spojené státy, chybně informují přítele a spojence Spojených států pokud jde o schopnosti systému, který chtějí Spojené státy umístit v ČR. ... Konec citátu. (více http://www.blisty.cz/files/2009/01/atm_200812_12-15_postol.pdf )

          Pochopitelně, že mimo bezletovou zónu by riziko bylo minimální. Velikost bezletové zóny ale souvisí s parametry radaru.
          V případě odrazů od meteorolog. útvarů by docházelo také k rozptylu a difuzi záření. Odhad intenzity odrazů je v tomto případě vázán na řadu konkrétních faktorů a nemůže být zobecněn. Vyšší hodnoty odražené energie lze očekávat asi pouze v blízkosti meteorolog. útvarů.
          Nepochybně se dá zlepšit dosah radaru zlepšením citlivosti, šum. parametrů i zlepšení sig. zpracování. Z rozboru (který provedl velice dobře Ing.Nerad) ale vyplývá, že zlepšení citlivosti (při přibližné vyrovnanosti zisku sig. zpracování a celkových přídavných ztrát) by nevedlo k podstatnému zvýšení dosahu radaru. Zvýšení výkonu je tedy v případě modernizace radaru nezbytné (v tom jsme se shodli s prof. Postolem a vyplývá to i se závěrů Ing.Nerada).
          Lze jen litovat, že nebyla provedena nezávislá oponentura "zpráv" odborníky v oboru radiolokace, raketové techniky a pracovního lékařství. Jsem přesvědčen, že by došli k podobným závěrům.

          S pozdravem
          Hlobil

          • Reagovat M.Hajný, 31. 7. 2009 09:38

            Dobrý den, pane Hlobil, zdravím.

            Co se týká otázek politických, bylo mi tento týden vysvětleno, že státní převrat v Rusku není v našem (národním) zájmu z toho důvodu, že průmysl a investice zahraničního kapitálu by se přesunuly dále na východ (tj. do Ruska). Paradoxně to zní asi stejně jako důvod, proč jsme u nás 40 let drželi socialismus, ale budiž.

            Co se týká techniky, myslím, že byste byl velmi překvapem, kdybyste viděl, jak moc je postoj Váš a postoj např. pana Prof. V.Schejbala blízký - až bych řekl (v mnohém stejný) - hovořím o technice.

            Jednak mohu dosvědčit, že pana Prof. Schejbala jsem poznal jako člověka velice slušného a skromného (jste stejná generace).

            Následně však i on říká, že v případě výkonů, o kterých hovoříte Vy by se skutečně jednalo o velké hodnoty intenzit polí. A v podstatě právě z důvodu námitek zde vyjadřovaných Vámi (potenciální neúměrné navýšení výkonů v budoucnu) říká i on "No, to snad mají ošetřeno smluvně."

            Pokud jsem to sledoval - byli to čeští politici, kteří do smlouvy vymohli, že musejí být splněny české normy a české zákony.

            My (teď myslím lidé jako je např. pan Prof. Schejbal, Vy atd. - tj. technici) můžeme pouze říci, resp. spočítat případně změřit, jaké jsou parametry, jak velká vychází bezletová zóna atd., zda je či není splněna příslušná norma a limit.

            Jsem rád, i když to dříve tak nevypadalo - že i Vy souhlasíte s tím, že radar v podobě, v jaké je navrhován dnes, splňuje hyginické limity a normy.

            Co se týká námitek možného navýšení výkonu - ty jsou namístě a měly by na ně tedy dbát ti, kdo za legislativu a smlouvy v této věci mají odpovědnost. Pan Prof. Schejbal je "jen" technik. A svůj názor (a to i zde) řekl.

            Už to nechci více polarizovat. V případě, že byste byl ochoten se zůčastnit nějakého odborného semináře na téma radaru, myslím si, že pan Prof. Schejbal (Univerzita Pardubice) je právě tím člověkem, který by Vám mohl dát prostor a na rovině technické umožnit vyjádřit všechny své názory pro a proti. (Např. uspořádat seminář, kde byste se Vy - technici a odborníci z oboru - jak sám po tom voláte a jako správné to asi i vnímáte - sešli.)

            Za sebe mohu říci, že jsem se zůčastnil jimi (univerzitou Pardubice) organizovaného semináře Šíření 2009 (letos na jaře), a že jsem byl mile překvapen jak kultivovaně se tam dalo v kruhu lidí z oboru hovořit.

            Ještě jednou Vás tedy zdravím, děkuji, za diskuzi zde a přeji i pěkný zbytek léta.

            Martin Hajný.

            • Reagovat Hlobil, 31. 7. 2009 11:01

              Dobrý den pane Hajný,
              doufám, že v naší diskusi jste našel alespoň částečně odpovědi na některé otázky.
              O průběhu odborného semináře v Pardubicích mám dobré informace, včetně jeho diskusní části. Velice rád bych Vám uvěřil, že s prof.Schejbalem sdílíme stejný názor, ale bohužel s tím nemohu souhlasit pokud si přečtu jeho články.
              V duelu radiožurnálu s panem Pekárkem z Nár. ref. lab.(asi před rokem) jsem jasně sdělil, že radar ve stávající podobě (s výkonem 170kW) nebezpečný nebude, ale vyslovil jsem pochybnosti o korektnosti uváděných výkon. parametrů (a dalších údajů), jejichž hodnoty byly sníženy oproti podstatně vyšším hodnotám, které min. obrany původně uvádělo.
              Předpokládám, že jsme se shodli také na tom, že znalost skutečných parametrů zamýšleného radaru je důležitá (podle mě to bylo jediné slušné řešení vůči občanům).
              Shodujeme se určitě v tom, že diskuse odborníků o radaru byly nutná. Lze ale jen litovat, že k tomu nedošlo daleko dříve (před uzavřením smlouvy) oficiálně - formou nezávislé oponentury.
              Na závěr Vám přeji pevné zdraví a mnoho úspěchů v práci.

              S pozdravem
              Hlobil

• Reagovat Hlobil, 26. 6. 2009 13:34

  Hlobil

  Vážený pane Hajný,
  časopis si můžete zapůjčit v Brně, v knihovně Jiřího Mahena na Kobližné ul., tam ho budou určitě mít.

  Hlobil

  • Reagovat M.Hajný, 5. 7. 2009 01:55

    Dobrý večer pane Hlobil,

    konečně se mi podařilo sehnat ST06/09 a chci Vám znovu poděkovat za odkaz, který jste uvedl i za to, že jste mi kdysi odpověděl na email, který jsem Vám poslal.

    Jsem rád, že tato naše diskuse proběhla a rád bych se pokusil uzavřít alespoň to, s čím jsem se na Vás tehdy obrátil. V případě, že nebudu, v něčem přesný nebo s tím nebudete souhlasit, uveďte to prosím na pravou míru, případně zpřesněnte. Děkuji předem.

    Tedy:

    1) Ve svých dřívějších textech píše ing. Nerad o vyzařování postranních laloků, stejně i Vy jste psal o hranici 8 km kde už pole "lze určit". Na to jsem reagoval v textu "Základy s respektem" na blogu Respektu a byl to předmět i naší emaiové komunikace. Konkrétně moje námitka byla o tom, že vyzařovací charakter antény bude zřejmý už v mnohem bližší vzdálenosti, než je Vámi uváděných 8km. A paradoxně je to právě Ing. Nerad, který se teď sám chytil do "pasti", kterou sobě nastražil.

    V článku v ST06/09 je totiž uveden Obr.6, z něhož plyne, že postranní laloky nejsou odchýleny o více, než cca 2 úhlové stupně od směru vyzařonání. Pak je však zcela logické, že "skupina neodborníků" nemohla naměřit žádné intenzity pole.

    To však úplně stejně platí i pro radar v Brdech. I tam bude pole záležitostí pouze hlavního svazku antény, nikoliv vysílání "do stran". (Jak to tedy prakticky ověřili "neodborníci" - jak skupinu odborníků nazývá Ing. Nerad.) Co tedy jedině má smysl řešit - je rozptyl signálu hlavního svazku (např. na dešti).

    2) Vy i pan Ing. Nerad hovoříte o tzv. Fresnelově zóně. Co tím myslíte, se však neshoduje s tím, jak je tento pojem běžně užíván v teorii antén resp. při provozu mw či wifi spojů a jak to vysvětluje a učila např. i pražská mw škola (Prof. Prokop, Prof.Vokurka atd.)

    Pouze pro případné čtenáře:

    Vy v této souvislosti hovoříte o vzdálenosti od zdroje vyzařování, kdy lze pole považovat již za "rovinné" (s chybou "menší než něco"), v praxi tento pojem však vyjadřuje spíše fiktivní plochu (jakýsi elipsoid) kolem směru hlavního paprsku tak, že paprsek odražený se na této hranici zpět do směru šíření, má vůči paprsku přímému fázový rozdíl rovný násobku čísla PI.

    Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o "věc definice" nemá to myslím smysl dále řešit. Podstatné je, že jsme se pochopili, a že zde zaznělo, že se jedná o dvě různé věci. Resp., že tím myslíte něco jiného, než je v naší technické praxi vžité.

    (Stran přirovnání k proudu vody v hadici (viz diskuse níže) snad jen poznámku, že válcové souřadnice popisují spíše pole v kruhovém vlnovodu (nebo např. světlo v optickém vlákně). V šíření a v teorii antén uvažujeme tzv. Huygensův princip tedy jsou vhodnější spíše souřadnice sférické (tj. jakýsi "nafukující se bálónek"). Jak se ten "nafukující se balónek" zvětšuje, tak se i od sebe vzdalují dvě tečky (dva body) na jeho povrchu. Proto se tedy ve směru šíření i rozšiřuje lalok vysílaného signálu.

    3) Rád bych zde však dokončil i naši rozpravu stran "hranice 8km".

    Se svolením Prof. Schejbala odkazuji na Obr.A.1 z jeho příspěvku na semináři Šíření 2009, pořádaném v dubnu na Universitě Pardubice. (Umístil jsem text s jeho svolením můj web.)
    http://hajny.webpark.cz/RADAR/Schejbal.pdf

    Jde o ten samý graf, který v ST06/09 ukazuje Ing.Nerad. V případě Ing.Nerada to je jen více názorné pro laiky (osa x je ve stupních), Prof.Schejbal má jinou normu osy.

    Z jeho grafu však plyne, že i v případě hranice vzdálené od zdroje vyzařování D^2/6lambda / tj. pro radar v Brdech cca 670 m je možné pole vně cca 2 stupňů od směru hlavního svazku v podstatě zanedbat. Což jen potvrzuje moji námitku, kterou jsem vůči hranici 8km před 2 lety vznesl.

    4)Ve věci několikanásobného navýšení počtu vysílacích modulů a jejich výkonu, se s Prof.Schejbalem v podstatě shodujete. I on říká, že výpočet bezletové zóny atd. odpovídá
    deklarovanému zadání. (Tj. v případě většího počtu modulů by to vycházelo hůře.)

    5)Výhrady má však Prof.Schejbal (jak jsem alespoň pochopil) k sytémovým parametrům voleným Ing.Neradem.

    V této věci si tedy dovolím moji už poslední poznámku:
    Stejně, jako tomu bylo v případě vyzařovací charakteriskiky antény, je můj zcela osobní dojem, že proto Ing.Nerad záměrně „provokuje“ a záměrně zveličuje, aby vyprovokoval někoho, kdo to spočítá, resp. mu alespoň dá příslušné hodnoty.

    Tolik, co mne k tomu teď napadá.

    Díky

    M.H.

• Reagovat Hlobil, 19. 6. 2009 20:15

  Hlobil

  Vážený pane Hajný,
  z Vašich příspěvků vyplývá, že Vás zajímá fyz. smysl Fresn. zóny.
  Do vzdálenosti cca 4km (pro radar GBR-P) bude mít hlavní svazek průměr shodný s průměrem antény cca D=10m (t.zn., že hustota záření bude obzvláště velká, přirovnejme to pro názornost např. k proudu vody u hasičské proudnice, kdy průměr pramenu vody je do určité vzdálenosti shodný s průměrem hadice). Teprve ve vzdálené zóně (ve vzdálenosti větší než D=2D2/lambda= cca 8km) lze považovat pole přibližně za rovinné a začíná platit, že výkonová hustota klesá s druhou mocninou vzdálenosti.
  Ve skutečnosti je ale problém složitější (nad rámec této diskuse) - Fresn. zónu by bylo třeba modelovat pro dané stanoviště v Brdech.
  Ještě jednou Vám doporučuji Neradův článek ve ST 6/2009(která je dostupná i v některých knihovnách).

  S pozdravem
  Hlobil

  • Reagovat M.Hajný, 25. 6. 2009 00:32

    Dobrý večer, děkuji za odkaz na článek. Skutečně si ho rád přečtu, případně na něj i zareaguju. Bohužel v Brně je ST 6/2009 nesehnatelná. Schválně jsem byl pro to i v GM Electronics na Kolišti, ale ani tam ST nevedou a nejrůznějších trafik jsem zkusil už alespoň 10 od Vaňkovky, až po tabáky v centru i na okraji města... Takže opravdu sorry. Snaha byla, ale za celé 2 týdny jsem na tento text nikde nenarazil.

    Stran F.zóny jsem váš výklad zatím nepochopil, ale ještě se budu snažit a o tom přemýšlet.

    Jak jsem psal níže, z mojí technické praxe i z výkladu pana Prof. Vokurky chápu F.zónu jako fiktivní (myšlenou) plochu obklopující přímý paprsek (směr šíření) tak, že paprsek (signál) odražený se v místě této plochy zpět do směru šíření se sejde v místě příjmu - resp. "cíle" radaru s paprskem běžícím přímo s fázovým rozdílem rovným násobku čísla PI.

    Což mohu být např. právě ty tzv. "interferenční úniky" na mikrovlnných trasách. Dělal jsem právě na vyhodnocení úniků (reálnách dat z měřící trasy) kdysi diplomku a je to např. zde:

    http://hajny.webpark.cz/old/as1.htm
    a http://hajny.webpark.cz/old/as1.htm

    Jinak řečeno - vnímám F.zónu (z pohledu šíření mikrovln) spíše "vlnově". Vy možná více "kvantově". Nevím.

    Třeba to vysvětlí článek pana Nerada - zatím v tom, co píšete, "hranici F.zóny" však nevidím.

    Stran rovinnosti pole - zde bych opět (jako v textu na blogu) hovořil spíše o vzdálenosti, kdy výkon složek snižujících se s r^2 a s r^3 klesne pod určitou předem stanovenou mez.

• Reagovat Hlobil, 6. 6. 2009 18:48

  Hlobil

  Vážený pane Hajný,
  děkuji za Vaši reakci, je vidět, že se o problematiku radaru seriózně zajímáte. Proto Vám doporučuji článek "Odhad minimálního výkonu a vybraných parametrů radaru" ve Sdělovací technice 6/2009, ve kterém autor provedl výstižnou analýzu včetně výpočtů a grafického znázornění.

  S pozdravem
  Hlobil

  • Reagovat M.Hajný, 13. 6. 2009 13:48

    Dobrý den, pane Dr.Hlobil,
    děkuji za odkaz. Zatím se mi ještě nepodařilo sehnat časopis ST 06/2009. Na netu je však tento článek pana Ing.Nerada - pravděpodobně to bude podobné:

    http://www.atmonline.cz/analyzy/pro/xbr.htm

    Předně všeho se chci omluvit, za slovo "strašit" níže. Záměrem mojí reakce - i článku na blogu Respektu dříve, bylo pouze, aby se začalo o problematice mluvit korektně a věcně, ne politicky a ironicky stylem "ionizující záření škodí" - pozn. El.Mg. pole se považuje za tzv. neionizující záření.

    V článku na respektu píši, že o několik řádů silnějších el.mg. polí, než dovoluje hygienická norma se naopak používá např. k léčení rakoviny. Viz skupina pana Prof.Vrby na ČVUT FEL v Praze. (Metoda tzv. hypertermie, kdy tkáň je úmyslně el.mg. polem zahřívána, což rakovinné buňky zahubí, ale zdravé to přežijí.)

    Tím nechci popírat smysl hygienických norem. Pouze jsem chtěl to navrátit k jejich smyslu a podstatě.

    Dokonce jako "perličku": i pan Prof. Schejbal mne v soukromé korespondenci nedávno upozornil, že on by používání vf pole jako formy "antikoncepce" (viz ono použití vojáky - v tom článku na blogu respektu) nedoporučoval, protože než byly stanoveny hygienické normy, tak jeden z jeho kolegů na radaru prý skutečně téměř oslepl, ale děti prý měl.

    V námitce níže jsem reagoval pouze na tvar vyzařovacího digramu antény, za účelem stanovení limitů pole z důvodu "ochrany polohou" - tj. vymezení oblasti, kam je výkon případného signálu směřován.

    Pan Ing. Nerad píše o "postranních smyčkách", neboli o "vyzařování mimo hlavní svazek antény".

    Pakliže se však nemýlím, tak "postranní smyčky", o kterých pan Ing. Nerad hovoří nejsou od hlavního svazku antény (tj. ve smyslu směru vyzařování) úhlově odchýleny více, než o cca 2 úhlové stupně.

    Můžete mi prosím toto potvrdit?

    Děkuji a zdravím.

    • Reagovat Hlobil, 17. 6. 2009 12:58

      Vážený pane Hajný,
      někdy bývá problém časopis ST sehnat. Některé články vychází v elektronické podobě na stránkách Sděl. techniky později (přibližně s měsíčním zpožděním), možná to tam najdete. Jedná se o nový Neradův článek. Ten, který uvádíte je zřejmě z r. 2007.
      Máte pravdu v tom, že se elmgn. záření používá cíleně v lékařství. Jinak ale musíme ctít mezní hodnoty výkonové hustoty dané Nař. vlády č.1/2009.
      Tvar vyzařovací charakteristiky najdete m.j. ve výše uvedeném článku. Úroveň první až třetí boční smyčky se pohybuje přibližně v rozmezí -40 až -50 dB. Z obr. skutečně vyplývá, že boční smyčky jsou odchýleny od hlavní o cca 2 st.

      S pozdravem
      Hlobil

• Reagovat Schejbal, 26. 5. 2009 12:29

  Dr. Pokorný: Jen poznámka

  Dr. Pokorný „Jen poznámka: Dosahy 645 km (náš), Postol uvádí 600 - 700 km" jsou sice číselně stejné, ale Dr. Pokorný neuvažuje ztráty. Pokud se uvažují ztráty podle analýzy prof. Postola - překlad jeho dopisu je dole,(100*6,3*2=1260) dostaneme 1260 x menší přijatý výkon a tedy by byl dosah podle Dr. Pokorného zhruba 6 x menší.
  "Pro dosah 2100 - 2500 uvádí Postol 5 MW a my 4,5 MW impulzní výkon. Více nemám co dodat." Podle "Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech" je nutné "Pi = 235 MW. Přitom nebyla uvažována skutečnost, že existuje útlumový činitel atmosféry ve směru šíření, který je při průměrném počasí zhruba 10-2 dB/km." A podle "O jaký radar se vlastně jedná?" je " impulzní výkon 20 MW 2.120 km" (bez útlumu).
  Opravdu není co dodat?
  Téměř všechna tvrzení Dr. Pokorného jsou v rozporu s prof. Postolem.
  Podle prof. Postola (viz dole) a dále podle jeho studie http://russianforces.org/files/BriefOnEastEuropeMissileDefenseProposal_August24,2007_FinalReduced.pdf
  s. 105 (27/35) se mění RCS mezi 0,001 až více než 100 m² v závislosti na úhlu pohledu (asi nelze zaručit, aby byly bojové hlavice vždy natočeny "správným směrem").
  Protože jsem uvažoval raketu, asi není hodnota 5 m2 nijak výjimečná.

  Sobota, listopad 22, 2008
  Drahý prof. Schejbale,
  Velice vám děkuji za dotaz o našem odhadu dosahu detekce spojeném s radarem v X-pásmu protiraketové obrany, který Spojené státy chtějí postavit v oblasti Brdy, Česká republika. Lituji krátkého zdržení v odpovědi, ale Váš E-mail přišel zhruba v době, kdy jsem odjížděl z ČR do Spojených států.
  Během mé návštěvy ČR jsem bohužel zjistil, že řada členů českého parlamentu a dalších volených zástupců české vlády byli informování zástupci US vlády, že by radar mohl vidět cíl o „baseballové“ velikosti ve vzdálenosti převyšující 4000 km. Takové tvrzení je jednoduše absurdní.
  Anténa uvažovaného radaru má 16 896 vysílacích/přijímacích modulů v X-pásmu. Činitel plnění těchto vysílacích/přijímacích modulů je 0,21. Tento radar má „první generaci“ vysílacích/přijímacích modulů, které mají střední výkon 1,2 W a špičkový výkon 6 W. Existují vysílací/přijímací moduly druhé generace, které mají střední výkon 2 W a špičkový výkon 10 W. Nenašli jsme žádný plán v rozpočtu kongresu na modernizaci tohoto radaru na zhruba 80 000 vysílacích/přijímacích modulů, které by se mohly umístit na radarovou anténu. Jak pravděpodobně již víte, radarová anténa je typu známého jako „rozředěná“ fázovaná řada. Kdyby se jednalo o „plnou“ anténu, obsahovala by zhruba 2 500 vysílacích/přijímacích modulů na čtvereční metr.
  Protože anténa je rozředěná, je její zisk dán G=0.8 π N, kde N se rovná počtu vysílacích/přijímacích modulů (16 896).
  Rozměr antény je 125 m², ale skutečná aktivní plocha je 105 m².
  Odhadujeme, že systém má ztráty asi 6.3 (zhruba 8 dB) a že šumový teplotní činitel je asi 2 (zhruba 3 dB).
  Šířka svazku radaru je zhruba 0.15°, ale protože se jedná o rozředěnou fázovou řadu, je velmi mnoho vyzářené energie v postranních lalocích.
  Ve vzdálenosti zhruba 600 km bude cíl pohybující se zhruba 7 km/s (ICBM bojová hlavice) potřebovat asi 0.2 sekundy, aby přeťal plný svazek. V naších výpočtech předpokládáme dobu integrace asi 0,10 sekund.
  Efektivní odrazná plocha objektu o basebalové velikosti (kterou uvažujeme jako vodivou kouli) je zhruba 0.01 m². Tato efektivní plocha je typická pro kónický cíl s plochou základnou při pohledu ve směru nosu, kdy se nevěnuje žádné speciální úsilí snížit efektivní odraznou plochu. Kónický cíl s radarovým absorbčním materiálem na nose a zadních okrajích může mít snadno efektivní odraznou plochu 0,001 m².
  Za předpokladu požadovaného poměru signál šum 100 (20 dB), tato čísla indikují dosah radaru asi 600 km. Pokud by radar místo toho měl modernizaci 80 000 (2 W stření výkon) vysílacích/přijímacích modulů (které jak bylo poznamenáno, Missile Defense Agency nepožaduje z US kongresu), bude její dosah vzrůstat proti 0,01 m² cíli asi na 1400 až 1500 km. Jelikož absolutní minimální dosah pro radar, aby byl použitelný jako centrální součást v European Missile Defense System je mezi 2100 až 2500 km, není radar v principu použitelný v této roli jako část European Missile Defense System. Přikládám diagramy, které zobrazují pracovní dosah radaru podle tvrzení US Missile Defense Agency a další ukazující následky radaru, když dosah je pouze 600 km.
  Radar v X-pásmu v ČR nemá téměř žádnou schopnost vyhledávání, protože součin výkonu, apertury a efektivní odrazné plochy je velmi malý. Jako takový, český radar musí dostávat klíčové informace z velké fázované řady (Large Phased Array UHF radar) ve Fylingsdale, Anglie. Radar ve Fylingsdale má rozlišení 15 m, zatímco radar v ČR má rozlišení asi 3 cm. Koncept použitý European Missile Defense System je, že UHF radar v Anglii poskytne klíčovou informaci českému radaru, který se pokusí získat data pro rozlišení mezi bojovými hlavicemi, návnadami, kousky drátů a podobně. Jestliže libovolný z těchto radarů nemůže plnit své kritické úkoly, celý systém obrany zkolabuje.
  Věřím, že jsem poskytl dostatečně detailní informaci, týkající se vaší otázky. Máte-li nějaké další otázky na toto téma, s radostí na to odpovím.
  S vřelými pozdravy
  Ted Postol
  Prof. of Science, Technology, and National Security Policy
  Massachusetts Institute of Technology

• Reagovat Petr Pokorný, 6. 5. 2009 19:10

  Jen poznámka

  Unavuje mne stále reagovat na články a výzvy ing. Schejbala, ale asi to musím udělat! Chtěl bych jen odkázat na dva články ze kterých je snad vše zřejmé a porovnat výsledky s těmi co uvádí prof. Postol: Nejen technické aspekty radaru v Brdech ze dne 29.01.2009 a především starší článek (napsaný dávno před tím Postolovým): O jaký radar se vlastně jedná?, ze dne 27.08.2008.
  Základní údaje v obou jsou plně shodné s těmi od Postola: terč(cíl) 0,01 m2, dosah 645 km (náš), Postol uvádí 600 - 700 km, v případě některého z parametrů 10-krát, kolem dosah 1460 km (náš), Postol uvádí 1400 - 1500 km.
  Pro dosah 2100 - 2500 uvádí Postol 5 MW a my 4,5 MW impulzní výkon. Více nemám co dodat.

  • Reagovat M.Hajný, 18. 5. 2009 23:42

    Dobrý den, pane Pokorný,
    když už jste u těch titulů, pan Ing.Schejbal je už řadu let Prof., tak buďte korekní.

    Navíc jsem pochopil, že se věnuje problematice šíření celý život, tak ho nehaňte. Je možné, že nemá dostatečně "vojenské myšlení", ale to je pro technika naopak spíše výhoda.

    Výkon vysílaný radarem, šířka svazku a dosah spolu souvisí...

    Už v roce 2007 jsem zmíníl na blogu Respektu, že užítí vzorce
    2D^2/lambda (viz výpočet v článku pana Ing. Hlobila na serveru Britské listy) je v případě zmiňovaného radaru irelevantní...

    Což mi nakonec v podstatě přiznal i pan Ing.Hlobil v odpovědi, na email, který jsem mu poslal.

    Nejde o to, zda Vy či někdo jiný jste "unavený". Daleko důležitější si myslím je, zda jste ve svém postoji pravdivý, přesný a seriózní.

    http://hajny.blog.respekt.cz/c/17342/Zaklady-s-respektem.html

    • Reagovat Ing. Hlobil, 23. 5. 2009 19:23

      Dobrý den pane Hajný,
      dovoluji si poznamenat, že si nejsem vědom toho, že bych uvedl - že vztah 2D2/lambda je irelevantní. Je to vztah, který se v teorii antén používá.
      Z dopisu prof. Postola vyplývá, že je fyzikálně nemožné, aby radar v současné podobě vykazoval deklarované vlastnosti (dosah na cíle s odrazovou plochou 0,01m2)a jeho výkon by musel být podstatně vyšší. Prof. Postol uvádí nutný výkon 50x vyšší.
      V případě takového výkonu je již nutno počítat s dalšími fyzikálními jevy tak, jak je popisujeme v naší studii.
      Je nutné také velice aktuálně uvažovat Fresnelovu zónu, jejíž hranice je dána uvedeným vztahem.

      S pozdravem
      Hlobil

      • Reagovat M.Hajný, 2. 6. 2009 09:10

        Dobrý den, pane inženýre, děkuji za vaši reakci zde i odpověď na můj email tehdy. Přiznávám, že jsme se tehdy o vzorci 2D^2/lambda výslovně nebavili - ten jste pouze v článku použili pro určení hranice tzv. vzdálné oblasti s tím, že jste psali, že v bližší vzdálenosti není možné rozložení pole jednoduše určit. Moji otázku/námitku jsem formuloval tak, že se domnívám, že charakter rozložení pole (vyzařovací diagram antény) bude patrný už v mnohem bližší vzdálenosti, než je Vámi uváděných 8km. Tj. že rozptyl je skutečně záležitostí hlavního svazku, a že v tomto ohledu je "strašení" vysíláním pole do postranních laloků nefér vůči lidem, kteří nemají technické vzdělání a bydlí blíže, než je uvedená vdálenost. To tedy byla moje úvaha. V odpovědi jste toto tedy připustit (tj. že už blíže než 8km má vysílané pole charakter vzařovacího diagramu antény) a vysvětlil jste mi i smysl vašeho článku v tom, že bylo vaším zaměrem získat charakteristiky antén, které má výrobce (resp. tak jsem to alespoň pochopil). To tedy i jako technik chápu - ohradil jsem se pouze, že v populárním článku takovéto vysvětlení hranice 8km (z hlediska vyzařování el.mag. pole) pro radar s vlnovou délkou 3cm bylo/je zavádějíci. Jinak bych vám však ještě jednou rád poděkoval za věcnou diskusi. Byl jste první, kdo praktický příklad výpočtu publikoval a bavit se technicky - ne "politicky" pokládám za správné, ale i odpovědné.

    • Reagovat P.Pokorný, 25. 5. 2009 22:15

      Vážený pane Hajný,
      pokud jste si pořádně přečetl dopis adresovaný ing. Schejbalem prof. Postolovi, tak se tam dočtete, že jej tituluje Dr. Postol. Od počátku jme používali tituly jen ing. nebo doktor. A navíc psát vedoucímu fyzikovi nejprestižnější vědecké a pedagogické instituce Dr., byť ta osoba je profesorem více jak 25 let by se třeba dalo také kritizovat. Ale v tom to není - že?!
      Dále, nejsem žádný voják, tak pochopitelně nemám to Vámi zmiňované myšlení. Jako fyzik si hledím jen té fyziky.

      • Reagovat M.Hajný, 2. 6. 2009 09:35

        Pan Prof. Schejbal organizoval na Universitě Pardubice v květnu 2009 seminář "Šíření 2009". Byl jsem mile překvapen, jak kultivovaně a věcně se dokáží bavit lidé z oboru. Škoda, že jste nedorazil, myslím si, že se mnoho věcí dalo probrat na rovině technické osobně.

        Obecně si myslím, že je lépe to řešit věcně a technicky, než stylem "DUKLA" (ve smyslu "kdo z koho") přes média. Omlouvám se za ten příměr - jsem "mladší", ale rozhodně to není myšleho hanlivě či ironicky...

      • Reagovat M.Hajný, 14. 6. 2009 06:00

        Dobrý den, Pane Pokorný,
        píšete, že jste fyzik...

        Můžete mi tedy prosím (jako fyzik) vysvětlit, proč (co tím myslí) pan Dr.Nerad v Obr.14 v článku http://www.atmonline.cz/analyzy/pro/xbr.htm
        hovoří v souvislosti se vztahem 2D^2/lambda o "dosahu fresnelovy zóny" ?

        Přiznávám, že nejsem velkým odborníkem na radary, ale v oblasti mw spojů je zpravidla F.zóna chápána jako jakási oblast přenosu energie (signálu). Já osobně F.zónu (resp. zóny) však chápu spíše jako jakousi fiktivní (tj.myšlenou) hranici (v případě mw spojů to je jakýsi elipsoid), kdy signál odražený se v místě této hranice (resp. plochy) má vůči signálu přímému fázový rozdíl rovný x-násobku PI. Podle toho pak hovoříme o tzv. 1., 2., 3. atd. F.zóně. Tento názor zastávám jednak proto, že mi to tak vysvětloval před lety osobně pan Prof. Jaroslav Vokurka (a je to tak popsáno i v jejich knížce Prokop, Vokurka: "Antény a šíření"),

        jednak mám pro to pak i zcela konrétní důkaz/důvod z oblasti mw spojů (ve smyslu z mojí konkrétní technické praxe).

        >>>>>>>>>

        Tedy, prosím, zkuste mi jako fyzik vysvětlit, co je ve článku pana Dr.Nerada myšleno pojmem "dosah F.zóny".

        Děkuji a srdečně zdravím.

        Ing. M.Hajný, Ph.D.

• Reagovat chali, 16. 4. 2009 22:58

  OPRAVA?

  Dobrý den všem a zvláště pak redaktorům.
  Zajímalo by mě, zdali zvažujete omluvu či nový pořad na toto téma, který by bral v potaz kritiku oponentského názoru pánů M. Hlobila, P. Pokorného a S. Kauckého. Těm jste vyčlenili všechen prostor ve vašem pořadu (placeném mj. z veřejných financí, tj. i mých peněz) snad ve snaze přispět do debaty o našem zahraničně-politickém ukotvení vlastním, nepochybně silným slovem.

  Jinak váš pořad vlastně žeru, ale tohle mě překvapilo...

  A na závěr pro informaci, kritika posudku pánů M. Hlobila, P. Pokorného a S. Kauckého z klávesnic pánů Vladimír Schejbala a Josef Šroll najdete třeba na: http://www.army.cz/assets/clanek.pdf

• Reagovat name, 10. 1. 2009 12:47

  Radarová provokace.

  Provokují Rusko a přitom je to tak jednoduché.Stačí otočit kohoutky.

• Reagovat Siddhi, 30. 9. 2008 17:13

  Sem vyděšen,,RADAR,,

  V reportáži,na který sem se podíval až dnes ,tudíž se spoždením, díky směřujícímu odkazu na reportáž v jednom diskuzním foru,MĚ VYDĚSIL.vím že s tím radarem není něco v pořádku,jeho prezentace a informování o něm,a jeho schválení přes nesouhlas Českých lidí..Ale že až tak by to bylo katastrofické jsem ani přinejmenším netušil,,,Vždyt tu nikdo nemá ani potuchy co tu vlastně bude sakra stát?? Dáváme v hazard Brdské území na kterém cizá mocnost bude provádět nekalé a utajované procesy o kterých nikdo nemá až na pár vyvolených v USA ani potuchy.Nehledě na to že nás bude mít nejen v hledáčku prvního útoku kdejaká zem. ale i samotný radar NÁS,, jestli budou chtít docílit hledaný prostor až k Iránu,, BUDE VÝKONOSTNĚ OHROŽOVAT.Nebo že by byl radar jen záminkou nám sem šoupnout jiné tajné zbranové zařízení? Nebot ,jak je uváděno,,radar který má u nás stát podle USA by podle českých vědců dosáhl dosahem maximálně na Evropu,,.Kdyby jak uvádí USA měl dosáhnout až k Iránu musel by se jeho výkon radikálně zvýšit což není uváděno a ohrozit tím obyvatelstvo v okruhu sta kilometrů!!! Podobné výkoné radary jsou jen na lidu pustém území jako je ostrov v tichém oceánu,Aljaška,či Gronsko..PROBUDTE SE VLÁDO,nebo to děláte záměrně? LIDÉ ,,ptám se,,CO S TÍM???

  • Reagovat Ája, 7. 10. 2008 11:48

    Argumenty, proč radar nutně potřebujeme, které skutečně zazněly:

    - kdo je proti radaru, je komunista, populista, terorista, fašista nebo je placen ruskými tajnými službami!
    - odpůrci radaru se chtějí pouze zviditelnit a být v médiích!
    - odpůrci radaru vydírají a chtějí peníze pro obce!
    - kdo je proti radaru, chce se vrátit pod křídla Ruska!
    - když radar odmítneme, bude to vypadat, že se bojíme ruských hrozeb a že jsem se dali zastrašit!
    - jsme zavázani USA a západní civilizaci, dlužíme jim to!
    - jinak by se na nás USA naštvalo a nedalo nám víza!
    - radar zvýší bezpečnost občanů ČR před teroristickými hrozbami (např. bombou v metru)!
    - radar bude chránit naše území proti mezikontinentálním raketám z Iránu, je to jediná možnost jak zabránit reálné hrozbě rakety z Korei a Iránu, kterou už na nás co nevidět připraví!
    - není pravda, že je radar zdraví škodlivý, naopak :-)
    - v žádném případě neohrozí živočichy (ptáci, netopýři ap. - tj. pečení holuby - sen lidí odpradávna - z nebe padat nebudou) ani rogalisty (ochrání je bezletová zóna) - bezletová zóna bude jen malinkatá. Kdo tvrdí, že může rušit TV rozhlas, tak lže.
    - musíme přeci plnit závazky NATO, když ho neschválíme, vyloučí nás z NATO!
    - jinak budeme muset zavést brannou povinnost!
    - když to neschválíme nyní, budeme si to muset později připlatit z vlastního!
    - radar musí stát jedině u nás, jinak systém nemůže fungovat a ohrozíme bezpečnost celé západní civilizace!

    ODS ústy některých svých představitelů: "Nám ani tak o radar nejde, chceme aby zde byla základna USA." (chápej jakákoli, tj. politika), "Skutečné důvody sdělit nemůžeme, jsou tajné. Referendum nebude, veřejnost nemá ty tajné informace a není dost kvalifikovaná."

    Tj. radar tu chce USA, aby chránilo základny v Gronsku a Velké Británii, aby zbrojní firmy vydělaly spoustu peněz, aby se USA zaháčkovalo dále na východ v Evropě a potvrdilo nadvládu nad světem, aby v budoucnu mělo větší kontrolu nad Ruskem a Čínou aby případně odvrátilo střely vyslané z Iránu po té, co USA napadnou Irán "preventivním" útokem.

    Vláda zde radar che proto, aby zde byla trvalá přítomnost USA armády, tj. její základna. Upevnění pouta s USA snad zaručí budoucím generacím, že sem nevlezou Rusové nebo Němci..

první | předchozí | 1 2 | další | poslední (2)

Pošlete svůj komentář

Nadpis:
Zpráva:  *
Pište s diakritikou (háčky, čárky). 1× Enter = odřádkování, 2× Enter = nový odstavec. HTML značky nejsou povolené.

Jméno:  *
Email:

Napište č. 27:  * Nevyplňovat:  *