Spojení s vědou ze všech stran. Připravili B. Kopecká, Š. Speváková, M. Londsborough a V. Kunz
Obsah dílu
Básník, nebo inženýr? Během dvou večerů proběhly v Praze tři performance spojující tradiční a nové technologie. Tvůrci použili rozmanité nástroje od vlastnoručně programovaných čipů přes digitální korektory chyb a biofeedback až k multiprojekci filmových smyček. Dokázali, že tradiční hranice mezi technickými schopnostmi a uměleckými žánry jsou dávno překonané.
Klasická metoda uchování informací o historických předmětech obvykle spočívá v písemném popisu. Památkáři však nyní mají k dispozici další metodu ? 3D zobrazení, pomocí něhož lze přiblížit každý detail a předmět tak podrobněji prozkoumat. Třeba historickou vázu v Louvru nebo keramiku starověkého Řecka. Výzkumníci sdružení v projektu Evropské unie chtějí ještě zdokonalit metody digitalizace a dokumentování předmětů ve 3D a zajistit každodenní použití této technologie profesionály pracujícími s památkami – památkáři, restaurátory a archeology. Za několik let bychom už mohli mít virtuální muzea, která poskytnou nový způsob, jak zkoumat minulost.
Také Michael bude zkoumat, podívejte se, co.
Informační technologiePerformanceTémaMezi jedničkou a nulou
Během dvou večerů proběhly v Praze tři performance spojující tradiční a nové technologie. Tvůrci použili rozmanité nástroje od vlastnoručně programovaných čipů přes digitální korektory chyb a biofeedback až k multiprojekci filmových smyček a dokázali, že tradiční hranice mezi technickými schopnostmi a uměleckými žánry jsou dávno překonané.
» Číst více
GenetikaAgronomieJablkoGenomImpact – ze zahraničíTajemství Evina jablka
Mezinárodní tým vědců rozluštil genom jablka. Znalost sekvencí DNA nyní napomůže k dalšímu šlechtění tohoto ovoce a vytvořit nové rostliny budoucnosti.
» Číst více
ArcheologieInformační technologie3DDigitalizacePamátkyImpact – ze zahraničíPamátky v nové dimenzi
Klasická metoda uchování informací o historických předmětech obvykle spočívá v písemném popisu. Památkáři ale nyní mají k dispozici použít další metodu – 3D zobrazení, pomocí něhož lze přiblížit každý detail a předmět podrobněji prozkoumat. Výzkumníci sdružení v projektu Evropské unie nyní chtějí ještě zdokonalit metody digitalizace a dokumentování předmětů ve 3D a zajistit každodenní použití této technologie profesionály pracujícími s památkami – památkáři, restaurátory a archeology. Za několik let bychom už mohli mít virtuální muzea, která poskytnout nový způsob, jak zkoumat minulost.
» Číst více
FyzikaKreditní kartaMagnetický proužekUchovávání informacíMichaelovy experimentyPeníze z plastu
Kdo dnes potřebuje peníze v peněžence? Většinu nákupů v obchodech přece platíme kreditní nebo debetní kartou! Informace, které tyto karty obsahují, se uchovávají na magnetickém proužku na její zadní straně. Michael využije jednoduchých chemických a fyzikálních principů, aby proužky na kartě prozkoumal, zároveň diváky zasvětí do záhad magneticky uchovávaných informací.
» Číst víceChat
Pracuje s videem, interaktivními daty, prostorem a zvukem. Jako člen sdružení BOOT_audiovisual se spolu s Danielem Hanzlíkem zabývá audiovizuální performancí. Společně také založili a vedou nový ateliér Time-based media na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vystudoval původně sklo na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově a pak na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Vladimíra Kopeckého. Pavel Mrkus působil v letech 2000 až 2004 na japonské Toyama City Institute of Glass Art jako nejmladší pedagog této školy. V současné době žije v severních Čechách. Svá videa vystavoval na prestižních místech, jako jsou Benátské bienále, Centre Georges Pompidou v Paříži nebo Chelsea Art Museum v New Yorku. Spolupracoval na projektu využití nových médií v lektorských programech pro návštěvníky Národní galerie v Praze.
více v reportáži Mezi jedničkou a nulou z cyklu PORT
V pátek 28. ledna 2011