Spojení s vědou ze všech stran. Připravil V. Kunz
Obsah dílu
Tentokrát se zblízka podíváme na fakta o možná největší výzvě, před níž kdy lidstvo stálo. Záchrana klimatu celé planety. S autorem knihy „Šest stupňů: budoucnost na teplejší planetě“, Markem Lynasem, si přiblížíme vize Země za stoupající teploty. Je správné čekat a přizpůsobovat se změnám, anebo cesta profesora Nicholase Sterna ? investovat do opatření radikálně omezujících další nárůst emisí CO2 a naopak vedoucích k jejich omezování? Jak přizpůsobení, tak i radikální změna dosavadní ekonomiky znamená ohromné množství nových úkolů pro vědu a techniku. Přineseme jen několik z nich: odvážnou koncepci zařízení zamezujícího vzniku hurikánů, nový vodíkový autobus české konstrukce, nový typ větrných elektráren i elektromobily Škoda Fabia a Roomster. Závěr bude výzvou pro všechny, kdo si uvědomují vážnost situace a chtějí něco dělat. Příkladem bude britská kampaň 10:10 ? snížení emisí o deset procent už v roce 2010…
Spolu s našimi i anglickými klimatology přiblížíme způsoby studia současného klimatu i vytváření modelů klimatu budoucnosti. Podíváme se, jak je to s táním ledovců na pólech i na jednotlivých kontinentech a co mohou způsobit…
Naše Slunce je neobyčejným zdrojem energie. Přidejte se k Michaelovi a vyrobte si vlastní domácí sluneční koncentrátor, kterým si budete moci opéci topinku, a to dokonce i v zimních dnech.
ChemiePolarografieRtuťNobelova cenaTémaPříběh kapky
10. prosince 1959 obdržel Nobelu cenu za svůj objev polarografie Jaroslav Heyrovský. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.Přitom na počátku této ojedinělé analytické metody, která jako svoji elektrodu využívá kapající rtuť a která se v určitých modifikacích používá dodnes, stála náhoda.
» Číst více
BiologieMedicínaGenetikaGenOčiMouchyLidéImpact – ze zahraničíJeden gen, mnoho očí
Evoluce očí byla dlouho pro biology záhadou. Vědci v basilejském Biocentru nyní využili metodu, která umožňuje podrobně sledovat jednotlivé fáze vývoje orgánů. Díky mouchám zjistili, že na vývoji oka se sice podílí na tisíc genů, které se aktivují v přesně stanoveném pořadí, ale jako první vývoj oka spouští gen Pax6. Pokud je vypnut, oko vůbec nevznikne. Vědce překvapila ještě jedna skutečnost. Tentýž gen totiž řídí vývoj očí i u lidí.
» Číst více
FyzikaChemieRtuťMichaelovy experimentyHrátky se rtutí
Rtuť je prapodivný kov. Na rozdíl od všech ostatních je i za pokojové teploty tekutá. Již odedávna vzbuzovala zájem alchymistů, protože věřili, že s její pomocí vytvoří zlato i z jiných kovů pomocí transmutace. My ji známe hlavně od zubaře, protože ve formě slitin s jinými kovy tvoří amalgámy, které se používají jako plomby do našich děravých zubů. S Michaelem si dokážeme, že jako správný kov je rtuť i vynikajícím vodičem, a co se stane, když ji necháme zmrznout a pak znovu roztát.
» Číst víceChat
Vystudovala Fakultu chemicko-inženýrskou VŠCHT v Praze. Od roku 1989 pracuje v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde získala doktorát ve fyzikální chemii. Více než deset let se zabývala studiem heterogenních reakcí plyn-tuhá látka s výstupy do ochrany životního prostředí (metody odsiřování a odstraňování oxidů dusíku z odpadních plynů). V současnosti jako řešitelka projektu zaměřeného na vzdělávání mladých zájemců o přírodní vědy organizuje semináře, popularizační přednášky a výstavy a stará se o medializaci výsledků vědců tohoto ústavu široké veřejnosti. Je mimo jiné autorkou putovní výstavy Příběh kapky, věnované J. Heyrovskému u příležitosti 50. výročí udělení Nobelovy ceny za chemii, a spoluautorkou videosnímků přibližujících vědeckou profesi mladým zájemcům o studium přírodních věd.
více v reportáži Příběh kapky z cyklu PORT
Ve středu 2. prosince 2009