Úvod » 16. 9. 2009 » Nordica

16. 9. 2009

Nordica

Stoupající ceny energie, požadavky na omezení emisí oxidu uhličitého a šetrnost k životnímu prostředí – to jsou klíčové okamžiky, které se odrážejí v certifikátu Green Building. Od roku 2005 jej uděluje Evropská komise novým budovám, které mají spotřebu energie o 25 procent nižší, než stanovují energetické normy dané země. Spolu s námi si prohlédnete novou ekologickou administrativní budovu Nordica v Ostravě, která jako první v České republice získala certifikát Green Building. Spolu s jejím autorem architektem Ivanem Krejčím, pracujícím léta ve stockholmském studiu Tengbomarkitekten, vám přiblížíme základní architektonické a stavební prvky budovy.

Postavit budovu, která by promyšleně bránila úniku drahocenného tepla v zimě a naopak poskytovala příjemné mikroklima v letním horku – o to se snažili už naši dávní předkové.

Dnes se tyto požadavky dostávají do zcela nových souvislostí. Klíčovým hlediskem se stává ekonomika a ekologie. Úspornější provoz zároveň znamená i méně emisí skleníkového plynu - oxidu uhličitého.

Jsme v centru Ostravy. Na dohled od nás se vypíná známá věž ostravské radnice. Právě na tomto místě vyrostla nová administrativní budova s podmanivým jménem – Nordica. Mezi mnoha podobnými u nás je právě ona výjimečná. Čím? Zveme vás k její prohlídce.

Ing. Václav Matoušek, projektový manažer, Skanska: Vcházíme do naší pasáže, která je volným pokračováním ulice. Tento dojem mají evokovat i nástěnné lampy, které připomínají pouliční osvětlení … Zde se nacházíme v části zahrady, kde máme živé rostliny, a tato část bude sloužit pro odpočinek zaměstnanců budovy.

Název Nordika souvisí s původem tohoto projektu. Po jeho stopách se musíme vydat až do švédského Stockholmu. Zde sídlí proslulé studio Tengbomarkitekter. V něm se zrodily návrhy budov pro mnoho bank, pojišťoven i administrativních objektů nejen ve Švédsku ale i v dalších evropských zemích. Tým projektantů Nordiky vedl architekt Ivan Krejčí, který má k Ostravě osobní vztah. Sám totiž odsud pochází.

Arch. Ivan Krejčí, Tengbomarkitekter, Stockholm: Obrátil se na nás investor – Skanska, která chtěla v podmínkách ČR vybudovat první budovu, která bude mít skandinávský charakter.

Čím se vyznačuje? Švédští architekti dávají přednost funkci objektu před jeho formou. Proto i Nordika má jednoduché tvary a promyšlené vnitřní uspořádání.

Arch. Ivan Krejčí, Tengbomarkitekter, Stockholm: Především se vychází z potřeb člověka. Jak se do té budovy dostat, jak jasně komunikovat, jak se v ní pohybovat, jak v ní fungovat.

Nordika je sestavena ze dvou shodných křídel, propojených proskleným, uzavřeným atriem. V něm budou společné prostory pro návštěvníky: recepce, restaurace, oáza se zelení. Obě části budovy jsou ve vyšších podlažích propojeny můstky. Ty umožňují podle potřeb uživatelů libovolně spojovat části nebo celá patra i více pater do jednoho celku.

Švédové musejí trávit dlouhé zimní měsíce za nedostatku slunečního světla. Proto současná severská architektura denní osvětlení maximálně využívá. Nordika tvoří zvenku uzavřený celek, monolit. Přesto její velká okna pouštějí do nitra objektu dostatek světla. Světlo proniká napříč celým objektem. A také od střechy až dolů do atria.

Během horkých letních měsíců před nadměrným světlem a horkem chrání speciální perforované rolety, které však umožňují výhled ven. Spouštění rolet, stejně jako řadu dalších funkcí chodu objektu, řídí počítač. Ostravská Nordika získala jako první budova u nás certifikát Evropské komise „Green Building“ – zelená budova. Tento dobrovolný program Evropská komise zahájila počátkem roku 2005. Jeho cílem je co nejlépe využít možné úspory energie v administrativních, veřejných nebo firemnách budovách. Certifikát Zelená budova může získat objekt, jehož provoz má oproti energetickým normám dané země nejméně o 25 % nižší spotřebu energie.

Jak tohoto cíle dosáhli v Nordice? Úspory energie byly hlavním hlediskem už při zrodu konceptu budovy. Podle něj začala Nordica vznikat. Hned ze začátku se stavbaři museli vypořádat s poddolováním a vytěžit spoustu zeminy, kontaminované ropnými látkami ze starých průmyslových provozů. Museli se vypořádat i s nebezpečím výronu metanu.

Milan Vokoun, projektový manažer, Skanska CZ: Největší nebezpečí pro výron metanu vznikalo hlavně v době, kdy jsme vrtali piloty. Kdy se dostáváte se do podloží, která nejsou prozkoumaná. Sondy jdou jen do určité hloubky a pak ty piloty šly o těch šest až sedm metrů níž.

Pro těleso budovy byla použita metoda litého betonu. Celá budova působí jako akumulátor tepelných výkyvů. Poskytuje tak podmínky pro daleko lepší vnitřní klima.

Milan Vokoun, projektový manažer, Skanska CZ: Co bylo překvapující, když jsme se s těmi návrhy seznámili, že technologie, které jsou zde použity, nejsou zas tak výrazně odlišné od technologií, které jsme normálně používali.

Co tedy přináší v Nordice úspory až třiceti procent energie? Byla použita nadstandardní izolace a speciální povrch vnější fasády. Plášť celé budovy i okna mají vysokou vzduchovou těsnost. Omezil se tak únik tepla v zimě a naopak pronikání tepla v horkém létě. Budova je vytápěna dálkovým zdrojem. Vzduch v centrálním ventilačním systému proudí nízkou rychlostí.

Ing. Václav Matoušek, projektový manažer, Skanska: Nacházíme se ve strojovně chladu, kde pomocí kompresorových jednotek připravujeme chlad pro celý objekt. Tento chlad, chladicí vodu pomocí rozvodů, čerpadel distribuujeme dále do objektu, kde to funguje prakticky jako obrácené topení.

Chladná voda přijímá teplo z kancelářských prostorů a vrací se zpět do strojovny chladu, kde se opět chladí. Chladicí soustava používá velmi účinné agregáty. Když je však venku nižší teplota, řídicí elektronika chlazení vypíná a k dochlazení použije chladnější venkovní vzduch.
Teplo z odpadního vzduchu, odcházejícího z kancelářských prostor, odebírají tepelné výměníky a větrají a temperují jím podzemní parkoviště. K úsporám energie přispívá také dostatečné množství přirozeného světla a účinné zdroje umělého osvětlení. Green Building. Budova, která spotřebuje o celou čtvrtinu méně energie, než předepisují naše stavební normy. Je to výjimka? Nedosažitelný ideál?

Arch. Ivan Krejčí, Tengbomarkitekter, Stockholm: Já jsem přesvědčen, že většina staveb, která by byla pořádně postavena a správně naprojektována, že by toto kritérium mohly splnit.

Podle průzkumu se u nás téměř 60 % dotázaných firem domnívá, že pro jejich budoucí kancelářské prostory by Green Building byla dobrou zárukou kvality. Kanceláře s touto certifikací navíc nejsou dražší než standardní kancelářské prostory.

Rikard Henriksson, ředitel, Skanska Property Czech Republic: Je třeba zdůraznit, že pro nájemce to neznamená žádné náklady navíc, ale pouze úspory na účtech za energii. Myslím si, že v době globální ekonomické krize by nájemci měli mít jedinou otázku: proč nemít svou kancelář v budově s certifikací Green Building? Proto nyní pro nás bude dobrá informovanost veřejnosti o možnostech úspor energie klíčovou prioritou.

Společnost plánuje, že do roku 2010 budou všechny její kancelářské projekty v České republice šetřit až čtyřicet procent energie oproti českým normám. Dosavadní české stavební normy by ostatně zasloužily značně zpřísnit. V době hrozících klimatických změn by tak nejméně o čtvrtinu klesla spotřeba energie u všech nově stavěných budov u nás. Navíc to nevyžaduje ani žádné radikálně nové technologie.

Vladimír Kunz

Následující díl

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější