JÁDRO

Jestliže vám dva týdny po sobě denně nebo skoro každý den a po většinu dne začne být bezdůvodně smutno, máte poruchy soustředění, jste unavení, máte poruchy spánku, přestanou vás těšit věci, které vás dříve těšily, smutek se prohlubuje, máte pocit nesmyslnosti, bezvýchodnosti, prázdnoty světa, objeví-li se přitom myšlenky na smrt nebo dokonce na sebevraždu, pak je vysoce pravděpodobné, že jste onemocněli depresí. Deprese neboli chorobný smutek je po zubním kazu pravděpodobně nejčastější lidské onemocnění.

Za depresi se lidé stydí. Spoustu lidí deprese z těžkého nezvladatelného smutku zabije. Vysoký podíl závislosti na alkoholu je vlastně důsledkem deprese, kterou si lidé – osamělé ženy snad ještě častěji než muži – léčí nesmyslně pitím. Praktičtí a další lékaři, kteří mívají na jednoho pacienta sotva několik minut, se o možné známky deprese často ani nezajímají. Když jim nemocní vyprávějí o tom, že hubnou, o stavu „mouchy snězte si mě“, že mají poruchy pozornosti, obvykle ani je, ani lékaře nenapadne, že by mohlo jít o skrytou, případně atypickou depresi. Častěji se pomýšlí na skrytý zhoubný nádor.

Řekneme-li pojem tropický rozvojový svět, obvykle většinu z nás napadnou turistické ráje, ale také bída a nejrozmanitější nemoci od malárie po všelijaké parazity. Ale na to, že by zdejší populace mohla stonat depresí a úzkostnými stavy stejně často, jako je tomu v populaci průmyslově nejrozvinutějších zemí, pomyslí opravdu málo kdo. Příkladem může být západoindický stát Goa. Na indické poměry poměrně bohatý, má jedny z nejkrásnějších pláží na světě. Ve státě Goa žijí asi tři milióny lidí, většina z nich jen za pár dolarů denně. To sotva stačí na bídné živobytí, ale na lepší lékařskou péči to nestačí. Bída stresuje a důsledkem chronického stresu je vysoký výskyt domácího násilí a závislosti na alkoholu. Do přetížených poliklinik přichází téměř třetina pacientů a pacientek s jasnými známkami deprese. Ale psychiatři nejsou.

Doktora Patela, jednoho z místních lékařů, napadlo proškolit vysokoškoláky a středoškoláky-nelékaře. Naučil je poznávat příznaky deprese. Motivovaní středoškoláci a vysokoškoláci je poznávají bez větších obtíží. Jejich plat je přitom zlomek platu odborného psychiatra. Kromě jiného zjistili to samé, co je známo u nás: Lidé se psychiatrů bojí. Bojí se toho, že je ocejchují. Přitom se známky deprese dají opravdu dobře poznávat.

Antonín Pavlovič Čechov, jeden z největších spisovatelů, napsal povídku „Slzy, které svět nevidí“. Deprese je častou příčinou slz, které svět nevidí. Deprese se podobá vrstvě popela na duši. Kromě toho, že jde obvykle, ne vždy, dobře poznat a obvykle, ne vždy, dobře léčit, je možné depresivní atace docela dobře předcházet.

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

• scholar.google.com

Obecné prameny

• cs.wikipedia.org
• en.wikipedia.org

Náročnější

• B. Pereira, G. Andrew, S. Pednekar et al.: The explanatory models of depression in low income countries: Listening to women in India. Journal of Affective Disorders. 2007, 102, s.209–218.