1042 hlasů

Mikroeseje Františka Koukolíka o vědě, světě a lidech. Režie T. Kudrna

Stává se to velmi bohatým lidem, kteří plují v obrovských megahotelech, jež je převážejí v teplých mořích od přístavu k přístavu. Pacientům začne být nesmírně zle. Horem i dolem z nich doslova tryská obsah zažívací trubice. Mohou ztratit během několika hodin i několik kilogramů na váze, což dokáže lidi ohrozit na životě. Příčinou je norovirus, malý, kulatý, vysoce nakažlivý virus, jemuž se velice líbí ve výstelce naší zažívací trubice. A kdo by neslyšel o jiných virových chorobách například o žloutence A, B, C, o spalničkách, o viru HIV nebo dokonce o takových hrůzách, jakými jsou africké krvácivé horečky.

Některé virové choroby doprovázejí lidstvo od nepaměti. Příkladem je vzteklina, žlutá zimnice a pravé neštovice. Získávali jsme je a získáváme od zvířat. Například hrůza hrůz jménem pravé neštovice, byly původně choroba velbloudů. Odhaduje se, že vyhubily asi 70 % obyvatelstva Ameriky, když je tam zavlekli kolonizátoři. Že viry vůbec existují, zjistil roku 1892 Ukrajinec Dimitrij Ivanovskij. Zkoumal příčinu tabákové mozaiky a zjistil, že prochází porcelánovým filtrem, takže musí být podstatně menší než bakterie. Jak vlastně viry vypadají, zjistili vědci po roce 1931, kdy byl objeven elektronový mikroskop. O něco později si všimli, že virus má bílkovinný obal, a v něm je buď DNA nebo RNA. A dokázali, že velikost středně velkého viru k velikosti blechy je asi taková, jako je velikost dospělého člověka v poměru k hoře, která by byla dvakrát tak vysoká jako je Mt. Everest.

O virech se říká, že jsou na hraně života. Nejsou schopné samostatné existence. Potřebují k ní diferencované buňky například bakterií, rostlin nebo živočichů. Tyhle buňky dokáží poškodit, s nimi i tkáně a někdy zahubit celého živočicha nebo člověka. Ale také se dokáží v buňkách schovat a probudit se čas od času, což ví každý, kdo dostane opar. Někdy dokáží přeprogramovat nebo změnit genetickou informaci, takže výsledkem je zhoubný nádor. Tohle umí například virus hepatitidy B.

Jak viry vznikly? Ty nejmenší, které mají jen několik genů, mohly „utéct“ z genetické výbavy složitějších buněk. Ta totiž není vůbec nic stabilního. Velké viry mohly být původně parasitujícími buňkami, které se živily na buňkách větších tak dlouho, až ztratily schopnost samostatného rozmnožování. A kromě toho vznikají viry nové –příkladem je virus HIV, příčina AIDS. Ale pozor. Viry nejsou jenom nemoc a smrt. Málokdo ví, že sekvence DNA, které odpovídají sekvencím virů, tvoří podstatný podíl genetické výbavy, neboli genomu, všech složitějších organismů, včetně lidí. Takže viry mohly stát u kolébky života.

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

Obecné prameny

Náročnější

Stopáž5 minut
Rok výroby 2008
 P  ST  4:3