Čtyři klíče

Lidé upoutaní na vozík proto, že mají přerušenou páteřní míchu, pochopí dobře naději, o které začnu vyprávět. Stejně dobře ji pochopí lidé s Parkinsonovou, Alzheimerovou nebo jinými neurodegenerativními nemocemi. Podobně, jako ji pochopí lidé s rozsáhlým poškozením srdečního svalu třeba po infarktu. Tahle vzdálená naděje se jmenuje kmenové buňky.

Kmenové buňky se umí vyvinout v buňky diferencovaných tkání a orgánů. Snem budoucnosti je tedy nahradit zničené nebo poškozené orgány, tkáně a tím pádem léčit, dobře léčit nebo dokonce vyléčit. Kmenové buňky je možné vytvářet a získávat několika různými způsoby. Například z raných embryí. To jsou sotva viditelné průsvitné chomáčky tkáně. Dobře jsou vidět pouze v mikroskopu. Rané embryo je možné konstruovat například klonováním po způsobu ovečky Dolly. Ze zralého vajíčka se vymontuje jádro. A vloží se do něj celé jádro tělesné buňky. Tenhle postup je velmi náročný a skrývá v sobě řadu nebezpečí. Ovečka Dolly umřela předčasně, s chorobami doprovázejícími stárnutí.

Jiný způsob získávání raných embryí je z klinik, zabývajících se umělým oplodněním. Řada lékařů nebo odborníků, zabývajících se etikou, a politicky stále vlivnější představitelé některých církví jsou však proti. Získávat tedy kmenové buňky tímto způsobem je cesta přinejmenším trnitá. A tak vědce napadlo, zda by to nešlo udělat obráceně. To znamená dostat už diferencovanou buňku zpátky na start. Do doby, kdy její nositel byl embryo vzdálené sotva několik desítek hodin od oplodnění. Tohle vypadá na sci-fi. Přesto se to vědcům s diferencovanou vazivovou buňkou dospělé myšky povedlo.

Užili čtyři geny, čtyři klíče, které dospělé vazivové buňky přeprogramovaly zpátky na start. Takže je možné užít je jako buňky kmenové. Tyhle čtyři geny, čtyři magické klíče, jsou totiž aktivní jen v embryonálních buňkách. V buňkách dospělých mlčí, svou práci skončily. Každá zář má však svůj stín, takže ho má i tento velký objev. Dopravním prostředkem pro ony čtyři geny jsou totiž viry. V buňkách zůstává tedy virová DNA. A pravděpodobně v souvislosti s ní pětina takto stvořených pokusných myšek onemocněla zhoubnými nádory.

Co z toho plyne? Je otázka, zda jde o velký objev, nebo o slepou uličku. Debaty mezi odborníky na etiku, církvemi, mezi fanatiky i lidmi moudrými a rozumnými, jistě budou pokračovat. A vědci z tohoto důvodu jistě neopustí způsoby tradičního získávání kmenových buněk.

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

• scholar.google.com

Obecné prameny

• cs.wikipedia.org
• en.wikipedia.org

Náročnější

• Baker, M.: From skin cell to stem cell. Nature Reports Stem Cells Published online: 7 June 2007 | doi:10.1038/stemcells.2007.6
• Takahashi K., Yamanaka S.: Induction of Pluripotent Stem Cells from Mouse Embryonic and Adult Fibroblast Cultures by Defined Factors. Cell, 2006, 126, p. 663-676
• Meissner A., Jaenisch R.: Generation of nuclear transfer-derived pluripotent ES cells from cloned Cdx2-deficient blastocyt. Nature, October 16, 2005, early online edition.