1042 hlasů

Mikroeseje Františka Koukolíka o vědě, světě a lidech (2008). Režie T. Kudrna

Hlad po energii ve světě stoupá. A s tím roste i napětí kolem jejích zdrojů. Důsledkem je rostoucí cena. Tím nemám na mysli jen neřestně vysoké příjmy akcionářů velkých energetických společností nebo dokonce platy jejich šéfů. Napětí může v lidských skupinách budit úzkost. A úzkost může budit akci. Například politickou, třeba tu, které se říká zelená. U nás se proměnila na pochmurnou cynickou frašku, v jiných zemích k tomu nemá daleko. Jako by okřídlenou větu, která říká, že nejlevnější energie je ta, která není vyrobena a kterou nikdo nespotřebuje, nechtěli lidé slyšet.

Jedním z nových energetických zdrojů mohou být geneticky upravené, neboli transgenní stromy. Cílem genetických úprav je snížit tvorbu ligninu. Ten je ve stromech něco jako kostra. Ze dřeva se lignin odstraňuje poměrně pracně a nákladně – chemickou cestou a párou. Získaná celulóza se potom dá užít k výrobě buničiny, papíru nebo alkoholu – energetického zdroje. Podobně, jako je tomu v případě kukuřice – jiného zdroje biopaliva. Ale na rozdíl od kukuřice není nutné transgenní stromy sázet každý rok, kromě toho by byly skvělým lapačem oxidu uhličitého, jednoho z hlavních skleníkových plynů.

Cesty, jimiž lignin ve dřevě vzniká, jsou známy. Takže se do nich dá zasáhnout. Jednou z těchto cest by bylo blokování genu, který kóduje enzym, jenž je pro tvorbu ligninu nutný. A ligninu by tím pádem vznikalo podstatně méně. Už se podařilo připravit varianty, které v porovnání se svými přirozenými protějšky mají ligninu asi polovinu. Pro Jižní Ameriku se připravuje transgenní eukalypt. V této oblasti se z eukalyptu vyrábí buničina a papír už dlouho. Pro Ameriku severní se chystá varianta odolná vůči chladu. Mimochodem, americké ministerstvo zemědělství už povolilo transgenní švestku a papáju, jsou odolnější vůči virům. Čína ze stejného důvodu povolila transgenní topol. Transgenní stromy s nízkým obsahem ligninu se pokusně pěstují ve Francii a ve Velké Británii už delší dobu. Zatím prý rostou normálně, zvýšeně citlivé vůči virům nejsou.

Nižší obsah ligninu znamená vyšší obsah celulózy. Jaká jsou nebezpečí? Jako při všech hrátkách s čímkoliv živým. Transgenní stromy mohou „utéct“ do volné přírody a usadit se tam daleko snadněji než transgenní kukuřice. Jestliže by svou vlastnost – nízký obsah ligninu – přenesly na přirozené stromy, ohrozí je. Lignin je přeci něco jako kostra. Podaří se nějakým způsobem uvést hlad po energii – čili mýtus ekonomického růstu – do souladu s životním prostředím? Všechno v současnosti svědčí spíše o opaku. Takže otázka je, pokud vývoj půjde touto cestou, zda se podaří konstruovat transgenní stromy, které nezmění naše životní prostředí k nepoznání?

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

Obecné prameny

Náročnější

Stopáž5 minut
Rok výroby 2008
 ST  4:3