JÁDRO

Erwin Hubble, americký astronom, v roce 1929 objevil, že se vesmír rozpíná. Galaxie se v něm vzdalují jedna od druhé stejně, jako hrozinky v kynoucím těstě. To byl velký objev – možná, že jeden z největších objevů vůbec. Zásadně ovlivnil matematiku, fyziku i naše nazírání na svět, včetně jeho filosofického vyústění. Neboť každá kultura stojí a padá se svou kosmologií. Ať si to uvědomujeme, nebo ne, ať chceme, nebo nechceme.

Jako články řetězu taženého z vody následovaly po roce 1929 další objevy. Jeden překvapivější než druhý. Necelých 80 let vědeckého vývoje změnilo obraz vesmíru, v čase a prostoru nekonečného a stálého, na obraz vysoce dynamického dramatu, o němž vědci říkají, že mu dobře nerozumějí. Neboť hmota, kterou známe, tvoří ve vesmíru pouhá 4 %. Asi 25 % složení vesmíru tvoří hmota, které se říká temná, neboli skrytá. Drží pohromadě galaxie. Existuje řada představ, co by to mohlo být, ale která z nich platí, nebo zda nejde o něco naprosto jiného, se neví.

Tou nejtajemnější skutečností je existence takzvané temné, neboli skryté energie. Ta tvoří plných 70 % vesmíru. Ale s těmi čísly mne, prosím, neberte doslova. Již zítra mohou být docela jiná. O čem mluvím? První skutečnost: Všichni víme, co je gravitace. Stačí sledovat vržený kámen nebo příslovečné jablko padající z větve. Druhá věc: Vědci předpokládají, že vesmír vznikl přibližně před čtrnácti miliardami let událostí, které se říká Velký třesk. Dá se přirovnat k velkému výbuchu. Od té doby se vesmír rozpíná. Kdyby v něm bylo dostatek hmoty, gravitace po čase převýší nad rozpínáním a vesmír se zase smrskne.

Jenže to se neděje. Vesmír se nejen rozpíná, ale rozpíná se stále rychleji. Pozorování z Hubbleova teleskopu nezatížená matoucími atmosférickými jevy říkají: vypadá to, jako by se asi tak před devíti miliardami let zapnul obrovský kosmický antigravitační stroj, který vesmír rozpíná. A to je ona hypotetická síla. Ona hypotetická temná, neboli skrytá energie, která celý vesmír prostupuje. Jaká je povaha skryté energie známo není. Nejjednodušší a nejpochopitelnější výklad říká, že by to mohla být daň za existenci prostoru. Prostor je prostorem právě proto, že je v něm skrytá energie.

Jeden z prvních, koho to napadlo, byl Albert Einstein. A svému nápadu, který později zavrhl a považoval ho za životní chybu, říkal kosmologická konstanta. Jenže možná, že to tak docela chyba nebude. I když existují jiné a další výklady. Dovedete si představit, že třeba v jednom kubickém metru kosmicky chladného prostoru se skrývá nějaká energie? Představa je to velmi náročná. A říká jen to, že příroda jde podle svého. Nerespektuje naše představy, natož naše přání. A právě proto je tak prazvláštní, tajemná a zajímavá.

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

• scholar.google.com

Obecné prameny

• cs.wikipedia.org
• en.wikipedia.org
• Toward A Unified Description Of Dark Energy And Dark Matter

Náročnější

• Observational Constraints on the Nature of Dark Energy