JÁDRO

A mám mluvit o tom, jak je to časté. Jste-li žena, nahmátnete si bulku v prsu. Obě pohlaví mohou několik měsíců hubnout, kašlat a nic na to nezabírá. V moči nebo ve stolici se může objevit krev. A nebo stačí jenom být smutný a ztrácet na váze, chřadnout. Seberete odvahu, navštívíte lékaře a po seriálu vyšetření zjistíte diagnózu – zhoubný nádor. Jaké jsou příčiny? Kouření cigaret včetně kouření pasivního, nadměrné množství alkoholu, špatné složení výživy, příliš mnoho tuků, příliš málo vlákniny. Některé látky ze zevního prostředí, například některý typ azbestu. Některé léky, viry a také zvýšená radioaktivita. Problém je, že uvedené příčiny působí na celou populaci, ale onemocní jenom její vnímavější část.

V centru pozornosti jsou dvě skupiny genů. První skupina se jmenuje nádorové supresory – potlačovatelé, ty tlumí buněčné dělení. Jestliže se tyto geny nějakým způsobem popletou nebo ztratí, podobá se buňka nákladnímu automobilu, který stojí na kopečku a někdo ho odbrzdil. Buňka se začne dělit a dělit a sama od sebe nedokáže dělení zastavit. Druhá skupina velmi zkoumaných genů jsou onkogeny. Ty za normálních okolností naopak buněčné dělení podporují. Nahrazují tím poškozené nebo zestárlé buňky. Jakmile se ale tyto geny jaksi zaseknou v poloze říkající buňce "děl se", pak se buňky nezadržitelně dělí a opět jako v předchozím případě nedokáží samy od sebe své dělení zastavit. Mnohé nádory je dnes možné skvěle léčit a vyléčit známou trojnožkou: operace, chemoterapie, záření. Slovo vyléčit znamená, že se nádor neobjeví znovu do pěti nebo deseti let od první diagnózy. Ale přes všechny úspěchy pořád na zhoubné nádory umírá pětina až čtvrtina populace. Jaké jsou nové naděje? Jak známo, nádory si budují své vlastní nové cévní zásobení. Takže se velmi intenzivně zkoumají látky, které by poškodily novotvořené cévy. Nádor by tím vyhladověl. Desítky let vědci zkoumají, proč při zhoubných nádorech selhává vlastní imunitní systém, proč imunitní systém nepozná zhoubný nádor jako něco cizího. Velkou nadějí jsou poměrně nedávno objevené dendrytické buňky. Dendrytické buňky jsou učitelkami imunitního systému. Co kdyby se je povedlo "nakrmit" kousky zhoubného nádoru tak, aby ho začaly poznávat jako něco cizorodého a naučily to ostatní imunitní systém? Do mnoha lidských buněk pronikají různé druhy virů. Povedlo by se některý druh virů naučit, aby pronikal pouze do nádorových buněk a ničil je? Povede se zasáhnout přímo do mechanizmu a chodu genetické informace uvnitř buňky. Jde to pomalu? Jde. Je to složité? Je. Ale vždyť život je ten nejsložitější svět, o kterém tady vyprávím!

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

• scholar.google.com

Obecné prameny

• cs.wikipedia.org
• en.wikipedia.org

Pro veřejnost

• www.cancer.gov/cancertopics/understandingcancer/angiogenesis
• www.cancer.gov/cancertopics/factsheet/Therapy/gene
• www.cancer.gov/cancertopics/factsheet/cancervaccine

• www.immunemedicine.com/dendritic-cell-therapy.asp

Náročnější

• scholar.google.com/advanced_scholar_search
  Klíčová slova: tumor angiogenesis, tumor gene therapy, tumor dendritic cells