Mikroeseje Františka Koukolíka o vědě, světě a lidech (2007). Režie T. Kudrna

Většina z nás dobře odlišuje veřejnost od davu. Veřejnost je shromáždění více méně příčetných jedinců dobře kontrolujících své myšlení, cítění i chování. Psychologický dav je naproti tomu něco docela jiného. Jeho vlastnosti se odlišují od vlastností jedinců, kteří dav tvoří. Dav se podobá proudu vody a jedinec je jeho molekula. Začne se chovat jako automat nebo robot. Začne se chovat způsobem, kterým se do té toby, než se stal příslušníkem davu, vůbec nechoval. Například s vražednou a sebevražednou ničivostí. A to od příslovečných "Lumíků", vrhajících se do zkázy, až po tragický příběh krysařových dětí – příslušníků vysoce kulturního německého národa, z nichž udělal davy Adolf Hitler. Dav charakterizuje nedostatek rozumových schopností, nedostatek soudnosti a přehánění citů. Dav nezná pochybnosti, nezná nejistotu. Dav je lehkověrný, sugestibilní a nesnášenlivý. Pokud dav vůbec vnímá nějaké myšlenky, musí být jednoduché a podněcovat obrazotvornost. Dav je pak chápe jako celky, takže jsou pro něj absolutními pravdami, nebo absolutními nesmysly. Sympatie davu nikdy nepatřily laskavému pánovi, ale pevné ruce vůdcově. Přitom je celkem lhostejné, zda jde o pouliční kriminální dav, o dav sportovních fanoušků, o dav na předvolební schůzi nebo o libovolný dav jakékoliv sněmovny nebo parlamentu. "Zvláštní vlastnosti a chování davu podmiňuje duševní nákaza", pravil francouzský lékař Le Bone roku 1895. Co o tom víme po stodvanácti letech? Lidé, šimpanzi, opice, delfíni a pokusné krysy jsou sociální živočichové. Za jejich primitivní emoce, jako je hněv, zuřivost, v případě lidí bezbřehé nadšení, odpovídá neuronální síť v hloubce mozku, jejímž uzlem nebo vrcholem je amigdala. Pokusné krysy je možné chovat v páru. Jednoho člena páru vystavit těžké emoční zátěži a druhého nechat jen jako pozorovatele důsledků. Těžká emoční zátěž u zatíženého zvířete doslova rozsvítí amigdalu. Objevem je, že se u zvířete – pozorovatele rozsvítí amigdala doslova stejně, jako u zvířete emočně zatíženého. Tady by někde mohl být klíč k pochopení principu psychologické infekce. Kontrolu nad chováním převezmou primitivní oblasti sociálního mozku. Našim vývojovým předkům to mohlo ve chvílích krajního stresu prospívat. Jako dav zmohli víc. Ale teď jsme v civilizaci – tvrdíme o sobě. Ovšem jen do té chvíle, v níž se necháme proměnit na dav.

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

Obecné prameny

Pro veřejnost

  • Crowd psychology
  • Gustave Le Bon: Psychologie davu. Nakladatelství KRA, 1997
  • Ortega y Gassett: Vzpoura davů. Praha, Naše vojsko, 1993

Náročnější

Stopáž5 minut
Rok výroby 2007
 ST 4:3