JÁDRO

Máte žízeň? U nás žádný problém. Stačí si nalít chladnou minerálku. Vody je přece na světě dostatek, dokonce tvoří většinu povrchu planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy ozývají stále častější hlasy, že s vodou bude problém, zejména s vodou sladkou? Že nedostatek vody bude takový, že převýší problémy z nedostatku ropy a může se stát příčinou válek? O stresu z nedostatku vody se mluví od chvíle, kdy populace začne spotřebovávat víc než 10 % obnovitelných zdrojů sladké vody. A v tomto stavu žije od poloviny 90. let minulého století 40 % světové populace celkem v osmdesáti státech. Při současném vývoji odhady říkají, že se do tohoto zlého stavu dostanou v průběhu jedné generace dvě třetiny lidstva.

Je pravda, že voda tvoří většinu povrchu naší planety Země. Ale je slaná. Lví podíl sladké vody je vázán v ledovcích nebo je v různé, někdy značné hloubce pod povrchem Země. Zdrojem pitné vody jsou tedy hlavně jezera a řeky. Jenže jimi protéká pouze 1 % veškeré sladké vody, co je na Zemi, a je to jen 0,1 ‰ veškeré vody na planetě. Přitom Organizace spojených národů doporučuje na osobu a den aspoň 20 litrů sladké vody. Na všechno – na pití, mytí, vaření i na sanitární opatření. Od konce 90. let minulého století neměla tohle minimum miliarda lidí.

Jaké jsou příčiny tohoto zoufalého stavu? Příčina základní – populační exploze. V průběhu 20. století se počet lidí na Zemi zečtyřnásobil. Z 1,5 na víc než 6 miliard. Populační růst se sice zpomaluje, ale během jedné generace nás bude 8,5 až 10 miliard. A lidé musí jíst, takže se zavlažuje. To spotřebovává kolem 70 % sladké vody, která se na světě dá užít, a zbytek se znečišťuje pesticidy a herbicidy. I u nás to poznáváme v létě na zelených jedovatých rybnících. Kromě toho se podstatná část vody určené k zavlažování, cestou odpařuje. Populační exploze v rozvojových zemích a dietní zvyklosti v zemích rozvinutých odčerpávají podzemní vodu rychleji, než se stačí doplňovat. My v bohatých zemích neradi slyšíme, že výroba jednoho kilogramu hovězího masa při krmení obilím spotřebuje 15 m³ vody, zatímco výroba jednoho kilogramu obilovin jen 3 m³.

A jako bychom nepočítali s probíhající klimatickou změnou. Vždyť ledovce, které jsou hlavním zdrojem sladké vody, doslova mizí před očima. Má tenhle stav jiné řešení, než je katastrofa? Myslím, že mít může. Každý zdroj je možné užívat moudře. Ale to chce spolupráci a spravedlnost. Jak těžké...

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

• scholar.google.com

Obecné prameny

• cs.wikipedia.org
• en.wikipedia.org

Pro veřejnost i odborníky

• Global environment outlook 3 (GEO-3 OSN) – kapitola o vodě
• Human development reports 2000-2006 (OSN) – části o vodě