Pocta pro Ellingtona (1/2)

Swingování s Dukem. Wynton Marsalis řídí Orchestr Lincolnova centra v New Yorku

Inspirace Ellingtonem v jazzu je příslovečná a trvá dodnes. Jeho kompoziční nápady, objevné orchestrace, smysl pro výběr sólistů, invenční zvuk a proměny nálad v miniaturách i velkých formách.
Trumpetista Wynton Marsalis se zde přiznává, že do jednadvaceti let se o Ellingtonovu hudbu nezajímal. Pak začal objevovat kvality jeho hudebního odkazu, konstatuje, že Ellington složil přes dva tisíce skladeb. Každý člen jeho orchestru se cítil jako sólista. Jeho hudbu lze charakterizovat jako swingující blues.
S Marsalisem zde zpívá Dianne Reeves.
Charismatický jazzman Edward Kennedy "Duke" Ellington (1899-1974) svůj první orchestr založil v roce 1918. V letech 1926-27 nahrál mistrně interpretované skladby Black and Tan Fantasy a Creole Love Call. Od roku 1927 pět let působil se svým orchestrem v harlemském Cotton Clubu. Během tohoto plodného období Ellingtonův orchestr posílili vynikající instrumentalisté: klarinetista Barney Bigard, altsaxofonista Johnny Hodges, trumpetista Cootie Williams... Od té doby originální Ellingtonův styl charakterizovaly kontrastní nálady, pestrobarevná paleta zvukových odstínů, melodicko-harmonická nápaditost, bluesová hot-intonace, transformované zvuky "džungle", mimořádný smysl pro formu a nezadržitelný hudebně-taneční pohyb vpřed: swing.