Kouzelníci a jejich historie; Petice za kanalizaci; Tančící dům na prodej; Koupaliště Lhotka; Divoká zvířata v Praze; Kejřův park; Památné kaštany; Historie kabaretů a šantánů; Kámen pro Milenu Jesenskou; Oprava klavíru Jaroslava Ježka

Obsah dílu

Přehrát vše

Kouzelníci a jejich historie

První známý pražský kouzelník předváděl své umění při dvoře Rudolfa II. V polovině 19. století se pak rozmáhají kočovné společnosti, ve kterých kouzelníci zaujímali přední pozice. Slavná éra pražských kouzelníků začíná ale až s První republikou.
Poodhalená tajemství kouzel - tak se jmenuje výstava, která je teď až do začátku září v Letenském Montmartru.


Petice za kanalizaci

Točná je jednou z mála částí Prahy, kde ještě chybí kanalizace a obyvatelé jsou nuceni splašky vyvážet. Firmy si teď ale účtují dvojnásobnou cenu, protože nejbližší výpustní místo je od jara vzdálené 30 kilometrů. Obyvatelům Točné teď došla trpělivost a bouří se proti neustálému odkládání výstavby kanalizace.


Tančící dům na prodej

Symbol soudobé české architektury bude na prodej. Tančící dům v Praze totiž zřejmě zamíří na trh. Unikátní dílo navrhl architekt Gehry ve spolupráci s Vladem Milunićem.


Koupaliště Lhotka

Obyvatelé několika sídlišť v Praze 4 žádají magistrát, aby vykoupil koupaliště Lhotka od developerské společnosti. Už druhé léto se tam nemůžou koupat a stěžují si na vlastníka, že areál nechal zchátrat. Stal se domovem narkomanů a bezdomovců.


Divoká zvířata v Praze

Divočáci ve Stromovce nebo lišky na Žižkově. Ještě před deseti lety vzácnost, dnes běžná realita. Za teplem a dostatkem potravy se do Prahy stěhuje stále víc divokých zvířat. Spokojenými obyvateli hlavního města jsou dnes třeba jezevci, netopýři, sovy i dříve plaché srnky.


Kejřův park

Hořejší rybník a jeho okolí v Hloubětíně je staronovou relaxační zónou Prahy 9. Na revitalizaci celé oblasti se podílelo hlavní město i soukromý developer. Zatímco magistrát platil vyčištění rybníka a hrází, developer na svoje náklady upravil park.


Památné kaštany

Další díl seriálu o památných stromech se netradičně věnuje hned dvěma druhům. Jedlé kaštany rostou na kaštanovníku setém - ten je v Praze u Hladové zdi. Právě o tomto stromu vedli úředníci a dendrologové spor, zda má být prohlášen památným stromem. Vzhledem k jeho kondici se ale nakonec čestného titulu nedočkal.
V našich končinách je ale zažité říkat "kaštan" především jírovci maďalu, přestože s tím jedlým má pramálo společného. Památné jírovce už v Praze najdeme. Je jich hned pět a tvoří ucelenou sestavu u Libocké brány obory Hvězda.


Historie kabaretů a šantánů

Tradice českých šantánů trvá víc než 150 let. První zpěváci přišli z Lipska v roce 1863. S představeními se tehdy cestovalo od hostince k hostinci.
Vůbec první pražský šantán s názvem U zlatého soudku vznikl v roce 1892. V roce 1908 se v Čechách poprvé objevuje pojem kabaret v souvislosti s divadelním programem v rámci Jubilejní výstavy na Výstavišti.


Kámen pro Milenu Jesenskou

V ulicích Prahy už je 91 tzv. Kamenů zmizelých a po celé zemi jsou jich přes dvě stovky. Sdružení Stolpersteine klade malé kameny do chodníků před domy, ze kterých gestapo odvleklo jejich obyvatele na smrt. Mají připomenout památku obětí nacismu. Jeden z nich taky připomíná českou publicistku a překladatelku Milenu Jesenskou.


Oprava klavíru Jaroslava Ježka

116 let starý klavír, klenot světoznámé značky byl odnepaměti součástí budovy Mánesa. Hrával tam na něj i Jaroslav Ježek. A protože v těchto dnech dostává nový kabát budova Mánesa, prochází generální opravou i tzv. Ježkův klavír.


Stopáž26 minut
Rok výroby 2013
 P ST AD