|
Čím je pro Vás osobně téma otců na rodičovské dovolené aktuální?
Téma je aktuální na celém světě, současnost sice přináší civilizační rozmach, ale s rodinou si nevíme rady. Žena porodí dítě. Její role v rodině je tím daná a jasně vymezená. Není o čem debatovat. Ale co otec dítěte? Má právo žena vyžadovat, aby jí s rodinou pomáhal? A kde on sám může hledat pomoc? Jak se má chovat k dítěti? Jak bude reagovat okolí, když se mu bude věnovat víc, než je běžné? Myslím, že se tím po narození zabývají všichni muži, ale bojí se tyto otázky vyslovit nahlas. Díky mému dokumentárnímu cyklu by se měli dozvědět, že v tom nejsou sami, a že stát se láskyplným a důsledným otcem není ostuda. Ženy by se měly přinejmenším pobavit.
Bude mít pořad nějakou společnou koncepci?
Cyklus vzniká za přispění Stavební spořitelny České spořitelny a ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí – souvisí s jeho koncepcí nové rodinné politiky. Vždy se bude jednat o obrázek tří tatínků, každý z nich bude něčím jiný – budou pocházet z rozdílných sociálních poměrů, mít odlišné profese, různě staré děti a prožívat s potomky odlišné situace.
Nechceme, aby se jednalo o naučný nebo publicistický pořad, ale spíš fejeton. Duch cyklu bude pochopitelně pozitivní, ukážeme tatínky, kteří našli ke svým dětem cestu, budou nám vyprávět svoje příběhy o tom, co znamenalo jejich rozhodnutí pro okolí, jak reagovalo, kam se posunula jejich role. Každý díl by měl být pro diváky zrcadlem a zároveň by měl pomoci odpovědět na všechny otázky týkající se tohoto tématu.
Podle čeho jste otce vybírali?
Základním kritériem bylo a stále je především to, jestli muži jsou nebo byli se svými dětmi na rodičovské dovolené, nebo se o své děti prostě starají více než je běžné. Pak je také důležité, jestli je zajímavý něčím jiným, například profesí: máme tatínka-pyrotechnika, tatínka-kosmonauta, tatínka-novináře, tatínka-horníka, nebo osudem: nemoc dítěte, smrt matky, dramatický rozvod, zajímavá pro nás byla i kariéra matky: politička v Bruselu, lékařka s pěti dětmi, matka tří postižených holčiček.
Jak dokument přijmou diváci?
Ve sledovanosti vždy vítězily filmy o otcích a dětech. Nejslavnější Chaplinův snímek Kid vypráví o vztahu muže k malému cizímu chlapci, nejsledovanější česká komedie je S tebou mě baví svět, kde skupina tatínků tráví týden na horách se svými dětmi. I pro dokument to je podle mě téma nosné, zajímavé, roztomilé a dojemné. Situace, které zachytí, vyvolají smích nebo dojetí, respekt nebo soucit, ale nikdy ne nezájem...
Sama máte děti, jaký model funguje u vás doma?
Mám dva syny, třináctiletého a čtyřletého. Manžel je televizní dramaturg a vzhledem k našim profesím je tak situace s výchovou ještě obtížnější než jinde. Když si naplánuji práci, musím být na místě v každém případě. Čeká na mě celý štáb, je vyblokovaná technika za statisíce, spousta lidí si kvůli nám vzala volno. Proto pro mne neexistuje omluvenka jako nemoc dítěte nebo zavřená školka. V takových případech často pomáhá maminka. Velkou inspirací při tvorbě cyklu je pro mě i můj muž. První syn se nám narodil v době, kdy jsem dokončovala FAMU. Abych nevypadla z branže, neztratila kontakty a mohla točit, zůstal s chlapcem téměř dva roky doma. Nejvíc si cením toho, že starší dospívající syn ví, že se může obrátit na nás oba stejnou měrou.
Chcete nějak cyklem Táta jako máma ovlivnit českou společnost?
Ráda bych změnila její názor na otce na rodičovské dovolené. Stále mi totiž připadá jako zkostnatělý a zastaralý. Cyklus Táta jako máma by mohl být drobným vkladem na misku vah proti zažitým a překonaným postojům, názorům a vzorcům chování. Sama si totiž z dětství pamatuji, jak zásadní pro dítě je mít dobrého tátu. |
