Jak vznikal tento časosběrný dokument
Film je komponován ze čtyř zdrojů – z výňatků filmu, který vznikal tři roky pro Nadaci Film a sociologie, později režisérka natáčela několik let na vlastní pěst, ve třetí fázi spolupracovala s Českou televizí a také se společností Negativ a do filmu použila archivní materiály politických událostí. René je sledován ve vězeňských celách, v bytě matky, při toulání Prahou, ve vězeňské nemocnici, na vězeňských pracovištích, ve sklepích, na nádražích. Třeštíková klade otázky mimo záběr a nechává Reného vyprávět své aktuální pocity, sny a plány, nechává ho číst z dopisů, kterých jí napsal za ta léta desítky. Všechny záběry filmu jsou přísně autentické, bez inscenování, bez hraní a bez komentáře.
Česká republika v období Reného příběhu prošla sametovou revolucí“, do svého čela si zvolila disidenta a spisovatele, někdejšího vězně Václava Havla, opustila společný stát Čechů a Slováků, nastoupila cestu k politickému uspořádání standardní evropské demokracie a vstoupila do Evropské unie. Tyto události režisérka mapuje pomocí záběrů z televizního zpravodajství, které René sleduje ve vězení a vkládáním mezititulků.
S Českou televizí a Negativem spolupracovala režisérka také na svém předchozím celovečerním dokumentu Marcela, za který dostala v roce 2007 ve španělské Seville Cenu za nejlepší evropský dokument.