Hřiště 7

Jaká znáte zaklínadla

„Chtěl bych se státi kouzelníkem…“ zpívá se v jedné swingové písničce. Mladý muž v ní touží s pomocí čar získat svou vyvolenou. Nemusí to být ovšem ani nedosažitelná magie Dr. Fausta či Harryho Pottera, abyste pocítili dotek tajemství a zažili na chvíli pocit okouzlení. Někdy stačí pár docela jednoduchých, ale skvěle provedených triků.

„V době popularity Harryho Pottera je pochopitelně zájem dětí o kouzla velký,“ říká mistr tohoto umění a provozovatel Divadla kouzel Pavel Kožíšek. „Proto jsem také s radostí přijal pozvání do Hřiště 7, jak zvládnout začátky práce s kartami, se šátky a s dalšími drobnými rekvizitami.“ Někdy stačí aršík papíru, který před očima diváků roztrháte, kousky vložíte do obálky, pronesete zaklínadlo a hle – papírek vytáhnete opět celý. Jindy putuje po šátku uzel nebo na stačí fouknout dva pevně propletené kovové kruhy a rázem držíte každý zvlášť.

„Učím děti hlavně to, že předvést trik musí s jistotou, elegancí, je v tom kus divadla. Proto k tomu patří i nějaké to pronesené záhadné zaklínadlo nebo poklepání hůlkou. Se samotným trikem to samozřejmě nemá nic společného, ten musí kouzelník dokonale zvládnout tak, aby divák nic nepoznal. Jakmile se tajemství odhalí, je po okouzlení. I když v divadle také děti učíme některé jednoduché věci, aby se mohly pochlubit před svými kamarády.“

Děti přitahuje Harry Potter, dospělí obdivují třeba umění Davida Copperfielda, který nechává zmizet celé vlaky nebo katedrály. „Iluzionistická představení mají dávnou tradici, moderní divadelní pojetí se datuje někdy od začátku minulého století. V době, kdy nebyla televize a kino teprve začínalo, byli kouzelníci něco jako současné hvězdy populární hudby. Ale přitažlivost tohoto fenoménu se evidentně neztrácí ani v dnešní době. Naše Divadlo kouzel funguje osmým rokem a přijíždějí k nám diváci z celé republiky. Vracejí se k živým představením moderní magie, nejspíš proto, že uprostřed přetechnizovaného světa, kdy jsme denně zaplavováni množstvím nejrůznějších filmových triků, touží člověk zažít onen pocit okouzlení autenticky, na vlastní kůži.“

O různé školičky kouzel je mezi dětmi velký zájem. „V televizní Škole kouzel samozřejmě nebudeme odhalovat žádná velká tajemství magie,“ usmívá se Pavel Kožíšek. „To bych byl sám proti sobě, vždyť divák chce být klamán. Ale naučíme děti pár jednoduchých věcí, popovídáme trochu i o historii kouzelnictví, o různých rekvizitách. Jsem rád, že i takhle mohu propagovat naši profesi, získávat pro ni nové adepty, z nichž někteří se jednou stanou novými mistry.“ Je zajímavé, že málokdo si představí kouzelnici, velká představení jsou především doménou mužů, dívky a ženy vidíme spíše v rolích půvabných asistentek. Proč je to tak?

„V Českém magickém svazu máme i dámy, ale skutečně už od dětství ke kouzlení inklinují spíš kluci než holčičky. Snad je to tím, že každý začátečník musí zvládnout i výrobu nějakých pomůcek, je potřeba trochu řekněme modelářské, řemeslné zručnosti, a to v tomto věku víc zajímá právě chlapce.“ Hřiště 7 je sice pořad pro nejmenší diváky, co se ale spolu s nimi naučit pár triků a až se příště sejdou u vás doma přátelé, předvést jim, jak hbité máte prsty? Kouzelnictví totiž nemusí být jen velká divadelní show, ale v nejlepším slova smyslu i příjemná společenská zábava. Šestidílná Škola kouzel se právě natáčí, na její vysílání si počkáme do září letošního roku.

Text: Gabriela Koulová, foto: Zdeněk Kvíz.
Převzato z časopisu ČT+.