O češtině

Knihkupec

Olda Bašta z Pardubic adresoval do pořadu O češtině dotaz: Proč se u nás používá výraz „knihkupec“, když ten knihy prodává? Neměl by to být spíš „knihprodejce“?

Obě zmíněná slova, všeobecně známé a užívané knihkupec i novotvar utvořený tazatelem knihprodejce, patří mezi slova složená.

Podívejme se na jejich druhé části, tedy slova kupec a prodejce. Vezmeme si na pomoc české výkladové slovníky.

kupec, -pce m. zast. kdo vůbec provozuje s něčím obchod z povolání, obchodník. Bude-li se tě ptát [princezna]‚ co zde hledáš, řekni, že jsi kupec z cizích zemí a že vezeš všelijaké drahé klenoty. Něm. Vábil [Marobud] Římany poběhlé, jakož i kupce a řemeslníky římské do země své. Pal. Kupci s hedvábným a jiným tovarem. J. J. Kol. U hospod stály povozy „plátěných kupců“, kteří přivezli plátna z české strany. Jir. Obch. kdo po živnostensku, samostatně na základě průkazu kupecké způsobilosti provozuje nějaké obchody, obchodník. D obchodník se zbožím koloniálním, mající průkaz kupecké způsobilosti, na venku též vůbec obchodník se smíšeným zbožím. Počítal, kterak ten obchůdek jeho, z počátku malý, bude mohutněti, kterak poroste. Tato jeho naděje se nevyplnila — stojí pořád v tomto kutlochu a je vlastně kramářem, nikoli kupcem. Herrm. Z výročních hostů, kteří na Staré bělidlo přicházeli, byl to nejprvé kupec Vlach; na vozíku měl plno sladkého zboží, mandle, rozinky, fíky, voňavky, pomeranče, citrony, drahé mýdlo a podobné. Něm. Snad vás [básně] do kornoutku sbalí kupec. Slád. D kupující, zákazník. Karla hledá kupce na statek. Prav. Byla by prodala nábytek, kdyby se byl našel kupec. Maj. Vetešníci židovského města umínili si, že dnes při prodeji žádného kupce neohnou. Hum. kal. Práv. kupující strana při trhové smlouvě.

prodejce (zast. prodajce), -e m. kdo prodal n. prodává, prodávající, kdo obstarává rozprodej

obchodník, -a m. osoba provozující obchody. Jakož slovo samo již naznačuje, jest obchod ona činnost lidská, vedle které jistá část obyvatelstva, již nazýváme kupci neb obchodníky, obchází s rozličným zbožím. Bran. Otec kupoval obilí od sedláků nebo od obilních obchodníků. Jir. Ryšánek býval obchodníkem s kanafasem. Ner. Kráčel jsem po chodníku kolem sklípku obchodníka s uhlím. Vach. Naproti mně seděli dva muži, jeden nejspíš obchodník v obilí. Něm. Obch. práv. kdo po živnostensku a ve vlastním jménu provozuje obchodní činnost. D Pejor. kdo něčeho zneužívá k hmotnému svému prospěchu, zisku. Slabí rozumové, omámeni vplyvem zastaralým obchodníků v nebeských blaženostech budou mne snad držeti za nepřítele náboženství. Havl. Smečka „obchodníků v čistém vlastenectví“ znečisťuje a zasypává čistý zdroj naší kultury. Čas.

knihkupec, -pce m. obchodník s knihami. Zdejší knihkupec nemá lepšího odběratele nad něj. Jir.

Slovník spisovného jazyka českého:

kupec, -pce m. 1. kupující, zákazník: lákat, vábit kupce; mít kupce na něco; našel si kupce na dům; práv. kupující strana při kupní smlouvě 2. (dř.) obchodník se zbožím koloniálním; na venkově obchodník se smíšeným zbožím vůbec: učil se kupcem; malý venkovský k. †3. obchodník vůbec: franský k.; kupci z cizích zemí (Něm.); → expr. zdrob. kupčík, -a (6. mn. -cích), *kupčíček, *kupeček, -čka m.

prodejce (†prodajce), -e m. řidč. kniž. kdo prodal n. prodává; prodávající: ceny zboží pro p.; prodajce počítal stržené peníze (Jir.)

obchodník, -a m. (6. mn. -cích) (obchodnice v. t.) 1. (s čím; čím; †v čem) kdo provozuje obchod: o. s uhlím; o. plátnem; zast. o. v obilí (Něm.) 2. řidč. hanl. kdo využívá něčeho k svému hmotnému prospěchu; kšeftař (ob.): o. s vlastenectvím, se sportem; → zdrob. obchodníček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)

knihkupec, -pce m. (dř.) obchodník s knihami; knihkupecký příd.: k-é podnikání; k. trh; → přísl. knihkupecky; → podst. knihkupectví, -í s. obchod s knihami: specializované k.; * knihkupectvo, -a s. knihkupci (jako celek) (Ner.)

Pro úplnost dodejme, že v češtině existuje také přechýlená pojmenování knihkupkyně pro obchodnici s knihami. Toto slovo dosud neuvádí žádný výkladový slovník; je zařazeno do lexikální databáze současné češtiny budované v oddělení současné lexikologie a lexikografie jako podklad budoucího moderního slovníku spisovné češtiny.

Výskyt tohoto slova je zachycen rovněž v excerpční databázi oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ AV ČR, v. v. i., viz odkaz.

Příklady užití můžeme nalézt v Českém národním korpusu, např.: Poslední roky jsou velmi složité i pro knihkupkyni s třicetiletou praxí Jiřinu Kolouchovou.

Ze všeho výše uvedeného vyplývá odpověď na tazatelův dotaz. Knihkupec je obchodník s knihami, člověk, který provozuje obchod s knihami. Nejde tedy o člověka, který by knihy pouze prodával, jak by naznačovalo jeho hypotetické pojmenování knihprodejce.

S využitím http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php, http://bara.ujc.cas.cz/ssjc/, http://www.neologismy.cz a Českého národního korpusu připravila Zdeňka Tichá (ÚJČ AV ČR, v. v. i.).