O češtině

Profesní výrazy obrany počítačů

malware – Počítačový program určený ke vniknutí nebo poškození
počítačového systému. Výraz vznikl složením anglických slov malicious (zákeřný) a software a popisuje záměr autora takového programu spíše než jeho
specifické vlastnosti. Pod souhrnné označení malware se zahrnují
počítačové viry, trojské koně, spyware a adware.

červ – Rozšiřuje se po síti, napadá bezpečnostní díry operačních systémů.
Na rozdíl od viru je červ schopny své reprodukce sám bez vědomí
uživatele. Prakticky všechny viry, které dnes známe, jsou spíše červi,
ale mezi lidmi se uchytil název virus.

virus – Vloží se do kódu jinak neškodného programu a je schopen se šířit sám.
Přenos na jiný počítač bývá vždy iniciován uživatelem, například na
flash disku nebo jiném přenosném mediu, případně ho uloží někam na síť
nebo emailem. Takový program se tedy chová obdobně jako biologický
virus, který se šíří vkládáním svého kódu do živých buněk. V souladu s touto analogií se někdy procesu šíření viru říká nakažení či infekce a
napadenému souboru hostitel. Viry jsou jen jedním z druhů tzv. malwaru, zákeřného softwaru.

trojský kůň – Samostatný program obvykle tvářící se užitečně. Může krást hesla,
případně sloužit jako backdoor a nejčastější kombinace je tzv. keylogger – ten, co krade hesla, a backdoor – tajný přístup do počítače. Útočník pak může na dálku ovládat váš počítač.

spyware – Odesílá většinou statistická data od uživatele nebo může hlásit, na jaké stránky uživatel klikl a také co na nich dělal. Dokáže také odesílat konkrétní údaje.

adware – Nastavuje domovské stránky prohlížečů tak, že na nich „vyskakují“ okna s reklamou.

hacker – Neměl by být záškodník. Umí se dostat do systému (například České televize), ale informace nezneužívá a nic v systému nepoškodí.

cracker – Záškodník. Zneužívá či prodává získané informace z nabourání se do systému nebo systém dokáže dokonce narušit.

Škodlivých softwarů se často využívá pro páchání nelegální činnosti – rozesílání spamů, případně i dalšího obsahu.

Způsoby obrany jsou tyto: antiviry, jednoúčelové removery (připravené zneškodnit určitý druh malware), firewally (určené pro útoky ze sítě). A pochopitelně nejúčinnější je používat operační systémy, které nejsou rozšířené. Běžnému uživateli, který jen surfuje nebo brouzdá či komunikuje po internetu, stačí alternativní operační systém, který je zdarma a bez dalších problémů spojeným s napadáním počítače.