|
Tematickým jádrem projektu budou tři období: předlistopadové (1968–89), listopad a prosinec 1989 a bezprostředně polistopadové (do parlamentních voleb v červnu 1990).
Rámcové chronologické a tematické vymezení:
1. díl – Od okupace přes normalizaci k revoluci
- šedesátá léta a rok 1968, ekonomické a politické reformy, zhodnocení a charakteristika, smysl a hledání tzv. třetí cesty a „socialismu s lidskou tváří“
- období normalizace, vznik Charty 77, formování politické opozice na pozadí represivní podstaty komunistického režimu – formování opozice pojato v dobových kontroverzích a problémech (nepolitická politika, fenomén reformních komunistů, generační problém v Chartě, „šedá“ zóna apod.) a s ohledem na posuny v náladách společnosti (srpen, říjen a prosinec 1988, „Palachův týden“, Iniciativa kulturních a vědeckých pracovníků, Několik vět, srpen a říjen 1989).
2. díl – Bezmocní u moci
- česko-slovenská listopadová revoluce od 17. listopadu do 29. prosince 1989. Problematika pojata jinak než bylo doposud zvykem, nezabýváme se příliš samotným 17. listopadem, demonstrací, pozadím policejního zásahu atd., klademe pamětníkům jiné otázky, události jsou prezentovány více problematicky a kriticky (změna nepolitického pojetí moci v pojetí politické při vyjednávání s premiérem Adamcem; spory o to, kdo bude československým prezidentem, pojaté jako střet tradice první republiky s tradicí „pražského jara“ – Havel versus Dubček; význam Čalfovy intervence do prezidentské volby; rozestupování mezi českou a slovenskou politickou realitou, formování a rozpory v OF atd.).
3. díl – Slovensko, jiná revoluce
- v Čechách velmi málo zmapovaný průběh revoluce na Slovensku, odlišnosti a „špecifiká“, doposud velmi zřídka zmiňovaný počáteční rychlejší nástup Veřejnosti proti násilí v kontrastu s pozdější ztrátou tempa a politicky „pružnějším“ postojem slovenských komunistů
- česko-slovenský spor a jeho manifestace v „pomlčkové válce“. Tento problém výrazně zpochybnil očekávání, že polistopadový vývoj bude bezkonfliktní („sametový“) a odehraje se v duchu „národního porozumění“. Jeho kořeny jsou však daleko hlubší – pokus o jejich alespoň načrtnutí
4. díl – O ekonomiku jde až v první řadě
- návrat k tržnímu hospodářství, koncepce privatizace, základní stavební kameny ekonomické reformy, spor o restituce, konflikty mezi protagonisty, mezi federální a českou vládou (Klaus × Vlasák), kupónová privatizace, „připravenost ekonomů versus nepřipravenost právníků“. Důvody vítězství zastánců rychlé privatizace
5. díl – A co s komunisty?
- počátky budování otevřené demokratické společnosti v období od ledna do června 1990; problémy, které nejvíce poznamenaly charakter přechodného období, například tzv. brněnské události. Poměr ke KSČ a jejímu dědictví; pokus o řešení otázky, která permanentně „hýbe“ společností – byla s komunistickou mocí uzavřena nějaká dohoda, která je nyní příčinou komunistického comebacku? Nepřipravenost disentu převzít moc.
|
